Zatmění Slunce 2012 v Austrálii. Autor: C. Emmanoulidis, M. Druckmüller.Vědeckým týmům Miloslava a Hany Druckmüllerových sice pozorování slunečního zatmění v Austrálii v polovině listopadu zhatilo počasí, ale naštěstí svá pozorování poskytl řecký astronom Constantinos Emmanoulidis. Z jeho dat se podařilo vytvořit úžasný snímek koróny Slunce. Při současných technických možnostech je to patrně nejlepší snímek sluneční koróny při zatmění pořízený v maximu sluneční aktivity na celém světě. Nebo alespoň jeden z nejlepších.
Mapa oblohy 19. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12.
Vzhledem k tomu, že žádný konec světa neočekáváme, přinášíme vám přehled událostí pro celý týden. Měsíc bude v první čtvrti. Prakticky celou noc můžeme pozorovat Jupiter, ráno jsou vidět planety Saturn a Venuše. Večer můžeme pozorovat přelety ISS. Očekává se start další posádky k této stanici. Čínská sonda vyfotila planetku Toutatis, GRAIL míří k povrchu Měsíce, Curiosity a Opportunity mají co zkoumat.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 19. prosince v 18:00 SEČ.
Bolid z roje Geminid nad Mohavskou pouští. Autor: Wally Pacholka.Každoroční meteorický roj Geminidy s maximem okolo 14. prosince má letos mimořádně příznivé podmínky. Čas maxima vychází na půl hodiny po půlnoci ze čtvrtka 13. na pátek 14. prosince 2012. V té době bude radiant, odkud meteory zdánlivě vylétají, již velmi vysoko nad obzorem. Pozorování rovněž vůbec nebude rušit Měsíc, který bude téměř v novu. Každou hodinu přitom zaznamenáme nad českým nebem okolo 100 meteorů. Za celou noc jich proto za ideálních podmínek můžeme napočítat přes 1000.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 178 z 11. 12. 2012.
Mapa oblohy 12. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12.
Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc, ráno máme seskupení Venuše, Merkur a Měsíce. Koncem týdne je vidět Měsíc večer. 13. prosince vrcholí roj Geminid. K Zemi se přiblíží planetka Toutatis. Přelety ISS začínají ve večerních hodinách od druhé poloviny týdne.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. prosince v 18:00 SEČ.
Konec úplného zatmění Slunce v Austrálii. Autor: Petr Horálek.Je to už přes měsíc od doby, co jsem dosedl pevnýma nohama u protinožců, abych se pak se svým dlouholetým slovenským kamarádem Danem Sokolem z Trenčínské astronomické společnosti vydal na strastiplnou cestu mezi hady, krokodýly a všudypřítomně skrytými klokany za jasným počasím do pásu totality mimořádně očekávaného úplného zatmění Slunce 14. listopadu 2012 v Austrálii. V zemi, kde je všecko naopak, se dvojčlenná VIII. expedice SAROS dostala do dráhy měsíčního stínu včas a s až neuvěřitelnou jistotou si vychutnala nádherný dvouminutový zákryt sotva vyšlého Slunce.
Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966. Autor: Roger Lynds.Již je tomu dva měsíce, co jsme informovali o objevu potenciální komety století, která by mohla zazářit na naší obloze na podzim roku 2013 a v období Vánoc proletět poměrně blízko Země. Kometa je díky této „slávě“ bedlivě sledována astronomy z celého světa, mimo jiné i pomocí robotického dalekohledu FRAM. Jak si tedy kometa zatím vede? Co víme o její dráze a jak bude jasná?
Mapa oblohy 5. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 12. do 9. 12.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je v opozici se Sluncem viditelný celou noc. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Saturn a Merkur. Výročí narození má František Nušl a 95 let od vzniku slaví také Česká astronomická společnost.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. prosince v 18:00 SEČ.
