Halleyova kometa v roce 1986Květnová obloha vybízí k pozorování pozoruhodných nebeských úkazů. Jedním z nich bude i maximum každoročního meteorického roje Eta-Aquarid, jemuž letos nahrávají poměrně dobré pozorovací podmínky. Čas maxima se odhaduje na 5. května odpoledne, nicméně není nijak ostré, takže lze roj pohodlně pozorovat i mimo kýženou dobu maxima. Pro okamžik maxima navíc Měsíc bude ve fázi novu. Samotný roj má však ještě jednu „perličku“, o které je třeba se zmínit.
Zpravodaj ParheliumV poslední době se často setkávám s nejasnostmi okolo halových jevů, proto mě napadlo vytvořit nové téma, které se bude těmito nejasnostmi zabývat. Jako první jsou všechny 46° halové jevy, které se často pletou a já myslím, že by nebylo špatné o nich napsat něco více.
Lyrida ve Velkém vozuJako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik „padajících hvězd“, za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a „letního trojúhelníka“ – Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.
Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.V pondělí 31. 3. 2008 prolétávala nad Českou republikou dvojice jasných objektů: jasnější Mezinárodní kosmická stanice ISS a evropská zásobovací loď ATV (Automated Transfer Vehicle), pojmenovaná Jules Verne. Vzhledem k tomu, že počasí mimořádně přálo – bylo zcela jasno – a přelet se odehrál kolem 20:40 SELČ, obě pohybující se tělesa byla velmi dobře viditelná. Ještě nutno dodat, že tělesa prolétávala ve výšce přes 80° na obzorem, přibližně od západu na východ. Přelet jsme pozorovali také na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Na snímku je přelet ISS přes souhvězdí Velkého vozu (foto: L. Lenža).Michal SobotkaÚkazy
Slunce dne 27. března ve 23:24 SEČ. Zdroj: SOHOV současné době se Slunce nachází v období minima své aktivity, kdy
končí starý jedenáctiletý sluneční cyklus a začíná cyklus nový. První
malá aktivní oblast nového cyklu se objevila již v lednu tohoto roku.
Sluneční fyzikové to poznají podle polarity magnetických polí slunečních
skvrn, která se s nástupem nového cyklu mění.
Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008I když k druhému zatmění Měsíce letošního roku je to ještě daleko (necelých 5 měsíců), dovolte nám malou upoutávku. Druhé zatmění Měsíce nastane v první polovině noci ze 16. na 17. srpna 2008 a i když nepůjde o úplné zatmění, mohlo by připravit zajímavou podívanou. Přiložený snímek ukazuje nejpravděpodobnější vzhled tohoto úkazu. I vzhled zatmění však nelze zcela předpovědět.
Zodiakální světlo ze Sečské přehrady. Autor: Petr KomárekJarní rovnodennost přináší spolu s vyrovnáním délky dne a noci jeden velmi zajímavý každoroční úkaz na obloze. Pokud máte možnost pobýt právě v následujících 14 dnech někde na vysočině nebo ještě lépe vysoko v horách, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení, rozhodně si jej nenechte ujít. Právě v těchto dnech začíná nejlepší viditelnost zodiakálního světla.
