< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Pavel Koten Úkazy

Výjimečný den 21. června

Dnešní den je z hlediska astronomického vskutku výjimečný. V 9:38 LSEČ dosáhlo Slunce nejvyššího bodu na své dráze po obloze, nastal letní slunovrat a začalo astronomické léto. Jen o několik hodin později jej zakryl Měsíc v novu a způsobil úplné zatmění Slunce pozorovatelné na jižní polokouli (viz. včerejší zpráva). A aby toho nebylo málo, je dnes vzájemná vzdálenost planet Země a Mars nejmenší za posledních dvanáct let. Mars je vzdálený pouhých 67 miliónů km a dominuje noční obloze. S jasností -2,3 magnitudy září na rozmezí souhvězdí Štíra a Střelce v blízkosti Mléčné dráhy a mlhoviny Trifid. Poloha v blízkosti nejjižnějšího bodu ekliptiky je sice výhodnější spíše pro pozorovatele na jižní polokouli, ale i z našich zeměpisných šířek je Mars dobře viditelný. Vychází po západu Slunce a v době mezi 22. a 2. hodinou je nepřehlédnutelný nepříliš vysoko nad jižním obzorem. Při úhlovém průměru 21 úhlových sekund lze za použití 12cm dalekohledu sledovat některé detaily na kotoučku planety. Mars je nyní tak jasný, že jej lze bez problémů spatřit i na přesvětlené obloze měst.
Zdroj: Science@NASA ze dne 21. června
PK
Pavel Koten Úkazy

Úplné zatmění Slunce 21. června

První úplné zatmění Slunce nového tisíciletí a jediné v letošním roce se odehraje 21. června v oblasti jižní polokoule. Jako částečné bude zatmění pozorovatelné z části Jižní Ameriky, jižního Atlantiku, téměř celé Afriky a západní a jižní části Indického oceánu. Pás totality (úplného zatmění) široký 200 km začíná v oblasti jižního Atlantiku východně od břehů Jižní Ameriky, pokračuje přes Atlantik východním směrem, v Africe zasahuje Angolu, Zambii, Zimbabwe, Mozambik a Madagaskar a posléze končí v Indickém oceánu východně od Afriky. Úplné zatmění začíná ve 12:38 a končí v 15:32 LSEČ. Maximální délky 4 minuty 56 sekund dosáhne v 11:59 LSEČ v místě o souřadnicích 0,71 stupně východní délky a -11,59 jižní šířky, což je stále ještě v Atlantiku západně od břehů Afriky. Z našeho území nebude zatmění pozorovatelné ani jako částečné.
Zdroj: Science@NASA
a Total Solar Eclipse of 2001 June 21
Přímý internetový přenos zatmění na Exploration: Zambia Eclipse 2001
PK
redakce II Úkazy

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR
V noci z 31.3. na 1. 4. 2001 bylo možné nad ČR opět pozorovat polární záři. Poprvé byla spatřena 21h30m SELČ v Brně do výšky 40o nad severovýchodním obzorem.

V zápětí došlo potvrzení pozorování polární záře z Ondřejova (P. Pravec, K. Hornoch, M. Plšek, P. Kušnirák). Pozorovatelé její vzhled přirovnávají té, jaká byla pozorována 6/7 dubna 2001, ale nebyla tak silná.

D. Hanžl ji pozoroval v Ořešíně u Brna 1. 4. 2001 v 00h40m a po té se ještě několikrát objevila nad severním obzorem v intervalu 01h10m-0140m SELČ.

Dalibor Hanžl Úkazy

Polární záře 31. 3. 2001 v ČR

V noci z 31.3. na 1. 4. 2001 bylo možné nad ČR opět pozorovat polární záři. Poprvé byla spatřena 21h30m SELČ v Brně do výšky 40o nad severovýchodním obzorem.
V zápětí došlo potvrzení pozorování polární záře z Ondřejova (P. Pravec, K. Hornoch, M. Lehký, P. Kušnirák). Pozorovatelé její vzhled přirovnávají té, jaká byla pozorována 6/7 dubna 2000, ale nebyla tak silná.
D. Hanžl ji pozoroval v Ořešíně u Brna 1. 4. 2001 v 00h40m a po té se ještě několikrát objevila nad severním obzorem v intervalu 01h10m-0140m SELČ.
Několik snímků polární záře je k nahlédnutí na http://astro.sci.muni.cz/
DH
redakce II Úkazy

