Mapa oblohy 13. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 11. 6. do 17. 6.
Měsíc po první čtvrti je ve fázi blížícího se novu. Večer je nejlépe vidět planeta Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné
především před půlnocí. Nastává období NLC.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. června ve 23:00 SELČ.
Vědci s nalezenými meteorityObyvatelé indického svazového státu Maháráštra, zejména z jeho okresů Nágpúr a Akólá, měli v úterý 22. května 2012 možnost zažít neobyčejnou událost. V odpoledních hodinách byl v této oblasti, ležící ve středové části Indické republiky, zaznamenán velký hluk a na obloze bylo vidět několik jasných objektů, padajících k zemi. Časové údaje nejsou příliš přesné, některé zdroje udávají rozpětí mezi 14:00 a 14:30 místního času, jiné tvrdí, že událost nastala až mezi 14:30 a 14:32 (9:00 - 9:02 UT). Jak se brzy ukázalo, na zem dopadlo několik meteoritů a celá událost byla proto označena jako "meteoritická sprcha". Přibližně ve stejnou dobu seismické stanice zaznamenaly otřesy země o síle 2,1 stupně Richterovy stupnice, trvající 90 sekund. Není však zcela jasné, zda souvisí s výše zmíněným jevem, nebo se jednalo jen o náhodu.
Prstencová fáze květnového zatmění 2012. Autor: Jan SládečekPřípravy na cestu za prstencovým zatměním Slunce započaly na podzim roku 2010. Původně se uvažovalo o Japonsku, ale byla zvolena počasově příznivější lokalita USA, oblast Nevada-Arizona. Již dvě předchozí výpravy za prstencovým zatměním Slunce 2005 a 2006 byly úspěšné. Středozápad USA, kudy procházel pás prstencové fáze, dával velmi dobrou šanci na další úspěch.
Přechod Venuše 6. června 2012. Autor: Petr HorálekJak už jsme vyzývali dříve, své záznamy vzácného přechodu Venuše přes Slunce 6. června 2012 můžete posílat i v textové formě. Do redakce už ve středečním odpoledni dorazila první svědectví z úkazu a těšíme se na další. Jak jste "pihu" na Slunci pozorovali? Jaký dojem to ve vás nechalo? Bylo to pro vás poprvé a vlastně také naposled? Úchvatný východ Slunce s černým kroužkem zaujal a nejen o tom se můžete přesvědčit prostřednitvím slov v následujících textech, které nám čtenáři zaslali bezprostředně po tom, co je vtiskli na (digitální) papír tak jako kdysi třeba Dickens...
Přechod Venuše přes Slunce. Autor: Stanislav ChlupVe středu 6. června časně ráno byla z našeho území pozorovatelná závěrečná přibližně třetina nesmírně vzácného přechodu Venuše přes Slunce. Tmavý Venušin kotouček opustil sluneční disk okolo 6 hodin 55 minut letního času a na další podobný pohled budou muset čekat celé generace až do prosince roku 2117. Všichni, co úkaz naposled viděli a nafotili, mají tak opravdu co vyprávět. Tato galerie, do níž můžete zasílat své snímky úkazu, je tedy jedním z unikátních internetových záznamů dochovávajících svědectví z úkazu. Všem autorům došlých snímků proto děkujeme!
Venuše přecházející přes sluneční kotouč a reliéf ptáka. Autor: AP/KyodoZatímco hodiny tikají a Venuše se nezastavitelně blíží do prostoru mezi Slunce a pozemšťany, lidé na celém světě se precizně připravují na doslova stoletou událost - poslední přechod planety přes Slunce na dlouhých 105 let. O úkazu se internet plní množstvím informací od historických dat po obsáhlé tabulky jeho průběhu zítra 6. června na celém světě. Ani Česká astronomická společnost by nechtěla nic nechat náhodě, a tak vyzývá vás - čtenáře, abyste se do pozorování zapojili. Vaše snímky, kresby i textové postřehy budou mít bez nadsázky vysokou hodnotu pro další generace!