Změna vzhledu prstenců planety Saturn.Mimořádně zajímavým objektem večerní oblohy je planeta Saturn, jejíž obraz v dalekohledu nadchne snad každého návštěvníka hvězdárny. Profesionální astronomové i amatéři z celého světa zaznamenali změnu ve vzhledu Saturnových prstenců: široce rozevřené prstence se rychle zužují do tenké linie. Publikovanou dvojici snímků pořídil Efrain Morales Rivera (Aguadilla, Puerto Rico) svým dalekohledem.Jiří SrbaÚkazy
Průběh zákrytu hvězdy planetkou Hughes.Zákryty hvězd planetkami patří v současnosti k nejvyhledávanějším úkazům mezi amatéry, protože s poměrně jednoduchými přístroji lze získat data, jejichž odborná hodnota může být poměrně vysoká. Na základě odpozorovaného zákrytu je možné zlepšit naši představu o fyzických rozměrech tělesa, a je-li takových jednotlivých pozorování více, můžeme přibližně odhadnout tvar asteroidu, čehož lze jinak docílit pouze pomocí výkonných radarů, a to jen u planetek, které prolétají v těsném okolí Země. Navíc se v poslední době ukazuje, že nemalá skupina objektů ve Sluneční soustavě je tvořena dvojicí vzájemně obíhajících těles. Zákryt pak dává možnost případnou podvojnost odhalit.Pavel SuchanÚkazy
Dnes za ranního svítání mohli pražané pozorovat Mezinárodní kosmickou
stanici, která tentokrát proletěla doslova nad hlavami, přímo zenitem.
Počasí ale moc nepřálo, bylo téměř zataženo. Ze současné série
pozorovatelnosti ISS nad Českou republikou byl tento přelet předposlední,
ještě jeden uvidíme 14. 3. ve 4:48.
Petr Horálek - Úplné zatmění Měsíce 21. února 2008 (Sklabiňa, Slovensko)… aneb Cesta až na konec světa…Poslední úplné zatmění Měsíce, které jsme do června 2011 (ne)mohli pozorovat z území České republiky, je nenávratně pryč. Vzhledem k mé silné sympatii k tomuto bezpochyby úžasnému úkazu se dalo vcelku jistě očekávat, že jsem si jej za žádnou cenu nemohl nechat ujít. Ano, už mi bylo mnohokrát vytýkáno, že tento úkaz už v dnešní době nemá žádnou vědeckou hodnotu a že je to prostě jen úkaz pro blaho oka pro případ, že není co na práci a v televizi nic nedávají, ale tím mě rozhodně nikdo neodradil.
ArgentinaPřinášíme vám první snímky úplného zatmění Měsíce ze světa. Budiž tyto fotografie útěchou pro většinu z nás, kterým únorové počasí nepřálo. Článek budeme postupně aktualizovat!
Fotometrie zatmění. Měření pomocí SQM, fotoaparátu a luxmetruPředevším, zatmění, pokud není Měsíc neprůhledně zakryt mraky, je moc pěkné. Měsíc v geometrickém stínu Země, chvíle krátce předtím, než se do něj úplně pohrouží, i chvíle, když se zase vynořuje. Změny jasů, barev, změny noci z výjimečně světlé (těsně před zatměním je Měsíc nejsvětlejší) na temnou, jak Měsíc přestane osvětlovat krajinu a ovzduší. I pár pohledů během úkazu stojí za to, ještě lepší je trpělivě se dívat na nebe celou dobu; přitom lze třeba poslouchat tichou hudbu. Ještě připomeňme, že okraj stínu vrženého na Měsíc Zemí je jediným skutečně dobře viditelným projevem toho, že Země má tvar koule.
Zatmění Měsíce 21. února 2008. Časy jsou v SEČ!Přinášíme vám avizovány přehled internetových odkazů, které souvisí se čtvrtečním úplným zatměním Měsíce. Kromě odkazů na animace a další informace k úkazu nechybí ani seznam webkamer, které budou nebeskou podívanou přenášet živě na internetu.
Zatmění Měsíce - ilustrační foto. Zdroj: raftermranch.comTiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 107 z 18. února 2008
Na únorové obloze spatříme na nějakou dobu poslední úplné zatmění Měsíce viditelné z České republiky. Dojde k němu ve čtvrtek 21. února 2008 v brzkých ranních hodinách, tedy v noci ze středy na čtvrtek. Zda se kvůli takovému úkazu vyplatí vstávat, záleží jen na vás. Určitě je ale nutné dodat, že měsíční zatmění patří a vždy patřila k těm nejpozoruhodnějším úkazům na noční obloze.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
