Průběh zákrytu hvězdy planetkou NiobeOdborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí Ladislav Šmelcer úspěšně pozoroval v noci z 23./24. srpna 2009 zákryt hvězdy TYC 2934-00106-1 jasnosti 9,4 mag planetkou (71) Niobe. Upřesněná předpověď přechodu stínu planetky přes území Moravy a jasnost hvězdy dávala naději na úspěšné pozorování.
Polostínové zatmění MěsíceLetošní rok je na výrazná měsíční zatmění velmi chudý. Poslední výraznější zatmění nastalo 9. února, bylo polostínové a z našeho území se úkaz nedal téměř pozorovat. Obdobné zatmění nás čeká 6. srpna časně ráno a očima bude patrně téměř nepozorovatelné. Přesto úkaz doporučujeme pozorovat především majitelům digitálních fotoaparátů, neboť by se jim mohlo podařit největší fázi úkazu poměrně dobře zachytit.
Hvězda 45 Cap se začíná schovávat za JupiterV noci ze 3. na 4. srpna v 0:58 našeho času zakryje planeta Jupiter skoro na dvě hodiny hvězdu 45 Capricorni. Její hvězdná velikost je 6,0 mag. Podobně jasnou hvězdu Jupiter zakryje až za více jak 100 let, takže si tento úkaz určitě nenechte ujít.
V průběhu posledních týdnů se na obloze dalo pozorovat několik zajímavých atmosférických úkazů - noční svítící oblaka, soumraky zabarvené při sopečné erupci Sarychev Peak. V článku Vám představíme soubor fotografií od čtenářů.
Jupiter zasažen kometou?Včera v noci (22./23. 7.) se nám společně s Peterem Kušnirákem podařilo úspěšně odpozorovat tmavou skvrnu na Jupiteru vzniklou dopadem zatím neznámého tělesa (kometa či planetka) na "povrch" Jupitera.
Kámen, který měl prorazit pingpongový stůl
Jen necelý měsíc poté, co se objevily informace o zasažení člověka meteoritem, přišla média s novou senzační zprávou. Tentokrát dokonce přímo z České republiky. Hovoří o tom, že na zahradu Jiřího Římana v Ostravě dopadl meteorit, který přitom prorazil pingpongový stůl. Kámen, který údajně díru způsobil, má velikost zhruba jako padesátikorunová mince a majitel jej našel ležet přímo pod stolem. Dušuje se, že díru sám nevytvořil, ani si příběh o meteoritu nevymyslel.
České výpravy hlásí z Číny různé zprávy. Některým astronomům zatmění propršelo, jiní ho viděli celé. Většinou se ale obávají o kvalitu fotografií narušenou oblačností a čínským smogem. To ale ukáže až detailní analýza po návratu do vlasti. Máme už první fotografie zatmění - podívejte se. Snímky budeme postupně přidávat!
Zatmění z roku 1991. Autoři: R. Royer, M. a H. Druckmüllerovi.Ve středu 22. července 2009 nastane nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území jej nespatříme ani jako částečné, přinášíme vám odkazy na připravované webcasty, jejichž prostřednictvím si budete moci úkaz vychutnat i v pohodlí vašeho domova. K této příležitosti si však budete muset přivstat, ve východní Číně nastává maximální fáze zatmění kolem 3:37 našeho letního času.
Šanghaj22. července 2009 bude možné z pásu totality procházejícím Indií, Čínou a Tichým oceánem, pozorovat úplné zatmění Slunce. Letošní zatmění se zapíše do historie jako nejdelší zatmění v 21. století. Bohužel v České republice nenastane ani takzvaná částečná fáze, nejen proto se také skupina nadšenců ze západu Čech rozhodla vycestovat až do daleké Číny. A své zážitky přinášíonline.
