Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2011.
Týden začne blízkým průletem malého asteroidu. Měsíc je kolem novu. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Jupiter je viditelný brzy ráno. ISS začíná přelety přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Noční svítící oblaky nad Pražským hradem 13.7.2009 (foto Milada Moudrá)
Krátké červnové a červencové noci příliš nepřejí astronomickým pozorováním, zato lze v tomto období kolem letního slunovratu za pokročilých večerních a ranních soumraků občas pozorovat nepříliš obvyklý jev. Nad severním obzorem bývají viditelné noční svítící oblaky (též stříbřité oblaky). Mají vzhled jemných bělavých či slabě namodralých závojů připomínajících troposférickou řasovitou oblačnost. Navzdory názvu nejde o oblaky, která by zářily samy od sebe - bez osvětlení Sluncem by nebyly viditelné.
Mapa oblohy 22. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 6. do 26. 6. 2011.
Začíná astronomické léto. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. ISS je viditelná několikrát za noc. NLC spatřena v den zatmění. Dawn se blíží k planetce Vesta - snímky lepší než HST.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Fotogalerie: Úplné zatmění Měsíce 15. června 2011Měsíční zatmění 15. června bylo opravdu jedinečné. Měsíc se schoval do zemského stínu na více jak 100 minut, což přineslo nejdelší zatmění za posledních 11 let a zároveň páté nejdelší v tomto století. Pozorovatelé z celého světa nadšeně hlásí rekordně tmavý Měsíc způsobený nejen jeho průchodem středem zemského stínu, ale téměř nepochybně nedávnými sopečnými erupcemi na Islandu a v Chile. Nezávisle si Měsíc při zatmění získal od mnoha pozorovatelů přirovnání k Marsu s polární čepičkou a tmavšími povrchovými útvary. Autorům doposud došlých fotografií děkujeme!
Mapa oblohy 15. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2011.
Měsíc bude kolem úplňku, ve středu nastává úplné zatmění Měsíce. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Sezóna NLC v ČR ještě nenastala, buďme však na pozoru.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Simulační snímek úplného zatmění Měsíce 15. června 2011. Zdroj: EAI. Ve středu 15. června 2011 nastane v pozdních večerních hodinách úplné zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné v podstatné části svého průběhu. Neobvykle rudý či až nahnědlý Měsíc najdeme nevysoko nad jihovýchodním obzorem. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu a 40 minut, což činí z tohoto měsíčního zatmění jedno z nejdelších v tomto století. Je to také jediné úplné zatmění Měsíce, které budeme moci z našeho území pozorovat až do roku 2015.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 157 z 10. 6. 2011.
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Luděk FíkSkandinávie má letos veliké štěstí. Hned druhé částečné zatmění z celkových čtyř, která mají letos na Zemi nastat, bude opět pozorovatelné z těchto končin. Červnové částečné zatmění dosáhne maximální velikosti zakrytí něco málo přes 60 %, a to shora. Slunce tedy znovu “vykouzlí” úsměv, i když už ne tak úzký jako v případě lednového zatmění. Úkaz se odehraje na severním pólu, severní Evropu zastihne v době polárního dne. V České republice však tentokrát nespatříme ani část úkazu – Slunce bude v čase zatmění skryto pod severozápadním obzorem.
Záznam bolidu z kamery v městě Cranbrook
Krásné přírodní divadlo mohli sledovat obyvatelé jihozápadní části Kanady
a severozápadních států USA v noci ze 13. na 14. května 2011.
Největší šanci měli lidé na jihu kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberta nebo v severních částech amerických států Washington, Idaho a Montana. Oblohou proletěl mimořádně jasný meteor, jehož jasnost většina svědků přirovnávala ke svitu Měsíce. Někteří tvrdili, že byl ještě jasnější a jeden pozorovatel zřejmě pod vlivem nezvyklého zážitku dokonce tvrdil, že objekt svým jasem překonal Slunce. To je však samozřejmě přehnané, i když prý ve městě Coeur d'Alene (stát Idaho) přelet bolidu způsobil na několik minut zhasnutí veřejného osvětlení.
Koukněte, tam je Antares!. Autor: Martin GembecNezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme.
Část meteoritu, který dopadl u obce SołtmanySobotní ráno 30. dubna 2011 probíhalo na farmě v blízkosti obce Sołtmany
jako každé jiné. Paní Alfreda Lewandowska vstala kolem šesté hodiny ranní, uvařila
kávu a zapálila si cigaretu. Pak otevřela okno, aby se do kuchyně dostal čerstvý
vzduch. V tu chvíli zaslechla velmi zvláštní zvuk, připomínající nejprve svist, jako by k zemi padala bomba a pak velkou ránu. Následoval rachot a dunění. Syn Martin, který byl v té době v koupelně, vše slyšel i přes zavřené dveře. Oba rychle vyběhli ven, v první chvíli se totiž domnívali, že se rozpadá dům.
Pozorování Střelce a Štíra 10. května 2011. Autor: Martin GembecČlánek Petra Horálka o honu na bodec Štíra mě doslova nabudil. Prohrabal jsem disk a zklamaně zjistil, že opravdu nemám fotku trnu Štíra z našich končin. No, musel jsem to prostě napravit. On ten pohled na skoro celého Štíra i od nás stojí za vidění, když se vyrazí daleko od měst. K tomu jsem si návdavkem přidal ranní planety Venuši a Jupiter...
Štír v Mléčně dráze. Autor: David MalinSouhvězdí Štíra obecně patří mezi nejvýraznější a nejkrásnější hvězdná uskupení na obloze. Mnozí dokonce tvrdí, že jde o nejkrásnější souhvězdí vůbec. V České republice ovšem tak nemůžeme soudit, neboť nám není dopřáno díky jeho poloze na obloze zcela docenit jeho krásu. Z doslechu či jiných zdrojů se k nám dostává smutná informace, že u nás lze spatřit jen jeho horní polovinu, neboť ocas Štíra i s jeho pověstným bodcem leží nemilosrdně skryta pod jižním horizontem. Ovšem to není až tak úplně pravda…
Radiant meteorického roje Eta-AquaridyV pátek 6. května nastane maximum nepříliš známého meteorického roje Eta-Aquarid. Vrchol aktivity není nijak ostrý a aktivita potvá ještě několik dní poté, nicméně nejlepší bude rychlé meteory z tohoto roje pozorovat právě v pátek ráno v časných hodinách před rozbřeskem. Tehdy pozornému pozorovateli za dobrých podmínek neunikne přibližně 8 meteorů v hodině. Samotná frekvence meteorů sice není nijak valná, ale roj rozhodně stojí za letmý pohled na oblohu, neboť "padající hvězdy" z něj jsou ve skutečnosti prachem ze slavné Halleovy komety.
Mapa oblohy 4.5.2011, zdroj: astronet.ruPřehled událostí pro týden od 2. do 8. 5. 2011.
Měsíc je kolem novu. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci jsou skupiny skvrn. Nastává maximum meteorického roje éta Aquarid. Večer přeletá ISS. Start raketoplánu nejméně za týden v úterý.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. května 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
