Fotogalerie: Venuše u lvího srdce

Autor: Martin Gembec
Aktualizováno: 10. října 2012, 19:47 SELČ.

Autor: Martin Gembec
Aktualizováno: 10. října 2012, 19:47 SELČ.

Měsíc po úplňku je vidět téměř celou noc. Totéž lze říci o planetě Jupiter. Ráno je vidět Venuše, která projde těsně kolem hvězdy Regulus. Mezinárodní vesmírná stanice končí své ranní přelety.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. října ve 20:00 SELČ.


Autor: Scott Alder

Měsíc dorůstá k úplňku. Dobrá je viditelnost planety Jupiter, především v druhé polovině noci, ráno také Venuše. Uran je v opozici. Mezinárodní vesmírné stanice je také viditelná ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. září ve 20:00 SELČ.

Měsíc po novu uvidíme večer. V druhé polovině noci je ideálně vidět Jupiter, ráno Venuše. V ranních hodinách můžeme zaznamenat přelety Mezinárodní vesmírné stanice.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. září ve 21:00 SELČ.

Měsíc se blíží k novu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) začne být viditelná při svých ranních přeletech. Curiosity na Marsu testuje přístroje robotické hlavy.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 12. září ve 21:00 SELČ.

Autor: Travis Novitsky
Polární záře, latinsky Aurora Borealis, patří k nejkrásnějším přírodním jevům na naší planetě. Není divu, že jsou za ní fotografové, astronomové ale i dvěma výše uvedenými koníčky nezasažení cestovatelé a milovníci přírody ochotni urazit tisíce kilometrů. U nás ve střední Evropě je k vidění jen naprosto výjimečně, ale třeba již v severních oblastech Německa, Polska nebo Velké Británie ji lze zahlédnout podstatně častěji. Ještě větší šanci na její spatření pak samozřejmě máme při cestě do Skandinávie. Tam v některých oblastech a obdobích patří málem k běžnému koloritu. Čím severněji, blíže k polárnímu kruhu, tím lépe. Po technické stránce není na fotografování polární záře nic moc složitého - dnešní zrcadlovky jsou tak dobré a všestranné, že tento úkol zvládají bez větších problémů.

Měsíc spěje k poslední čtvrti. Viditelnost Marsu a Saturnu večer je obtížná. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše. Merkur je na snímcích SOHO. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity na Marsu pokračuje v jízdě k lokalitě Glenelg.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. září ve 21:00 SELČ.


Autor: Martin Lehký

Měsíc bude v úplňku. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je dobře vidět Jupiter, ráno také Venuše a za svítání poměrně jasný Merkur. Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se nám někdy může mihnout před Sluncem. Curiosity se na Marsu vydá k prvnímu cíli.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. srpna ve 21:00 SELČ.

Měsíc se blíží do první čtvrti. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno zkuste i poměrně jasný Merkur. Večer končí přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Curiosity už jezdí po povrchu Marsu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. srpna ve 21:00 SELČ.

Měsíc je kolem novu. Večer pomalu končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno je vidět Merkur. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá večer. Curiosity se chystá plnit vědecké úkoly na povrchu Marsu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. srpna ve 22:00 SELČ.

Autor: Martin Gembec
Aktualizováno: 9. října 2012, 23:48 SELČ.

Autor: Fred Bruenjes
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 172 z 8. 8. 2012.

Na Marsu přistává Curiosity. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme s Marsem a Saturnem. Druhá polovina noci patří Jupiteru a nad ránem i Venuši. Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) jsou večer i nad ránem.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. srpna ve 22:00 SELČ.

Autor: Petr Horálek

Měsíc bude v úplňku. Večer se nízko na jihozápadě nachází Mars a Saturn. Brzy nad ránem je vidět Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá nad ránem. U stanice se vystřídaly zásobovací lodě, další má startovat už ve středu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. srpna ve 22:00 SELČ.

Měsíc kolem čtvrti je viditelný v první polovině noci. Večerní planety jsou na jihozápadě Mars a Saturn. Brzy nad ránem vychází Jupiter a Venuše. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá většinou za svítání. Ke stanici se vydala japonská zásobovací loď.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. července ve 22:00 SELČ.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4