Mapa světa ukazuje průměrnou oblačnost za měsíc červen. Černé linie, které jsou do ní zakreslené, a oblasti mezi nimi se shodují s viditelností kontaktů a přechodu Venuše přes Slunce, jak je zobrazeno na předchozích stránkách. Procentuální zastoupení mrakMezi velmi vzácné úkazy na obloze patří bez pochyby přechody planet (Merkur a Venuše) přes sluneční disk. Přechod Venuše je o to vzácnější, že ho člověk za svůj život může spatřit nejvýše dvakrát. Od vynalezení dalekohledu bylo možné těchto úkazů pozorovat pouze sedm, přičemž minulý nastal v roce 2004. V tomto století poslední z nich budeme moci sledovat z 5. na 6. června tohoto roku.
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred EspenakV pondělí 4. června v dopoledních hodinách našeho času nastane jediné výraznější zatmění Měsíce tohoto roku. Půjde o částečné zatmění o velikosti 37 procent měsíčního průměru, kterým se náš kosmický soused ponoří do zemského stínu svou jižní polovinou. Z našeho území bohužel nespatříme ani část úkazu – ten končí ještě před východem úplňku nad český obzor. Úkaz, který se odehraje nad širokou plochou Pacifiku, však můžete sledovat na internetu. Další, vskutku neobvyklé částečné zatmění Měsíce, ovšem z České republiky spatříme už za necelý rok.
Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004. Autor: David CortnerPoslední přednáška před letními prázdninami na hvězdárně v Pardubicích bude zasvěcena již na mnoha místech avizovanému vzácnému přechodu Venuše přes Slunce. Přednášející Petr Horálek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově a člen Astronomické společnosti Pardubice nám ukáže ve svém povídaní nazvaném "Úkaz století aneb Poslední přechod Venuše přes Slunce" něco o historii úkazu i o tom, jak si jej naposledy vychutnat. Přednáška se uskuteční v pátek 1. června 2012 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Přechod Venuše s rybáři a pelikánem. Autor: Jim TillerNa časné ranní obloze ve středu 6. června 2012 budou Češi moci spatřit přibližně poslední dvě hodiny vzácného astronomického úkazu - přechodu Venuše přes Slunce. Za použití bezpečných filtrů se při pohledu na Slunce bude na jeho pravém horním okraji promítat pomalu se sunoucí temný kotouček planety Venuše. Dalšího přechodu Venuše přes Slunce se pravděpodobně nikdo v současnu žijící již nedočká - nastane až v prosinci roku 2117.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 170 z 31. 5. 2012
Mapa oblohy 30. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 28. 5. do 3. 6.
Měsíc dorůstá do úplňku. Loučíme se s Venuší, ještě se potká s Merkurem. Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn.
Stanice ISS má novou návštěvu v podobě lodě Dragon a jejich společný přelet nad ránem můžeme pozorovat i tento týden.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. května ve 23:00 SELČ.
HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce odrazem od MěsíceMimořádná astronomická událost - přechod Venuše přes sluneční disk - se velice rychle blíží a přípravy na pozorování úkazu vrcholí. Jen aby přálo počasí! Zahálet nebude ani nejznámější a nejvýkonnější kosmický dalekohled NASA s názvem Hubblův kosmický teleskop HST (Hubble Space Telescope). Možná vám to nepřipadá zrovna jako dobrý nápad, vždyť Hubblův dalekohled je určen především k pořizování snímků těch nejvzdálenějších a neslabších objektů ve vesmíru. Máte pravdu - dalekohled není určen k pozorování Slunce, ale ani v tomto případě se nebude 6. června 2012, kdy nastane přechod Venuše, na Slunce dívat přímo. Využije k tomu povrch Měsíce jako obří zrcadlo.
Meteority BenešovV těchto dnech v souvislosti s probíhající mezinárodní konferencí Asteroids, Comets and Meteors v Japonsku (Niigata) byl zveřejněn další výjimečný výsledek týmu českých vědců z Astronomického ústavu AV ČR (dále AsÚ), kteří se zabývají výzkumem bolidů a meteoritů. Jedná se o nalezení meteoritů souvisejících s pozorovaným pádem mimořádného bolidu Benešov, který byl zaznamenán vědeckými přístroji AsÚ před více než 21 lety, dne 7. května 1991. Jedná se o první případ na světě, kdy po tak dlouhé době od pádu byly na základě nové analýzy původních záznamů nalezeny meteority odpovídající hmotnosti přesně v předpovězené oblasti, navíc velmi zajímavého typu a složení. Podařilo se tak vyřešit dlouholetou záhadu spojenou s tímto snad nejlépe dokumentovaným bolidem všech dob spojeným s pádem meteoritů.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 19. května 2012
Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5.
Mladý Měsíc můžeme vidět z počátku týdne. Večer pozorujeme planety Venuši, Mars a Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad
ránem. Poletí Dragon k ISS?
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. května ve 23:00 SELČ.
Prstencové zatmění Slunce. Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APODV noci 20./21. května, tedy z neděle na pondělí, proběhne v severní polovině Tichomoří viditelné prstencové zatmění Slunce. Pás annularity si "střihne" východní čínské pobřeží, velkou část Japonska včetně lidnatého Tokia a po přesunu přes oceán skončí na západní polovině USA. Asijská populace si jej užije v ranních hodinách, Američané naopak večer před západem Slunce. Vy se na úkaz budete moci podívat aspoň přes internet…
Modré nebe a bílé kumuly. Autor: Pavel Lahučký... aneb Rayleighův a Mieův rozptyl
Když se řekne Rayleighův rozptyl, hodně lidí si jistě vybaví jeho souvislost s barvou oblohy. Ovšem Mieův rozptyl, který je obecnější než Rozptyl Rayleighův, již tak dobře znám není. A právě tento článek by vás měl seznámit blíže jak s Rayleighovým rozptylem, tak s rozptylem Mieovým. A jelikož je historie objevu zákonitostí Rayleighova rozptylu velmi spletitá a zajímavá, nebude určitě na škodu se u ní zdržet.