Ursidy mohou překvapit

Ursidy jsou nevýrazným meteorickým rojem s radiantem v Malém medvědovi. Běžná aktivita roje jen několik meteorů za hodinu, letos by se ale mohla strhnout sprška s frekvencí větší než 100 ks/hod. Mateřská kometa 8P/Tuttle oběhne kolem Slunce jednou za 13,5 roku a při každém průchodu perihelem zanechá za sebou vlákno materiálu. Podle výpočtů by měla letos Země projít 22. prosince v 8:29 SEČ ve vzdálenosti rovné 0,52 násobku vzdálenosti Měsíce od středu vlákna vzniklého v roce 1405 a v 9:40 SEČ v 3x větší vzdálenosti od středu vlákna z roku 1392. Vzhledem k tomu, že meteorický proud Ursid nebyl v minulosti nikdy podrobněji sledován, měly by tyto předpovědi být brány s rezervou. Je nutno tento roj dále studovat, aby mohl být model upřesněn. Doporučuje se pozorovat Ursidy po celou noc z 21. na 22. prosince. Radiant leží v blízkosti hvězdy Kochab v Malém voze.
Zdroj: NASA Space Science News z 18. prosince.

redakce II Úkazy

Polární záže nad Českou republikou

Dnes v noci byla i na území České republiky pozorovatelná polární záře. Bylo to poprvé po 11 letech, naposledy zde byla spatřena v listopadu 1989. Podle pozorovatelů z Ondřejova kulminovala polární záře kolem 20:50 UT a zejména 23:15 UT. Pozorována byla též z observatoře v Modre na Slovensku. Osobně jsem měl štěstí spatřit dnešní polární záři v době kolem 23:15 UT, kdy obloha nad severním obzorem byla zakryta obrovským oblakem krvavě rudé barvy, který dosahoval téměř až do zenitu. Kolmo na obzor vybíhala řada rovnoběžných pruhů a pásů. Další, menší oblak byl nad severozápadním obzorem ve výšce asi 30 stupňů. Podle Space Weather Bureau zasáhla Zemi 6. dubna kolem 17:00 UT meziplanetární rázová vlna, která spustila obrovskou geomagnetickou bouři. Polární záře by mohla být pozorovatelná i v dnešní noci, protože data naznačují, že geomagnetická bouře bude pokračovat.
Zdroj: hlášení pozorovatelů, vlastní pozorování a Space Weather Bureau ze 7. dubna.
Snímky polární záře od Jana Šafáře z Brna.

redakce II Úkazy

Nova pouhým okem!

V souhvězdí Orla se objevila letos už druhá nova, tentokrát viditelná dokonce i pouhým okem!!! Novu Aquilae 1999 No. 2 objevil vizuálně Alfredo Pereira v Portugalsku 1. prosince, di Cicco z USA ohlásil přesnou polohu na souřadnicích R.A. = 19h23m05s.38, Decl. = +4 57'20".1 (epocha 2000.0), který ji pozoroval téhož dne v zhruba ve 23 UT, kdy měla jasnost 5,2 magnitudy.
Zdroj: IAU Circular No. 7323 ze dne 1. prosince.

redakce II Úkazy

Přechod planety přes hvězdu

Astronomové vůbec poprvé v historii pozorovali přechod cizí planety přes kotouček mateřské hvězdy a potvrdili tak její existenci pomocí nezávislé metody. Planeta obíhající hvězdu HD 209458 byla objevena 5. listopadu tradičně na základě periodických změn v radiální rychlosti hvězdy a na základě těchto dat byla stanovena její dráha a přibližná hmotnost. Posléze se na ní zaměřil automatický dalekohled na Fairborn Observatory v Arizoně a 7. listopadu v okamžiku předpovězeného možného průchodu před diskem hvězdy detekoval 1,7% pokles jasnosti hvězdy, který byl interpretován jako stín vrhlý planetou na hvězdu. Jelikož hvězda obíhá s periodou 3,523 dne, hodlali astronomové experiment opakovat 14. listopadu. Hvězda leží ve vzdálenosti 47 pc a objevená planeta má hmotnost rovnou 0,63 hmotnosti Jupitera, je o 60% větší a její hustota je 200 kg/m3, což je srovnatelné s Jupiterem.
Zdroj: University of California Press release ze dne 12. listopadu.