Simulační snímek zatmění. Autor: Petr Horálek.Ve středu 28. listopadu se vyplatí koukat na východ úplňku. Pokud vám bude zrovna počasí přát a budete mít velmi dobrý a ničím nerušený výhled k severovýchodnímu obzoru, vycházející měsíční úplněk bude poznamenán ještě jakousi třešničkou na dortu. Za opravdu dobrých podmínek se jeho levá horní polovina bude zdát mírně potmavlá, jakoby začouzená sazemi. Budete-li tohoto jevu svědkem, pak vězte, že vina není ve vašich očích. V průběhu východu úplňku bude zároveň pomalu končit očima viditelná fáze polostínového zatmění Měsíce.
Mapa oblohy 28. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 26. 11. do 2. 12.
Měsíc je kolem úplňku, ve středu proběhne nenápadné polostínové zatmění. Celou noc můžeme pozorovat planetu Jupiter. Venuše je hned vedle Saturnu. Za svítání uvidíme také Merkur. Ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice pomalu končí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. listopadu v 18:00 SEČ.
Meteor. Autor: NASA.V Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v
Ondřejově proběhlo zpracování denního bolidu z 29. srpna 2012, na
kterém proběhla spolupráce s odbornou i širokou veřejností.
Mapa oblohy 21. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11.
Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter můžeme pozorovat celou noc, ráno Venuši a Saturn. Mezinárodní stanici ISS můžeme vidět při ranních přeletech. Přistála loď Sojuz s třemi kosmonauty.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. listopadu v 18:00 SEČ.
Zatmění Slunce v roce 2009. Autor: Miloslav DruckmüllerPrávě na 13. listopadu 2012 našeho času připadá datum úplného zatmění Slunce. Proto jsme se rozhodli v TV Noe při této vzácné příležitosti přinést Vám, divákům, speciální díl pořadu Hlubinami vesmíru. Pořad začíná v úterý 13. listopadu od 21 hodin. V pořadu budou k úkazu mluvit vzácní hosté, živě budeme přenášet video z míst zatmění a telefonicky se spojíme s některými českými vědci přímo v pásu zatmění.
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 12. 11. do 18. 11.
Měsíc bude kolem novu. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše a Saturn. Blíží se maximum Leonid a padají také Tauridy. Slunce není tak aktivní, jak by se slušelo těsně před maximem. Začaly ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. listopadu v 18:00 SEČ.
Zatmění Slunce nad oceánem. Autor: Terry Cuttle.V úterý 13. listopadu 2012 nastane po dlouhých dvou a půl letech úplné zatmění Slunce. Úkaz bude možné pozorovat pouze ze severovýchodní Austrálie a jižního Tichomoří. Pevninu měsíční stín zasáhne zejména v australském Queenslandu, kde úplné zatmění potrvá jen něco málo přes dvě minuty. I přesto se za úkazem vypravilo mnoho vědců z celého světa včetně českých expedic. V České republice sice nebude vidět ani část úkazu, vybrat si však můžete hned z několika přímých videopřenosů na internetu. Z pohodlí středoevropského domova se totiž k úkazu schýlí v pozdních večerních hodinách.
Mapa oblohy 24. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10.
Měsíc je po první čtvrti. Pozorujeme hlavně Jupiter, ráno Venuši. Stále můžeme vidět nějaké meteory z Orionid nebo Taurid. Mezinárodní vesmírná stanice ISS přelétá večer. V neděli měníme čas.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. října v 19:00 SELČ.
Jasná Orionida v souhvězdí Orionu v roce 2008. Autor: Jens Hackmann.Na víkendové obloze, zejména pak v neděli a v pondělí časně ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, který je dobře pozorovatelný už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu může spadnout okolo 15-20 meteorů. Mezi nimi může zazářit i jasný bolid…
Mapa oblohy 17. října 2012 v 19 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10.
Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Ústřední planetou v noci je Jupiter, ráno Venuše. Pozorovat můžeme také meteorické roje a jednu jasnější kometku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má večerní přelety.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. října v 19:00 SELČ.
Mapa oblohy 10. října 2012 ve 20 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 8. 10. do 14. 10.
Měsíc je po poslední čtvrti dominuje ranní obloze. To platí i pro planety Jupiter a Venuši. Začíná období zajímavých meteorických rojů - Drakonid, Taurid nebo Orionid. Přelety ISS se nyní přelévají do večerních hodin.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. října ve 20:00 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