Mapa oblohy 16. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5.
Měsíc ubývá k novu, nastává prstencové zatmění Slunce v oblasti Tichomoří (včetně západu USA). Večer je na západě velmi jasná Venuše, jihozápad ve Lvu okupuje Mars a jihovýchod v panně patří planetě Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Startuje soukromá loď Dragon k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. května ve 22:00 SELČ.
Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012. Autor: Klub astronomů Liberecka (MaG, AlešM, HonzaP
Přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) přes Slunce už propaguji nějaký čas. Kolik lidí to ale zkusilo? Ví vůbec laik, jak je to
s předpovědí takového přeletu? Je obtížné jej pozorovat? Podívejme se na toto téma podrobněji.
Mapa oblohy 9. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5.
Po největším úplňku v roce je Měsíc viditelný v druhé polovině noci. Večer stále dominuje na západě Venuše, jih patří Marsu a na jihovýchodě vylézá Saturn. Na Slunci je velká skvrna. Stanice ISS se občas při přeletu na denním nebi přiblíží Venuši, Měsíci nebo Slunci. Start lodi Dragon k ISS nakonec odložen.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. května ve 22:00 SELČ.
Fotogalerie: Největší úplněk roku 2012Dnes časně ráno za svítání nastal největší úplněk roku 2012. Měsíc se octl v přízemí jen pár minut před časem úplňku a v průběhu noci na dnešek tak rozzářil oblohu o téměř třetinu větším jasem, než kdyby ležel v odzemí. Za opravdu dobrých podmínek jste si o úkazu mohli počíst v novinách přímo při svitu Měsíce. Do redakce i přes nepříliš příznivé počasí dorazily pěkné snímky nejen samotného úplňku, ale i Měsíce den před tím. Autorům fotografií děkujeme.
Denní bolid nad Kalifornií
Neobvyklý úkaz spatřilo mnoho lidí v neděli 22. dubna 2012 v 7:51 PDT (pacifický letní čas), tzn. 14:51 UT zejména ze střední a severní části amerického státu Kalifornie a také sousední Nevady. I když už bylo Slunce nad obzorem a obloha byla poměrně jasná, přesto byl na ní velmi dobře vidět přelet mimořádně jasného meteoru.
Největší úplněk 19. března 2011. Autor: Klára KoláčnáA je to tady opět. Pokud si matně vybavujete víkend někdy v půli března minulého roku, určitě vám v paměti visí i pohled či aspoň myšlenka na nějaký velký Měsíc. Přesněji 19. března 2011 večer nastal největší úplněk od roku 1993. Měsíc byl v době kolem úplňku zrovna nejblíže k Zemi a to jej činilo o třetinu jasnější, než když je nejdále. Úhlově se od nejmenšího možného úplňku jevil asi o 14 procent větší. Podobnou příležitost nám příroda připraví o prvním květnovém víkendu. V neděli 6. května časně ráno nastane největší úplněk letošního roku.
Saturn. Autor: NASAPlaneta Saturn je astronomy považována za jeden z neúžasnějších klenotů oční oblohy. Pohled nadchne prakticky kohokoli, a to dokonce i bez ohledu na to, jaký
vztah má k astronomii. Důvodem je odlišnost této planety od jakéhokoliv jiného objektu, který na obloze můžeme spatřit. Unikátní systém prstenců, které ji obtáčejí, ze Saturnu činí zcela mimořádný cíl našich pozorování. Navíc je Saturn zároveň i snadným objektem, který je velmi dobře pozorovatelný i v malých dalekohledech.
Mapa oblohy 2. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 30. 4. do 6. 5.
Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Venuše je v maximálním jasu. Večer jsou vidět také planety Mars a Saturn. Stanice ISS se při svém přeletu na denním nebi občas přiblíží Venuši nebo Slunci. Blíží se start lodi Dragon k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 2. května ve 22:00 SELČ.
Nejjižnější část souhvězdí Štíra od nás neuvidíme
Jak je známo, v astronomii je celá obloha rozdělena na 88 různě velkých
oblastí, kterým se říká souhvězdí. Pokud snad někde narazíte na hodnotu 89, je to špatně a na vině bude nejspíše souhvězdí Hada. To sice má dvě oddělené části (hlavu hada a ocas hada), mezi kterými leží Hadonoš, ale obě se počítají jen jako jedno souhvězdí. Často se souhvězdí dělí do skupin podle různých hledisek, která se obvykle vztahují k určitému místu. Například podle období, kdy jsou nejlépe viditelná se rozlišují na jarní, letní, podzimní a zimní. Kromě nich ještě existuje skupina tzv. cirkumpolárních (obtočnových) souhvězdí, která se nikdy nedostanou pod obzor a jsou proto viditelná celý rok. My zde použijeme trochu jiné kritérium a to viditelnost z území České republiky. Některá souhvězdí z území našeho státu vidíme celá, jiná jen částečně a další neuvidíme vůbec.
Mapa oblohy 25. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 23. 4. do 29. 4.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Přelety stanice ISS se odehrávají večer.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. dubna ve 22:00 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
