Mapa oblohy 14. 9. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 9. do 18. 9. 2011.
Měsíc je po úplňku. V noci pozorujeme nejlépe Jupiter. K ránu je vidět Mars a Merkur. Kometa Garradd a supernova v M 101 je nyní přezařována Měsícem. Chystá se přistání lodě Sojuz s posádkou z ISS. Zkuste pozorovat stanici před Sluncem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Fotogalerie: Kometa C/2009 P1 Garradd Podzimní kometou numero uno bude téměř zjista C/2009 P1 Garradd. Ačkoliv ji dalekohledem neozbrojené oči na čisté a parazitním světlem nerušené obloze patrně do konce roku nespatří, zjasňující vlasatice je už od poloviny letošního léta na výsluní pozornosti. Jako nápadná mlhavá skvrnka se na sklonku července vyloudila z časné ranní oblohy a octla se na prahu Mléčné dráhy. Díky tomu se stala v srpnu celonočně pozorovatelnou a v následujících měsících bude tiše zdobit na večerní obloze západní hvězdné nebe. Ideální příležitost k vyfotografování...
Mapa oblohy 7. 9. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2011.
Měsíc dorůstá do úplňku. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars a Merkur. Dobře viditelná je kometa Garradd. Startuje dvojice sond GRAIL k Měsíci.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. září 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 31. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2011.
Měsíc po novu bude vidět koncem týdne. Jupiter je nejlépe viditelnou planetou. K ránu jej doplňuje Mars. Venuše ještě prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Poerupční soumraky v srpnu 2011Jsou tomu již dva roky, kdy Českou republiku uchvátila série výrazných, krásných a atypicky zabarvených soumraků či rozbřesků. Jakmile Slunce zapadlo (či než vyšlo), obloha nezačala obvyklým způsobem tmavnout, ale nad západním obzorem se rozsvítil jakýsi nachový či karmínový "mrak", který k obzoru přecházel do syté rudo-oranžové záře připomínající vzdálený požár na obzoru. Před dvěma lety se o tyto dramatické pestrobarevné jevy naposledy postaral prach ze sopky Saryčev na Kurilských ostrovech. Nyní, v srpnu tohoto roku, nám přináší stejné divadlo prach došlý pravděpodobně ze severovýchodu Afriky.
Mapa oblohy 24. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Z planet je nejlépe viditelný Jupiter, k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Dobře viditelná je kometa Garradd. Stanice ISS přelétá večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Tři mimořádné úkazy na konci jara 2012Léto je čas dovolených. To letošní se již pomalu přehouplo do poslední čtvrtiny. Pokud si ale v duchu pokládáte otázku, na jakou dovolenou šetřit v příštím roce, máme pro vás žhavý tip. Není to omyl, že vás o tom informujeme s tak velkým předstihem. Šňůru mimořádných úkazů v květnu a červnu 2012 mohou využít cestovní kanceláře i nadšenci, kteří by si rádi spojili cestovatelský zážitek s neobvykle pestrou přehlídkou astronomických představení a měli dostatek času si vše promyslet a naplánovat. Jeden z těchto úkazů navíc už nikdo současně žijící nejspíš znovu nespatří…
Mapa oblohy 17. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 15. 8. do 21. 8. 2011.
Měsíc po úplňku se blíží do poslední čtvrti. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Večer přelétá stanice ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004. Autor: Fred BruenjesV sobotu 13. srpna v časných ranních hodinách nastane maximum známého a každoročně aktivního meteorického roje Perseidy. "Slzy svatého Vavřince," jak se roji z historických pramenů přezdívá, však letos budou padat za poměrně dosti nepříznivých podmínek. Slabé meteory se ztratí na světlé obloze ozářené téměř úplňkovým Měsícem. Přesto se především k ránu před rozbřeskem roj vyplatí pozorovat.
Snímek okolí Epsilon Aurigae pořízený CCD kamerou ST5C přes objektiv Pentacon auto 2,8/29 (zorné pole 379' x 284'). Vyznačené jsou proměnné hvězdy a srovnávací hvězdy (cmp, ch1 až ch4).Epsilon Aurigae, zákrytová dvojhvězda s dosud nejdelší známou periodou (9892 dní = 27,1 roků), se stala středem pozornosti v létě 2009. Po desetiletích čekání začala na sklonku července první fáze zákrytu a hvězda začala pomalu slábnout.
Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2011.