redakce II Úkazy

Mars a Antares

Tento týden můžeme na obloze krátce po setmění sledovat blízké setkání dvou rudých těles, planety Mars a rudého obra Antara. Nejblíže se k sobě dostanou 17. září, kdy bude Mars 2,8 stupně severně. O dva dny dříve se k nim připojí dorůstající Měsíc, který je krátce před první čtvrtí. Název Antares znamená "protivník Marsu" či "anti-Mars", pravděpodobně protože připomínal starověkým astronomům svým rudým zbarvením právě Mars. Mars je v těchto dnech zhruba 2x jasnější než Antares. Ve skutečnosti dělí obě tělesa obrovská vzdálenost. Zatímco Mars je vzdálený 191 miliónů km, Antares leží 30 miliónkrát dále, jeho vzdálenost je 6x10^15 km, neboli 630 sv. r. Obě tělesa jsou také naprosto jiného složení a rozměrů. Antares je 700x větší, 9000x svítivější a 15x hmotnější než naše Slunce.
Zdroj: Space science news ze dne 13. září.

redakce II Úkazy

Předpověď Leonid do roku 2002

Astronomové David Asher a Rob NcNaught předpovídají, že Leonidy předvedou dobrou podívanou v letošní a příštím roce a v letech 2001 a 2002 se dočkáme meteorických dešťů. V loňském roce přišlo maximum jasných meteorů o 16 hodin dříve, což bylo způsobeno, jak se později ukázalo, průchodem Země hustým oblakem částic uvolněných z komety Tempel-Tuttle v roce 1333. Pozdější analýzy, pokrývající meteorické deště Leonid v posledních dvou stoletích ukazují, že jejich maximum lze předpovědět s přesností na pět minut. Autoři mapovali jemnou strukturu drah prachových částic v okolí meteorického proudu Leonid a pro letošní rok předpovídají frekvenci 20 meteorů za minutu (na jasné, neosvětlené obloze) v ranních hodinách 18. listopadu. Nejlepším místem pro pozorování je v této době Evropa. Řada jiných astronomů se ovšem domnívá, že roj bude nejvýraznější v letošním roce.
Zdroj: RAS Press Notice ze dne 30. srpna.

redakce II Úkazy

Konjunkce Venuše s Jupiterem

Dnes ve večerních hodinách jsou nad západním obzorem viditelné dvě nejjasnější planety, Venuše a Jupiter, v těsném přiblížení, pouhou pětinu stupně od sebe. Je to jedna z nejtěsnějších a nejkrásnějších konjunkcí v tomto desetiletí. Samozřejmě jde jen o náhodnou projekci, ve skutečnosti se Jupiter nachází zhruba 900 miliónů a Venuše jen 200 miliónů kilometrů od Země. Pokynypro pozorování jsou jednoduché - stačí se po setmění podívat směrem k západu. Jasnější z obou objektů je Venuše,která je sice 11x menší než Jupiter, ale je mnohem blíže ke Slunci a odráží tak mnohem více světla. Ti, kteří dnešní úkaz zmeškali, nemusí být smutní, protože přiblížení obou těles bude viditelné i v dalších dnech. A kromě toho bude velmi zajímavé sledovat postupné vzdalování obou planet.
Zdroj: MSFC Space Science News z 23. února a Hvězdářské ročenky 1999 .

redakce II Úkazy

Bolid EN 990121

Navštivte dnešní Astronomy picture of the day!Uvidíte zde snímek vyjímečně jasného bolidu, který byl vyfotografován na jedné stanici Evropské bolidové sítě v České republice 21. ledna 1999. Kombinací snímků ze tří stanic byla zjištěna dráha tělesa v zemské atmosféře i ve Sluneční soustavě. Meteor začal zářit ve výšce 81,9 km nad zemí a zhasl po 6,7 sekundách, když za tutodobu prolétl dráhu dlouhou 71,1 km. Je pravděpodobné, že malá část tělesa o hmotnosti několika set gramů dopadlana povrch v oblasti česko-polské hranice.
Zdroj: Astronomy picture of the day.

redakce II Úkazy

Meteorický roj Geminidy

Maximum dalšího významného meteorického roje nás čeká v noci z neděle 13. na pondělí 14. prosince. Jedná se o rojGeminid. Maximum nastane kolem 5. hodiny ranní. Souhvězdí Blíženců, ve kterém se nachází radiant tohoto roje,vychází brzy večer a dostatečně vysoko nad obzorem je většinu noci. Maximum činnosti roje je poměrně dlouhé, trvá asi 1,5 dne. Předpokládaná frekvence meteorů v době maxima je asi 110 meteorů za hodinu. Částice tohoto roje sestřetávají se Zemí rychlostí 36 km/s. Pozorovací podmínky jsou letos velmi příhodné, Měsíc je pouhé 3 dny před novem a tedynebude rušit pozorování. Mateřským tělesem Geminid je asteroid (3200) Phaeton.
Zdroj: Hvězdářská ročenka 1998 a The mysterious Geminid meteor shower.
redakce II Úkazy

