Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5.
Mladý Měsíc můžeme vidět z počátku týdne. Večer pozorujeme planety Venuši, Mars a Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad
ránem. Poletí Dragon k ISS?
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. května ve 23:00 SELČ.
Prstencové zatmění Slunce. Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APODV noci 20./21. května, tedy z neděle na pondělí, proběhne v severní polovině Tichomoří viditelné prstencové zatmění Slunce. Pás annularity si "střihne" východní čínské pobřeží, velkou část Japonska včetně lidnatého Tokia a po přesunu přes oceán skončí na západní polovině USA. Asijská populace si jej užije v ranních hodinách, Američané naopak večer před západem Slunce. Vy se na úkaz budete moci podívat aspoň přes internet…
Modré nebe a bílé kumuly. Autor: Pavel Lahučký... aneb Rayleighův a Mieův rozptyl
Když se řekne Rayleighův rozptyl, hodně lidí si jistě vybaví jeho souvislost s barvou oblohy. Ovšem Mieův rozptyl, který je obecnější než Rozptyl Rayleighův, již tak dobře znám není. A právě tento článek by vás měl seznámit blíže jak s Rayleighovým rozptylem, tak s rozptylem Mieovým. A jelikož je historie objevu zákonitostí Rayleighova rozptylu velmi spletitá a zajímavá, nebude určitě na škodu se u ní zdržet.
Mapa oblohy 16. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5.
Měsíc ubývá k novu, nastává prstencové zatmění Slunce v oblasti Tichomoří (včetně západu USA). Večer je na západě velmi jasná Venuše, jihozápad ve Lvu okupuje Mars a jihovýchod v panně patří planetě Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Startuje soukromá loď Dragon k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. května ve 22:00 SELČ.
Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012. Autor: Klub astronomů Liberecka (MaG, AlešM, HonzaP
Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) přes Slunce už propaguji nějaký čas. Kolik lidí to ale zkusilo? Ví vůbec laik, jak je to
s předpovědí takového přeletu? Je obtížné jej pozorovat? Podívejme se na toto téma podrobněji.
Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5.
Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.
Fotogalerie: Největší úplněk roku 2012Dnes časně ráno za svítání nastal největší úplněk roku 2012. Měsíc se octl v přízemí jen pár minut před časem úplňku a v průběhu noci na dnešek tak rozzářil oblohu o téměř třetinu větším jasem, než kdyby ležel v odzemí. Za opravdu dobrých podmínek jste si o úkazu mohli počíst v novinách přímo při svitu Měsíce. Do redakce i přes nepříliš příznivé počasí dorazily pěkné snímky nejen samotného úplňku, ale i Měsíce den před tím. Autorům fotografií děkujeme.
Denní bolid nad Kalifornií
Neobvyklý úkaz spatřilo mnoho lidí v neděli 22. dubna 2012 v 7:51 PDT (pacifický letní čas), tzn. 14:51 UT zejména ze střední a severní části amerického státu Kalifornie a také sousední Nevady. I když už bylo Slunce nad obzorem a obloha byla poměrně jasná, přesto byl na ní velmi dobře vidět přelet mimořádně jasného meteoru.
Největší úplněk 19. března 2011. Autor: Klára KoláčnáA je to tady opět. Pokud si matně vybavujete víkend někdy v půli března minulého roku, určitě vám v paměti visí i pohled či aspoň myšlenka na nějaký velký Měsíc. Přesněji 19. března 2011 večer nastal největší úplněk od roku 1993. Měsíc byl v době kolem úplňku zrovna nejblíže k Zemi a to jej činilo o třetinu jasnější, než když je nejdále. Úhlově se od nejmenšího možného úplňku jevil asi o 14 procent větší. Podobnou příležitost nám příroda připraví o prvním květnovém víkendu. V neděli 6. května časně ráno nastane největší úplněk letošního roku.
Saturn. Autor: NASAPlaneta Saturn je astronomy považována za jeden z neúžasnějších klenotů oční oblohy. Pohled nadchne prakticky kohokoli, a to dokonce i bez ohledu na to, jaký
vztah má k astronomii. Důvodem je odlišnost této planety od jakéhokoliv jiného objektu, který na obloze můžeme spatřit. Unikátní systém prstenců, které ji obtáčejí, ze Saturnu činí zcela mimořádný cíl našich pozorování. Navíc je Saturn zároveň i snadným objektem, který je velmi dobře pozorovatelný i v malých dalekohledech.