Ranní Měsíc a Plejády 23. června 2006. Autor: Vincent JacquesPakliže si v sobotu 18. července ráno přivstanete a pohlédnete nízko nad severovýchodní obzor, budete za příznivého počasí svědky poměrně pěkného seskupení Měsíce, hvězdokup Hyády, Plejády, planet Mars a Venuše a jasné naoranžovělé hvězdy Aldebaran. Krátce po třetí hodině ranní pak úzký Měsíční srpek vstoupí do skvostné hvězdokupy Plejády a začne postupně zakrývat některé její hvězdy.
Detail koróny a chromosféry. Autoři: M. Druckmüller, V. Rušin, M. Dietzel a P. Aniol.Blížící se zatmění Slunce 22. července 2009 bude nejdelší v tomto století. Za jeho shlédnutím se především do Číny vydává hned několik vědeckých či nadšených expedic. Jejich pouť je však plná překážek včetně nepříliš velkých vyhlídek na jasné počasí. Proč ovšem vyjíždějí takovou dálku za úkazem, který v Číně potrvá něco málo pod 6 minut? Má vůbec smysl cestovat takové dálky i přes nepříznivou předpověď počasí? A má dnes zatmění Slunce i vědecký význam?
Zatmění Slunce 1. srpna 2008. Autor: M. a H. DruckmülleroviNejdelší zatmění Slunce v tomto století se nezadržitelně blíží. Pozorovatelé ve východní Číně budou moci sledovat za příznivého počasí téměř 6-ti minutový zákryt Slunce temným měsíčním kotoučem. Letošní úplné zatmění Slunce však není mimořádné pouze svou délkou. Vážou se k němu velmi zajímavá a (nejen) historická fakta.
Zatmění z roku 1991. Autoři: B. Reyna, M. a H. Druckmüllerovi.Mezinárodní rok astronomie 2009 je již v druhé půli a ta přináší vskutku nevídaný zážitek. Žel jen těm, kteří sáhnou hluboko do kapsy a vydají se do daleké Číny či pod japonské ostrovy do Pacifiku. Odtamtud bude možné sledovat nejdelší zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území nespatříme zatmění ani jako částečné, budeme vám postupně až do kýženého data přinášet informace, zajímavosti i video k příležitosti blížícího se úkazu. Nebudou chybět ani odkazy na připravované webcasty zatmění. V tomto prvním článku vás seznámíme se vznikem a výjimečností tohoto jevu.
logo - kometaTato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Efemeridy všech pozorovatelných komet jsou pro zájemce dostupné na stránkách International Comet Quarterly ICQ, vyhledávací mapky vám v případě zájmu zhotovíme na požádání a zašleme e-mailem (kontakt zde).
Posopečný soumrak 3. 7. 2009 v Jizerských horách. Autor: Tomáš TržickýDo redakce došlo několik moc pěkných fotografií zachycujících soumraky ovlivněné aerosoly ve stratosféře vychrlené při sopečné erupci Sarychev Peak. Velkou měrou se na tom podílel fakt, že další výrazný úkaz nastal včera 5. července večer během a po západu Slunce, kdy se nad severozápadním obzorem objevila skutečně rozsáhlá vláknitá oblaka a těm, kteří měli odkrytý obzor, se mohlo o hodinu později zdát, jakoby kdesi v dáli hořel les.
Posopečný soumrak 30. června 2009 v Merfy ve Francii. Autor: Benjamin PoupardO tom, že 12. června došlo k již třetí výrazné sopečné erupci na severní polokouli od srpna 2008, jsme vás již informovali. Sopka Sarychev Peak na Kurilských ostrovech vychrlila do ovzduší obrovské množství (v řádu statisíc tun) sopečného popela, který se postupně sunul nad USA k Evropě. Nyní, necelý měsíc po erupci, prach zabarvuje soumraky nad mnoha místy na severní polokouli včetně několika států Evropy. V pátek 3. července byly soumraky se sytými oranžovo-růžovými barvami pozorované i v České republice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
