Záznam bolidu z kamery v městě Cranbrook
Krásné přírodní divadlo mohli sledovat obyvatelé jihozápadní části Kanady
a severozápadních států USA v noci ze 13. na 14. května 2011.
Největší šanci měli lidé na jihu kanadských provincií Britská Kolumbie a Alberta nebo v severních částech amerických států Washington, Idaho a Montana. Oblohou proletěl mimořádně jasný meteor, jehož jasnost většina svědků přirovnávala ke svitu Měsíce. Někteří tvrdili, že byl ještě jasnější a jeden pozorovatel zřejmě pod vlivem nezvyklého zážitku dokonce tvrdil, že objekt svým jasem překonal Slunce. To je však samozřejmě přehnané, i když prý ve městě Coeur d'Alene (stát Idaho) přelet bolidu způsobil na několik minut zhasnutí veřejného osvětlení.
Koukněte, tam je Antares!. Autor: Martin GembecNezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme.
Část meteoritu, který dopadl u obce SołtmanySobotní ráno 30. dubna 2011 probíhalo na farmě v blízkosti obce Sołtmany
jako každé jiné. Paní Alfreda Lewandowska vstala kolem šesté hodiny ranní, uvařila
kávu a zapálila si cigaretu. Pak otevřela okno, aby se do kuchyně dostal čerstvý
vzduch. V tu chvíli zaslechla velmi zvláštní zvuk, připomínající nejprve svist, jako by k zemi padala bomba a pak velkou ránu. Následoval rachot a dunění. Syn Martin, který byl v té době v koupelně, vše slyšel i přes zavřené dveře. Oba rychle vyběhli ven, v první chvíli se totiž domnívali, že se rozpadá dům.
Pozorování Střelce a Štíra 10. května 2011. Autor: Martin GembecČlánek Petra Horálka o honu na bodec Štíra mě doslova nabudil. Prohrabal jsem disk a zklamaně zjistil, že opravdu nemám fotku trnu Štíra z našich končin. No, musel jsem to prostě napravit. On ten pohled na skoro celého Štíra i od nás stojí za vidění, když se vyrazí daleko od měst. K tomu jsem si návdavkem přidal ranní planety Venuši a Jupiter...
Štír v Mléčně dráze. Autor: David MalinSouhvězdí Štíra obecně patří mezi nejvýraznější a nejkrásnější hvězdná uskupení na obloze. Mnozí dokonce tvrdí, že jde o nejkrásnější souhvězdí vůbec. V České republice ovšem tak nemůžeme soudit, neboť nám není dopřáno díky jeho poloze na obloze zcela docenit jeho krásu. Z doslechu či jiných zdrojů se k nám dostává smutná informace, že u nás lze spatřit jen jeho horní polovinu, neboť ocas Štíra i s jeho pověstným bodcem leží nemilosrdně skryta pod jižním horizontem. Ovšem to není až tak úplně pravda…
Radiant meteorického roje Eta-AquaridyV pátek 6. května nastane maximum nepříliš známého meteorického roje Eta-Aquarid. Vrchol aktivity není nijak ostrý a aktivita potvá ještě několik dní poté, nicméně nejlepší bude rychlé meteory z tohoto roje pozorovat právě v pátek ráno v časných hodinách před rozbřeskem. Tehdy pozornému pozorovateli za dobrých podmínek neunikne přibližně 8 meteorů v hodině. Samotná frekvence meteorů sice není nijak valná, ale roj rozhodně stojí za letmý pohled na oblohu, neboť "padající hvězdy" z něj jsou ve skutečnosti prachem ze slavné Halleovy komety.
Mapa oblohy 4.5.2011, zdroj: astronet.ruPřehled událostí pro týden od 2. do 8. 5. 2011.
Měsíc je kolem novu. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci jsou skupiny skvrn. Nastává maximum meteorického roje éta Aquarid. Večer přeletá ISS. Start raketoplánu nejméně za týden v úterý.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. května 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru.
Mapa oblohy 27.4.2011, zdroj: astronet.ruPřehled událostí pro týden od 25. 4. do 1. 5. 2011.
Měsíc po poslední čtvrti je viditelný nad ránem. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci je řada skvrn. Večer přeletá ISS. Startuje raketoplán s Krtečkem na palubě.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. dubna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru
Snímek komety C/2010 X1 Elenin z 11. listopadu 2010. Autor: A. Sergeyev a A. NovichonokNedlouho po objevu komety C/2010 X1 Elenin v prosinci 2010 se objevila řada zpráv předpovídající blížící se katastrofu. Většinou se jedná o nespecifické zprávy, které neříkají, jak vlastně kometa konec světa způsobí, či co za katastrofu přinese. Na internetu najdete zajímavé zprávy, které dávají kometám skoro až nadpřirozené schopnosti. Z těch, co mne zarazily nejvíce byla předpověď, že ke Slunci se blíží obrovská kometa, protože se na něm vyskytlo mnoho erupcí. V tomto článku si řekneme něco o tom, jak je to ve skutečnosti s katastrofami způsobenými kometami.
Koróna během zatmění Slunce 29. března 2006. Autor: M. Lattanzi, H. a M. Druckmüller a kolPrávě dnes, 29. března 2011, uběhlo půl desetiletí od dosud posledního úplného zatmění Slunce pozorovatelného z evropských končin. Měsíční stín se po přechodu přes jižní Atlantik a Afriku nasunul nad "zemi půlměsíce", tedy Turecko, aby tam na několik minut ukázal do dnešních dnů jeden z nejproslulejších tvarů sluneční koróny v historii "zatměňových" fotografií. Živé vzpomínky na poměrně dlouhé sluneční zatmění leží v hlavách nemálo Čechů a Slováků, kteří se za ním vydali zejména do Turecka, Egypta či Libye. Slávu tomuto zatmění vdechla i řada jedinečných digitálních snímků pořízených či zpracovaných revoluční metodou brněnského profesora Miloslava Druckmüllera a jeho dcery Hany.
Merkur na večerní oblozeJeště než skončí na fotogalerie beztak velmi bohatý první jarní měsíc roku 2011, přinášíme vám poslední březnovou galerii. Jak již bylo avizováno v článku Martina Gembece, večerní oblohu za soumraku po dlouhé době na několik dní obohatila obecně jen velmi těžko zastihnutelná planeta Merkur. Byť pro pouhé oko "nezahrála" nic dechberoucího, její výskyt na soumračné obloze potěšil a do redakce došlo několik pěkných fotografií. Děkujeme nejen autorům "merkurovských" momentek, ale všem fotografům, kteří v průběhu března do všech galerií přispívali. Doufejme, že příležitostí k focení bude i nadále bohatě dost...
Mapa oblohy pro 13. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 28. 3. do 3. 4. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Ideální období na pozorování zvířetníkového světla a Messiérovského maratónu. Končí dobrá viditelnost Merkuru. Začínají ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. března 2011 ve 21:00 SELČ
Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin GembecPokud se v těchto dnech podíváte za soumraku nad západní obzor, upoutá vás tam nezvykle výrazná
hvězda. Není to však nic jiného než planeta Slunci nejbližší. Merkur. Jeho viditelnost bude dobrá nejméně do konce tohoto týdne. Pozorovat se dá nejlépe kolem 19. hodiny SEČ, svá pozorování nám opět můžete poslat.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