Zákryt Jupitera Měsícem z VLT

Zákryt Jupitera Měsícem, který se odehrál 28. listopadu, využili tým astronomů a techniků pracujících s 8,2m Very Large Telescope (VLT) k dalšímu testování nově instalovaného přístroje VLT Infrared Spectrometer And Array Camera (ISAAC). Pozorování proběhlo přes úzkopásmový filtr (1,5%) centrovaný na vlnovou délku 3,2 mikrometru. Na počátku zatmění použili expozici 4 sekundy a s postupem zákrytu ji zkracovali na 0,8; 0,4 a 0,08 sekundy, protože dalekohled sledovalpohyb Jupitera a snímal tak povrch Měsíce. Celý průběh zákrytu zachycují 2 animace (ve formátu MPEG), které jsou na ESO Webu k dispozici.
Zdroj: ESO Pr Video Clips ze dne 1. prosince.
redakce II Úkazy

Leonidy - první výsledky

Maximum meteorického roje nastalo s největší pravděpodobností o zhruba 14 dříve než se očekávalo. Pozorovatelé z Franciea Izraele hlásí asi 500 meteorů za hodinu, na Kanárských ostrovech odhadují frekvenci v maximu na 2000 meteorů za hodinu. Nejlepší pozorovací podmínky v době maxima měla tedy oblast Atlantického oceánu. Čas maxima kolem 5 UT (17. listopadu) potvrzují i data z Ondřejovského radaru. Expedice balónu NASA byla úspěšná, kamera na jeho palubě zachytila 9 bolidů. Zdase podařilo zachytit nějakou částici pocházející z roje není zatím známo. Letecká expedice se s maximem minula, přesto i zde byla pořízena kvalitní data.
Různé zdroje:
The Leonids, Live!
Balónová expedice
Snímky a videa z letecké expedice
Data z Ondřejovského radaru
redakce II Úkazy

Leonidy z balónu

Jednou z několika dalších expedic za letošními Leonidami bude meteorický balón vypuštěný z MSFC. Jeho cílem je zachytitčástice meteorického roje pocházející z komety Tempel-Tuttle. K tomuto účelu je vybaven speciálním "lapačem" s aerogelovýmfilmem. V aerogelu se částice zabrzdí aniž by byla přitom zničena. Balón vystoupí do výšky asi 33 km a samotní autoři experimentu uvádějí pravděpodobnosti zachycení částice roje na pouhých 10%. Experiment je hlavně testem podobného zařízenípřipravovaného pro návrat roje v příštím roce. Na palubě balónu je i CCD kamera, která zprostředkuje přímý přenos roje.
Zdroj: MSFC Press Release ze dne 16. listopadu.
redakce II Úkazy

Letadly na Leonidy

Dvě letadla, která budou mít na palubě řadu vědeckých přístrojů, budou použita pro pozorování meteorů roje Leonidy.Prvním z nich bude L-188C Electra, které patří Národnímu centru pro výzkum atmosféry. Na jeho palubě bude speciální radar,tzv. lidar, přístroj pro měření výšky meteorických stop a řada TV kamer. S jednou z nich, určenou pro spektroskopii slabých meteorů, se expedice zůčastní i dr. Jiří Borovička z Ondřejova. Druhé letadlo (FISTA), které poskytly US Air Force, poveze další kamery a spektrometry pro viditelnou a UV oblast spektra. Obě letadla budou startovat z Okinawi a během očekávanéhomaxima se budou pohybovat ve výškách 11 km (FISTA), resp. 7 km (Electra). Záběry z letu bude přenášek i NASA TV.
Zdroj: NASA Press Release 98-202 ze dne 12. listopadu.
1 …65 66 67 68 69

8. vesmírný týden 2019

8. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer se objevuje Merkur a vysoko jsou Mars a Uran. Ráno můžeme pozorovat Jupiter, a také úhlově blízko sebe se pohybující Venuši a Saturn. Skončila mise Opportunity na Marsu. Startovat má mimo jiné izraelský měsíční lander Beresheet. InSight vyložila přístroj HP3. Japonská sonda Hayabusa 2 by se měla pokusit o odběr vzorků z asteroidu Ryugu. Před 125 lety se narodil astronom a diplomat Jaroslav Císař.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2019 obdržel snímek „Vzdálený vesmír v souhvězdí Kefea“, jehož autorem je Evžen Brunner   Vítězný snímek měsíce ledna 2019 soutěže Česká astrofotografie měsíce, která probíhá pod patronací České astronomické společnosti, je snímek

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkur

Merkur

Další informace »