Fotogalerie: Víkendové Lyridy

Autor: Štěpán Novotný
Aktualizováno: 24. dubna 2012, 21:50 SELČ.

Autor: Štěpán Novotný
Aktualizováno: 24. dubna 2012, 21:50 SELČ.

Autor: Petr Horálek

Měsíc bude v sobotu v novu. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Stanice ISS přelétá večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. dubna ve 22:00 SELČ.

Autor: KHaP M. Hella v Žiaru nad Hronom


Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Později večer uvidíme také Saturn, který je v neděli v opozici se Sluncem. Stanice ISS je viditelná večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. dubna ve 21:00 SELČ.

Autor: Garald Rhemann

Měsíc bude v úplňku. Večerní oblohu zdobí planeta Venuše, nízko na západě je také Jupiter. První polovina noci je ideální pro pozorování Marsu. Před půlnocí je slušně viditelný také Saturn. Stanice ISS se dočkala zásobovací lodi ATV a její přelety můžeme pozorovat nad ránem. Začínají Velikonoce.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. dubna ve 21:00 SELČ.

Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je nejlépe viditelná planeta Venuše a pod ní Jupiter. První půlka noci je ideální pro pozorování Marsu. Před půlnocí je slušně viditelný také Saturn. Kometa Garradd je poblíž nadhlavníku. Stanice ISS přelétá nad ránem. Blíží se k ní automatická loď ATV.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. března ve 21:00 SELČ.


Autor: Peter Petrech
Aktualizováno: 7. dubna 2012, 21:14 SELČ.

Začíná astronomické jaro. Měsíc je kolem novu, zkoušíme Messiérovský maratón. Večerní obloze nadále kraluje dvojice jasných planet Jupiteru a Venuše. Pokračují ideální podmínky pro pozorování Marsu. Saturn je dobře viditelný již před půlnocí. ISS občas přeletí přímo přes Slunce. Startuje evropská nákladní loď k ISS ATV-3.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. března ve 20:00 SEČ.

Autor: Yuri Beletsky

Od úterý do čtvrtka, ale i v dalších dnech se máme za příznivého počasí možnost kochat nádherným seskupením dvou nejjasnějších planet nad západním obzorem. Díky příhodné úhlové vzdálenosti od Slunce budou obě planety viditelné ještě za tmy vysoko na obloze jako neuvěřitelně jasné hvězdy. Někteří si je možná spletou s UFO, tedy neidentifikovatelnými objekty na obloze. Jiní si určitě rádi udělají pěkný snímek spolu s okolní krajinou...


Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večerní obloze dominuje blízké setkání Venuše a Jupiteru na západě. Mars je viditelný celou noc, Saturn slušně již před půlnocí. ISS přeletuje ve vhodné konstelaci přes Slunce. Opět se můžete zapojit do Globe at Night. Jedno z nejjasnějších těles za dráhou Neptunu, trpasličí planeta Makemake je v opozici.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. března ve 20:00 SEČ.

Autor: Jan Zahajský
Aktualizováno: 16. března 2012, 20:05 SEČ.

Autor: Travis Novitsky

Autor: Diego Gaspari a Giuseppe Menardi

Měsíc je kolem úplňku. Večer pozorujeme seskupení jasných planet, Venuše a Jupiteru. Poblíž západního obzoru je Merkur. Mars je viditelný celou noc, na Saturn počkejme až na druhou polovinu noci.
Mapa zobrazuje oblohu v pondělí 5. března v 19:00 SEČ.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4