Kresba kapkovitého jevu v roce 1769. Autor: Reverend Hirst.Astronomové za pozorováním tranzitů Venuše v minulosti podnikali cesty - mnohdy navýsost obtížné - a vraceli se někdy s výsledky převratnými, jindy pak se žádnými. Tyto cesty a výsledky se pokusíme zmapovat. Proč byla pozorování tranzitů Venuše v minulosti důležitá, to je obsahem článku "Minulá pozorování přechodů Venuše". V něm se zároveň dočtete, proč se zabýváme výhradně tranzity po vynálezu dalekohledu.
Novozélandský pozorovatel tranzitu v 19. století …aneb o tom, že pro naše prarodiče a potomky neplatilo a nebude platit, že Venuše se Sluncem se mohou setkat jen dvakrát za život - ale platí to pro nás!
Až vykvetou květy roku 2004 - tak se jmenoval článek o historii přechodů Venuše přes Slunce, který v Astropisu vyšel před osmi roky. Květy z onoho roku už dávno nejen uvadly a zetlely, ale uvolnily živiny, z kterých nasadily pupence a rozvinuly se květy nové. Květy letošní. Ano, historie se opakuje. A my si trochu té historie zopakujeme.
Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6.
6. června nastává dlouho očekávaný přechod Venuše přes sluneční kotouč. Měsíc je ve fázi ubývající po pondělním úplňku.
Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné v podstatě celou noc. Severní polovina ČR už
nemá astronomickou noc.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. června ve 23:00 SELČ.
Přechod Venuše přes Slunce a oblačnost. Autor: Pencho MarkishkyProfesionální i hobby astronomové s napětím očekávají významnou událost na obloze, přechod Venuše přes sluneční disk ráno ve středu 6. června 2012. Tento úkaz je velmi vzácný, protože se opakuje v intervalu 121,5 roku, resp. 105,5 roku, a vždy potom jednou v intervalu 8 let. Naposledy jsme transit Venuše mohli velmi dobře pozorovat na jasné obloze v červnu 2004, nyní přichází opět, aby se na 105,5 roku odmlčel.
Úkaz začne v době, kdy v ČR bude Slunce pod obzorem, a na naší obloze budeme moci pozorovat jen poslední 2 hodiny. I tak se bude jednat o unikátní a pro nás i poslední příležitost něco takového vidět. I z toho důvodu nás zajímá, jaké bude počasí a zda nám oblačnost neznemožní výhled na oblohu.
Mapa světa ukazuje průměrnou oblačnost za měsíc červen. Černé linie, které jsou do ní zakreslené, a oblasti mezi nimi se shodují s viditelností kontaktů a přechodu Venuše přes Slunce, jak je zobrazeno na předchozích stránkách. Procentuální zastoupení mrakMezi velmi vzácné úkazy na obloze patří bez pochyby přechody planet (Merkur a Venuše) přes sluneční disk. Přechod Venuše je o to vzácnější, že ho člověk za svůj život může spatřit nejvýše dvakrát. Od vynalezení dalekohledu bylo možné těchto úkazů pozorovat pouze sedm, přičemž minulý nastal v roce 2004. V tomto století poslední z nich budeme moci sledovat z 5. na 6. června tohoto roku.
Částečná fáze úplného zatmění Měsíce v roce 2000. Autor: Fred EspenakV pondělí 4. června v dopoledních hodinách našeho času nastane jediné výraznější zatmění Měsíce tohoto roku. Půjde o částečné zatmění o velikosti 37 procent měsíčního průměru, kterým se náš kosmický soused ponoří do zemského stínu svou jižní polovinou. Z našeho území bohužel nespatříme ani část úkazu – ten končí ještě před východem úplňku nad český obzor. Úkaz, který se odehraje nad širokou plochou Pacifiku, však můžete sledovat na internetu. Další, vskutku neobvyklé částečné zatmění Měsíce, ovšem z České republiky spatříme už za necelý rok.
Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004. Autor: David CortnerPoslední přednáška před letními prázdninami na hvězdárně v Pardubicích bude zasvěcena již na mnoha místech avizovanému vzácnému přechodu Venuše přes Slunce. Přednášející Petr Horálek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově a člen Astronomické společnosti Pardubice nám ukáže ve svém povídaní nazvaném "Úkaz století aneb Poslední přechod Venuše přes Slunce" něco o historii úkazu i o tom, jak si jej naposledy vychutnat. Přednáška se uskuteční v pátek 1. června 2012 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Přechod Venuše s rybáři a pelikánem. Autor: Jim TillerNa časné ranní obloze ve středu 6. června 2012 budou Češi moci spatřit přibližně poslední dvě hodiny vzácného astronomického úkazu - přechodu Venuše přes Slunce. Za použití bezpečných filtrů se při pohledu na Slunce bude na jeho pravém horním okraji promítat pomalu se sunoucí temný kotouček planety Venuše. Dalšího přechodu Venuše přes Slunce se pravděpodobně nikdo v současnu žijící již nedočká - nastane až v prosinci roku 2117.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 170 z 31. 5. 2012
Mapa oblohy 30. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 28. 5. do 3. 6.
Měsíc dorůstá do úplňku. Loučíme se s Venuší, ještě se potká s Merkurem. Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn.
Stanice ISS má novou návštěvu v podobě lodě Dragon a jejich společný přelet nad ránem můžeme pozorovat i tento týden.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. května ve 23:00 SELČ.
HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce odrazem od MěsíceMimořádná astronomická událost - přechod Venuše přes sluneční disk - se velice rychle blíží a přípravy na pozorování úkazu vrcholí. Jen aby přálo počasí! Zahálet nebude ani nejznámější a nejvýkonnější kosmický dalekohled NASA s názvem Hubblův kosmický teleskop HST (Hubble Space Telescope). Možná vám to nepřipadá zrovna jako dobrý nápad, vždyť Hubblův dalekohled je určen především k pořizování snímků těch nejvzdálenějších a neslabších objektů ve vesmíru. Máte pravdu - dalekohled není určen k pozorování Slunce, ale ani v tomto případě se nebude 6. června 2012, kdy nastane přechod Venuše, na Slunce dívat přímo. Využije k tomu povrch Měsíce jako obří zrcadlo.
Meteority BenešovV těchto dnech v souvislosti s probíhající mezinárodní konferencí Asteroids, Comets and Meteors v Japonsku (Niigata) byl zveřejněn další výjimečný výsledek týmu českých vědců z Astronomického ústavu AV ČR (dále AsÚ), kteří se zabývají výzkumem bolidů a meteoritů. Jedná se o nalezení meteoritů souvisejících s pozorovaným pádem mimořádného bolidu Benešov, který byl zaznamenán vědeckými přístroji AsÚ před více než 21 lety, dne 7. května 1991. Jedná se o první případ na světě, kdy po tak dlouhé době od pádu byly na základě nové analýzy původních záznamů nalezeny meteority odpovídající hmotnosti přesně v předpovězené oblasti, navíc velmi zajímavého typu a složení. Podařilo se tak vyřešit dlouholetou záhadu spojenou s tímto snad nejlépe dokumentovaným bolidem všech dob spojeným s pádem meteoritů.
Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR z 19. května 2012
Mapa oblohy 23. května 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 21. 5. do 27. 5.
Mladý Měsíc můžeme vidět z počátku týdne. Večer pozorujeme planety Venuši, Mars a Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad
ránem. Poletí Dragon k ISS?
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. května ve 23:00 SELČ.
Prstencové zatmění Slunce. Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APODV noci 20./21. května, tedy z neděle na pondělí, proběhne v severní polovině Tichomoří viditelné prstencové zatmění Slunce. Pás annularity si "střihne" východní čínské pobřeží, velkou část Japonska včetně lidnatého Tokia a po přesunu přes oceán skončí na západní polovině USA. Asijská populace si jej užije v ranních hodinách, Američané naopak večer před západem Slunce. Vy se na úkaz budete moci podívat aspoň přes internet…
Modré nebe a bílé kumuly. Autor: Pavel Lahučký... aneb Rayleighův a Mieův rozptyl
Když se řekne Rayleighův rozptyl, hodně lidí si jistě vybaví jeho souvislost s barvou oblohy. Ovšem Mieův rozptyl, který je obecnější než Rozptyl Rayleighův, již tak dobře znám není. A právě tento článek by vás měl seznámit blíže jak s Rayleighovým rozptylem, tak s rozptylem Mieovým. A jelikož je historie objevu zákonitostí Rayleighova rozptylu velmi spletitá a zajímavá, nebude určitě na škodu se u ní zdržet.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