Mapa oblohy 2. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 4. do 6. 5.
Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Venuše je v maximálním jasu. Večer jsou vidět také planety Mars a Saturn. Stanice ISS se při svém přeletu na denním nebi občas přiblíží Venuši nebo Slunci. Blíží se start lodi Dragon k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. května ve 22:00 SELČ.
Nejjižnější část souhvězdí Štíra od nás neuvidíme
Jak je známo, v astronomii je celá obloha rozdělena na 88 různě velkých
oblastí, kterým se říká souhvězdí. Pokud snad někde narazíte na hodnotu 89, je to špatně a na vině bude nejspíše souhvězdí Hada. To sice má dvě oddělené části (hlavu hada a ocas hada), mezi kterými leží Hadonoš, ale obě se počítají jen jako jedno souhvězdí. Často se souhvězdí dělí do skupin podle různých hledisek, která se obvykle vztahují k určitému místu. Například podle období, kdy jsou nejlépe viditelná se rozlišují na jarní, letní, podzimní a zimní. Kromě nich ještě existuje skupina tzv. cirkumpolárních (obtočnových) souhvězdí, která se nikdy nedostanou pod obzor a jsou proto viditelná celý rok. My zde použijeme trochu jiné kritérium a to viditelnost z území České republiky. Některá souhvězdí z území našeho státu vidíme celá, jiná jen částečně a další neuvidíme vůbec.
Mapa oblohy 25. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Přelety stanice ISS se odehrávají večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. dubna ve 22:00 SELČ.
Lyrida. Autor: Štěpán NovotnýV neděli 22. dubna časně ráno bylo z České republiky pozorovatelné maximum meteorického roje Lyrid. Podmínky byly příznivé zejména kvůli ideální fázi Měsíce, který se plazil hluboko pod obzorem ve fázi několika hodin po novu. Počasí ovšem přálo zejména na východní polovině našeho území - od západu dorazila oblačnost i s deštěm. Přesto se některým zadařilo nějakou tu Lyridu zachytit. Autorům snímků děkujeme.
Radiant Lyrid nad Mléčnou dráhou. Autor: Petr HorálekPokud dovolí počasí, na víkendové noční obloze, zejména v neděli 22. dubna časně ráno, spatříme meteory z roje Lyrid. Tento každoroční roj má letos velmi příznivé podmínky - Měsíc je v době maxima ve fázi jen několik hodin po novu a vůbec tedy neruší svým svitem. Meteory zdánlivě vylétající z bodu nedaleko známého souhvězdí Lyry tak může krom počasí zhatit jen pozorování z přesvětlených měst. Za hodinu přitom spadne okolo 15 meteorů.
Rok Maximiliána Hella. Autor: KHaP M. Hella v Žiaru nad HronomV júni tohto roku sa nám naskytne možnosť pozorovať z povrchu Zeme prechod Venuše popred slnečný disk. Ide o mimoriadne vzácny predpovedateľný astronomický úkaz, ktorého opakovanie s veľkou pravdepodobnosťou drvivá väčšina z dnes žijúcich ľudí neuvidí, lebo jeho najbližšie opakovanie nastane až v roku 2117.
Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Jak je uvedeno v titulku, Canon připravil pro nadšence z řad amatérů, kteří si chtějí pořídit pěkný noční snímek, novou zrcadlovku. Ta by měla
být jakýmsi nástupcem Canonu 20Da, který byl také speciálem přímo od výrobce pro účely astrofotografie. Podívejme se na ni trochu blíže.
Mapa oblohy 11. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Později večer uvidíme také Saturn, který je v neděli v opozici se Sluncem. Stanice ISS je viditelná večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. dubna ve 21:00 SELČ.
Kometa Ikeya-Zhang a M31. Autor: Garald RhemannRok 2012 je plný zajímavých výročí. Před sto lety byla otevřena první lidová hvězdárna v Čechách, půlstoletí uplynulo od slavného letu Johna Glenna a před 40 lety stanul na Měsíci doposud poslední člověk. I výjimečných nebeských úkazů se pocta jubileí nevyhne. Právě dnes večer uplyne přesně deset let od doby, kdy ve své době velmi opěvovaná kometa 153P Ikeya-Zhang prolétla na obloze v těsné blízkosti notoricky známé galaxie M31 v souhvězdí Andromedy. A nejen to - zatímco letos si pouze připomínáme toto malé výročí, přesně za rok bychom měli v poněkud chudší podobě být svědky kometárního deja vu…
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co
