Snímek okolí Epsilon Aurigae pořízený CCD kamerou ST5C přes objektiv Pentacon auto 2,8/29 (zorné pole 379' x 284'). Vyznačené jsou proměnné hvězdy a srovnávací hvězdy (cmp, ch1 až ch4).Epsilon Aurigae, zákrytová dvojhvězda s dosud nejdelší známou periodou (9892 dní = 27,1 roků), se stala středem pozornosti v létě 2009. Po desetiletích čekání začala na sklonku července první fáze zákrytu a hvězda začala pomalu slábnout.
Mapa oblohy 10. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2011.
Měsíc dorůstá do úplňku. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a později k ránu i Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Ráno přeletá ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 10. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Venuše v korónografu LASCO C3 28. července 2011. Autor: SOHONa snímcích z korónografu LASCO C3 družice SOHO můžete nyní kromě proměnlivých koronálních výtrysků sledovat i mimořádně jasný bod, který svou září doslova přepaluje citlivé pixely. Je to planeta Venuše, jejíž současný průchod zorným polem zmíněného korónografu je více než symbolický. Jde o poslední maximální úhlové přiblížení druhé planety Sluneční soustavy ke slunečnímu kotouči před nesmírně mimořádným nebeským úkazem, jehož budeme svědky v červnu příštího roku.
Mapa oblohy 3. 8. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2011.
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer končí viditelnost Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter. Přidává se k němu Mars. Venuše prochází v blízkosti Slunce. Na Slunci jsou skvrny. Pokračují ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 3. srpna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Středová fáze zatmění. Autor: Dalibor HanžlS neutuchajícím pocitem „pohodlně se usaďte do svých sedaček a nechte se unášet“ připravujeme své náčiní a přístroje. Dalibor dvacítku Newtona na paralaktické montáži a tělo foťáku k tomu, já skládacího 0,35m Dobsona od Jirky Drbohlava, videokamery, foťák a binar 11x70. Nestačíme ani dovybalit a v šerém „Venušině pásu“ nad jihovýchodním obzorem se vynořuje červánkový půl-Měsíc. Je to nesporně jeden z nejsymboličtějších pohledů pro zasvěcené, neboť Měsíc leží na okraji „Venušina pásu“, což je zemský stín promítající se do zemské atmosféry. Ten samý stín pak o méně jak půl druhé světelné sekundy daleko ukrajuje měsíční úplněk a při té výšce nad obzorem atmosférická extinkce zeslabuje i tu osvětlenou část Měsíce a zabarvuje jej do červena. Stejná atmosféra pak při pohledu dalekohledem dává temně rudou barvu zastíněné polovině úplňku díky lomu dlouhovlnné části slunečního světla. Jak Měsíc postupně vystupuje z nejisté mlhy na obzoru, jeho neskrytá část se úží v majestátný srpek a s postupujícím soumrakem vyniká i světlejší část zemského stínu na zbytku krvavé luny.
Tajemný duch v Karpatech. Autor: Petr HorálekJe to již několik týdnů od doby, kdy Měsíc doslova zkrvavěl v zemském stínu na letní červnové obloze. Kdo o ten zážitek 15. června nepřišel, toho to přinejmenším zahřálo na srdci, neboť šlo o jedno z nejdelších i nejzajímavějších měsíčních zatmění v tomto desetiletí, dost možná i za posledních 20 let. Zatímco jeho spektakulární průběh můžete stále obdivovat v naší fotogalerii, já ještě živě vzpomínám. Říká se, že lidská dramata jsou pořád v kurzu, a tak bych vám rád převyprávěl můj poněkud osobnější příběh.
Mapa oblohy 27. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Saturn je nízko nad západem. Jupiter je ráno poměrně vysoko nad jihovýchodem. Přidává se k němu Mars. Venuše je v blízkosti Slunce. Začnou ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 20. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2011.
Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je viditelný večer za soumraku. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn přešla na oběžnou dráhu kolem Vesty. Chystá se poslední přistání raketoplánu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Autor: Petr HorálekDnes 12. července 2011 v časných ranních hodinách se nad severním obzorem odehrálo spektakulární a nesmírně fotogenické přírodní představení. Ještě před rozbřeskem a během něho se především z horských výchledů ukázala jedna z nejvýraznějších letošních nočních svítících oblak. K ránu pak na mnoha místech České republiky celý úkaz doplnila bělavá přízemní mlha dodávající všemu ještě dramatičtější vzhled. Noční oblaka můžete vyhlížet i v následujícíh dnech.
Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2011.