Měsíc dorůstá do úplňku. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Ráno přeletá ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Venuše v korónografu LASCO C3 28. července 2011. Autor: SOHONa snímcích z korónografu LASCO C3 družice SOHO můžete nyní kromě proměnlivých koronálních výtrysků sledovat i mimořádně jasný bod, který svou září doslova přepaluje citlivé pixely. Je to planeta Venuše, jejíž současný průchod zorným polem zmíněného korónografu je více než symbolický. Jde o poslední maximální úhlové přiblížení druhé planety Sluneční soustavy ke slunečnímu kotouči před nesmírně mimořádným nebeským úkazem, jehož budeme svědky v červnu příštího roku.
Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Středová fáze zatmění. Autor: Dalibor HanžlS neutuchajícím pocitem „pohodlně se usaďte do svých sedaček a nechte se unášet“ připravujeme své náčiní a přístroje. Dalibor dvacítku Newtona na paralaktické montáži a tělo foťáku k tomu, já skládacího 0,35m Dobsona od Jirky Drbohlava, videokamery, foťák a binar 11x70. Nestačíme ani dovybalit a v šerém „Venušině pásu“ nad jihovýchodním obzorem se vynořuje červánkový půl-Měsíc. Je to nesporně jeden z nejsymboličtějších pohledů pro zasvěcené, neboť Měsíc leží na okraji „Venušina pásu“, což je zemský stín promítající se do zemské atmosféry. Ten samý stín pak o méně jak půl druhé světelné sekundy daleko ukrajuje měsíční úplněk a při té výšce nad obzorem atmosférická extinkce zeslabuje i tu osvětlenou část Měsíce a zabarvuje jej do červena. Stejná atmosféra pak při pohledu dalekohledem dává temně rudou barvu zastíněné polovině úplňku díky lomu dlouhovlnné části slunečního světla. Jak Měsíc postupně vystupuje z nejisté mlhy na obzoru, jeho neskrytá část se úží v majestátný srpek a s postupujícím soumrakem vyniká i světlejší část zemského stínu na zbytku krvavé luny.
Tajemný duch v Karpatech. Autor: Petr HorálekJe to již několik týdnů od doby, kdy Měsíc doslova zkrvavěl v zemském stínu na letní červnové obloze. Kdo o ten zážitek 15. června nepřišel, toho to přinejmenším zahřálo na srdci, neboť šlo o jedno z nejdelších i nejzajímavějších měsíčních zatmění v tomto desetiletí, dost možná i za posledních 20 let. Zatímco jeho spektakulární průběh můžete stále obdivovat v naší fotogalerii, já ještě živě vzpomínám. Říká se, že lidská dramata jsou pořád v kurzu, a tak bych vám rád převyprávěl můj poněkud osobnější příběh.
Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Saturn je nízko nad západem. Jupiter je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem. Přidává se k němu Mars. Venuše je v blízkosti Slunce. Začnou ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Autor: Petr HorálekDnes 12. července 2011 v časných ranních hodinách se nad severním obzorem odehrálo spektakulární a nesmírně fotogenické přírodní představení. Ještě před rozbřeskem a během něho se především z horských výchledů ukázala jedna z nejvýraznějších letošních nočních svítících oblak. K ránu pak na mnoha místech České republiky celý úkaz doplnila bělavá přízemní mlha dodávající všemu ještě dramatičtější vzhled. Noční oblaka můžete vyhlížet i v následujícíh dnech.
Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2011.
Měsíc se blíží k úplňku. Rozlučte se se Saturnem. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se dostane k planetce Vesta. Nad ránem je vidět kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Snímek komety C/2009 P1 Garradd ze 27. června 2011. Autor: Michael JägerČeká nás dlouhé období, při kterém budeme moci pozorovat pozoruhodnou kometu s označením C/2009 P1 (Garradd). S velkou pravděpodobností se nebude jednat o jasnou kometu zaplňující přední stránky novin, přesto půjde o velice výjimečný objekt. Tato kometa bude téměř rok z našich šířek viditelná malými dalekohledy a triedry, které mívá ve skříni schovaný kdekdo. Kometa se nijak výjimečně nepřiblíží ani ke Slunci ani k Zemi, uctivou vzdálenost vyrovná překotná aktivita kometárního jádra. To by mohlo mít průměr okolo úctyhodných 10 km (tento údaj je ale velkou spekulací) a mezi kometami je takový velký rozměr spíše výjimkou. Právě díky tomu můžeme vděčit za tak dlouhé období stabilní viditelnosti komety, při kterém budeme moci pozorovat změny její jasnosti, vývoj ohonů i jejich postupné otáčení na obloze, jak se bude poloha komety měnit vůči Slunci.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
