Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze uvidíme "československou" kometu

Na obloze uvidíme "československou" kometu

Snímky komety v různých filtrech ze 27. července 2011. Autor: Faulkesův teleskop na Havaji
Snímky komety v různých filtrech ze 27. července 2011.
Autor: Faulkesův teleskop na Havaji
Letos na podzim se nám naskytne výjimečná příležitost spatřit na obloze jasnější kometu nesoucí jméno československých astronomů. Ze všech komet, které se pravidelně vracejí ke Slunci a nesou jména českých astronomů, patří tato k úplně nejjasnějším. Přestože se ke Slunci vrací pravidelně, příležitost ji spatřit je vzácná a jedna z nich nastane na několik týdnů právě letos na podzim. I když nepatří mezi nejjasnější komety viditelné pouhým okem, lze ji vyhledat na ranní obloze již za pomoci triedru nebo malého dalekohledu.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 159 z 22. 9. 2011.

Československo-japonský objev

Objev je sdílený s japonským pozorovatelem Minoru Hondou. Ten ji našel jako první 3. prosince 1948 čočkovým dalekohledem o průměru 15 cm. O několik dní později ji nezávisle objevil Čech Antonín Mrkos se Slovenkou Ľudmilou Pajdušákovou ze Skalnatého plesa 6. a 7. prosince 1948 pomocí legendárního binaru Somet.

Antonín Mrkos (1918 - 1996) byl významný český astronom a objevitel či spoluobjevitel 13 komet a 273 planetek. Svá pozorování prováděl mezi lety 1946 - 1961 ve vysokohorských observatořích na Skalnatém plese a na vrcholu Lomnického štítu ve Vysokých Tatrách. Díky tehdejším klimatickým podmínkám a kvalitní vysokohorské obloze mu k objevu komet postačil světelný binokulár Somet Binar o průměru 10 cm s 25 násobným zvětšením. Od roku 1965 byl vedoucím kleťské observatoře, kde se věnoval především pozorování planetek. Se spoluobjevitelkou komety 45P Ľudmilou Pajdušákovou (1916 - 1979) byl krátce ženatý a po její smrti po ní pojmenoval planetku číslo 3636, kterou objevil 17. října 1982 na kleťské observatoři.

Trpasličí kometa 45P Honda-Mrkos-Pajdušáková

Tato kometa je členkou tzv. Jupiterovy rodiny, její dráha je pod silným vlivem gravitace této obří planety. Poslední výrazné přiblížení k ní proběhlo v roce 1983 a další nastane v roce 2030. Změny dráhy ale nemají na viditelnost komety výrazný vliv. Ke Slunci se vrací každých 5,25 let a bývá obtížně viditelná, protože se jedná o trpasličí kometu s jádrem o průměru sotva 1 km. Většinou je velice slabá, pouze když je nejblíže Slunci, ke kterému se přibližuje až na vzdálenost 0.53 AU (AU = astronomická jednotka), ji můžeme spatřit s pomocí menšího dalekohledu (například loveckým triedrem). Důležitá je i geometrie jejího průletu vůči Zemi. S ohledem na malou vzdálenost od Slunce v přísluní (bod dráhy nejblíže ke Slunci) je těžké ji v době nejvyšší jasnosti zastihnout na noční obloze.

Viditelnost komety

Pohyb komety v souhvězdí Lva mezi 24. zářím a 10. říjnem 2011. Autor: Petr Horálek
Pohyb komety v souhvězdí Lva mezi 24. zářím a 10. říjnem 2011.
Autor: Petr Horálek
Letošní návrat patří k jedněm z nejpříznivějších. Kometa se nejprve na jižní obloze přiblížila 15. srpna Zemi na rekordní vzdálenost 9 milionů km (23 násobek vzdálenosti Země - Měsíc) po cestě do vnitřní části Sluneční soustavy, aby se po průletu kolem Slunce objevila i na naší obloze ještě před svítáním. Letos budeme mít opravdové štěstí. Její teoretická pozorovatelnost začala již ráno 20. září, kdy se dostala před svítáním 5° nad obzor. O 9 dní později, tedy 29. září, když bude nejblíže Slunci, se vyšplhá v závěru noci dokonce 9° vysoko (to lze považovat za dostatečnou výšku pro její pozorování i menším dalekohledem). V té době bude mít jasnost kolem 7 mag. Výhodou bude i to, že od 26. září do 10. října nebude rušit pozorování Měsíc. Po průchodu přísluním začne kometa rychle slábnout a výška nad obzorem bude ještě zvolna růst. Na obloze se bude nacházet v souhvězdí Lva poblíž jasné hvězdy Regulus.

Další příležitost k pozorování této jasnější československé komety budeme mít již při příštím návratu, kdy se těsně přiblíží k Zemi až po průchodu přísluním vysoko na naší obloze. Kometa Zemi mine ve vzdálenosti 12,5 milionu km (33 násobek vzdálenosti Země - Měsíc). Lépe bude vidět při letošním návratu, protože při průletu kolem Země v roce 2017 bude již daleko od Slunce a tudíž slabá a nevýrazná.

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC (356 kB)
[2] Tiskové prohlášení v PDF (319 kB)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



25. vesmírný týden 2019

25. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 17. 6. do 23. 6. 2019. Měsíc bude v úplňku a nastanou jeho pěkné konjunkce s planetami. Večer jsou velmi nízko, ale úhlově blízko sobě Mars a Merkur. Jupiter je vidět celou noc, Saturn téměř taky, ale je velmi nízko ve Střelci. Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatelé soumrakové oblohy již v některých dnech zaznamenali výskyt nočních svítících oblak. Mise Falconu s družicemi Radarsat byla úspěšná. V týdnu očekáváme start rakety Ariane 5 s telekomunikačními družicemi a Proton-M s rentgenovou družicí Spektr-RG. Před 220 lety se narodil W. Lassel, objevitel Neptunova měsíce Triton a před 10 lety startovala k Měsíci sonda LRO.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Lobster

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2019 obdržel snímek „Humří mlhovina“, jehož autorem je Pavol Kollarik Humří maso je považováno za pochoutku. Rozlousknout mohutná klepeta tohoto mořského korýše speciálními kleštičkami chodí gastronomičtí gurmáni do restaurací, objednat si ho můžeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Léto

Svítící oblaka

Další informace »