Měsíc se blíží k úplňku. Rozlučte se se Saturnem. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se dostane k planetce Vesta. Nad ránem je vidět kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Snímek komety C/2009 P1 Garradd ze 27. června 2011. Autor: Michael JägerČeká nás dlouhé období, při kterém budeme moci pozorovat pozoruhodnou kometu s označením C/2009 P1 (Garradd). S velkou pravděpodobností se nebude jednat o jasnou kometu zaplňující přední stránky novin, přesto půjde o velice výjimečný objekt. Tato kometa bude téměř rok z našich šířek viditelná malými dalekohledy a triedry, které mívá ve skříni schovaný kdekdo. Kometa se nijak výjimečně nepřiblíží ani ke Slunci ani k Zemi, uctivou vzdálenost vyrovná překotná aktivita kometárního jádra. To by mohlo mít průměr okolo úctyhodných 10 km (tento údaj je ale velkou spekulací) a mezi kometami je takový velký rozměr spíše výjimkou. Právě díky tomu můžeme vděčit za tak dlouhé období stabilní viditelnosti komety, při kterém budeme moci pozorovat změny její jasnosti, vývoj ohonů i jejich postupné otáčení na obloze, jak se bude poloha komety měnit vůči Slunci.
Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2011.
Týden začne blízkým průletem malého asteroidu. Měsíc je kolem novu. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Jupiter je viditelný brzy ráno. ISS začíná přelety přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Noční svítící oblaky nad Pražským hradem 13.7.2009 (foto Milada Moudrá)
Krátké červnové a červencové noci příliš nepřejí astronomickým pozorováním, zato lze v tomto období kolem letního slunovratu za pokročilých večerních a ranních soumraků občas pozorovat nepříliš obvyklý jev. Nad severním obzorem bývají viditelné noční svítící oblaky (též stříbřité oblaky). Mají vzhled jemných bělavých či slabě namodralých závojů připomínajících troposférickou řasovitou oblačnost. Navzdory názvu nejde o oblaky, která by zářily samy od sebe - bez osvětlení Sluncem by nebyly viditelné.
Mapa oblohy 22. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 6. do 26. 6. 2011.
Začíná astronomické léto. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. ISS je viditelná několikrát za noc. NLC spatřena v den zatmění. Dawn se blíží k planetce Vesta - snímky lepší než HST.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Fotogalerie: Úplné zatmění Měsíce 15. června 2011Měsíční zatmění 15. června bylo opravdu jedinečné. Měsíc se schoval do zemského stínu na více jak 100 minut, což přineslo nejdelší zatmění za posledních 11 let a zároveň páté nejdelší v tomto století. Pozorovatelé z celého světa nadšeně hlásí rekordně tmavý Měsíc způsobený nejen jeho průchodem středem zemského stínu, ale téměř nepochybně nedávnými sopečnými erupcemi na Islandu a v Chile. Nezávisle si Měsíc při zatmění získal od mnoha pozorovatelů přirovnání k Marsu s polární čepičkou a tmavšími povrchovými útvary. Autorům doposud došlých fotografií děkujeme!
Mapa oblohy 15. 6. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2011.
Měsíc bude kolem úplňku, ve středu nastává úplné zatmění Měsíce. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Nad ránem přelétá ISS. Sezóna NLC v ČR ještě nenastala, buďme však na pozoru.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Simulační snímek úplného zatmění Měsíce 15. června 2011. Zdroj: EAI. Ve středu 15. června 2011 nastane v pozdních večerních hodinách úplné zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné v podstatné části svého průběhu. Neobvykle rudý či až nahnědlý Měsíc najdeme nevysoko nad jihovýchodním obzorem. Fáze úplného zatmění potrvá přes hodinu a 40 minut, což činí z tohoto měsíčního zatmění jedno z nejdelších v tomto století. Je to také jediné úplné zatmění Měsíce, které budeme moci z našeho území pozorovat až do roku 2015.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 157 z 10. 6. 2011.
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Luděk FíkSkandinávie má letos veliké štěstí. Hned druhé částečné zatmění z celkových čtyř, která mají letos na Zemi nastat, bude opět pozorovatelné z těchto končin. Červnové částečné zatmění dosáhne maximální velikosti zakrytí něco málo přes 60 %, a to shora. Slunce tedy znovu “vykouzlí” úsměv, i když už ne tak úzký jako v případě lednového zatmění. Úkaz se odehraje na severním pólu, severní Evropu zastihne v době polárního dne. V České republice však tentokrát nespatříme ani část úkazu – Slunce bude v čase zatmění skryto pod severozápadním obzorem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
