Klanění tří králů - obraz renezančního malíře GiottaDva tisíce let po okamžiku, který oslavujeme vánočními svátky, se už obloha dávno stala spíše oblastí vědy a estetických zážitků, než zdrojem (h)různých znamení. Protože ani pořádně nevíme, kdy se Ježíš narodil, těžko můžeme určit, co za krásný úkaz (či objekt) ve skutečnosti stojí za pojmem "Betlémská hvězda". Ty dva tisíce let už nevrátíme zpátky, ale pokud se vám na letošní vánoční obloze rozpadnou mraky, tak i letos nebe nabízí pestrý přehled tradičních i netradičních nebeských krás. Pojďme si představit ty nejnápadnější.
Zákryt Ganymeda za Jupiterem.Hubblův kosmický dalekohled HST přistihl největší Jupiterův měsíc Ganymed právě v okamžiku, kdy si s ním "hrál na schovávanou". Na tomto snímku s vysokým rozlišením je zachycen těsně předtím, než se zcela schoval za planetou.
Maximum Geminid v roce 2004. Autor: Fred Bruenjes.Přinášíme přehled pozorovatelných meteorických rojů do konce roku. Letošní rok byl na meteorické roje podprůměrný. Bohužel ani ke konci roku se situace příliš nezlepší. Přesto budou pozorovatelné hned tři hlavní roje - tradiční prosincové Geminidy, Ursidy a lednové Kvadrantidy.
Dva úplňky v roce 2004 se liší svojí vzdáleností od ZeměPokud se dnes v noci (z pátku 12. na sobotu 13. prosince) na krátko vyjasní, spatříme nejjasnější úplněk roku 2008. Díky vzájemné sešlosti několika faktorů, které tuto výjimečnou událost ovlivňují, bude úplňkový Měsíc měřitelně jasnější než obvykle. Nicméně na druhou stranu je tento úkaz spíše jen "estetickým" doplňkem v našem každodenním životě, neboť pro běžného člověka je tato událost jen málo citelná.
Pohled velkým dalekohledem na detail měsíčního srpku krátce po výstupu Venuše. Oba objekty v té době budou velmi nízko nad obzorem, což zjista znepříjemní pozorování.Tiskové prohlášení
České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 126 z 27. 11. 2008
V pondělí 1. prosince 2008 večer spatříme na 4 roky poslední zákryt planety Měsícem.
Bude-li počasí přát, půjde o skutečně pěknou podívanou. Měsíc ve fázi úzkého srpku po 17. hodině zakryje Venuši, v té době po Měsíci druhý nejjasnější objekt na obloze. Nejprve Venuše pomalu zmizí za neosvětlenou částí Měsíce a přibližně o hodinu později začne planeta vystupovat zpoza měsíčního srpku. Několik vteřin po výstupu planety tak bude s trochou nadsázky Měsíc na obloze vypadat jako ulomená část prstenu s diamantem. Celou scenérii na nebi ještě doplní nedaleká planeta Jupiter.
Venuše s Jupiterem nízko nad obzorem v souhvězdí Střelce. Autor: Jimmy WestlakeNa večerní obloze hned po západu Slunce je v těchto dnech při jasném počasí možné spatřit velmi jasný objekt. Jedná se o planetu Venuši, která se pomalu "dere" z denní oblohy na večerní oblohu. V průběhu soumraku pak nalezneme od Venuše severovýchodním směrem druhý nápadný objekt. Tím je planeta Jupiter, kterou jsme mohli pozorovat v období léta celonočně a na podzim v první polovině noci. Obě dvě tato tělesa nám v následujících dvou týdnech připraví zajímavou podívanou.
Foto bolidu vzaté z videa Andyho Barletta.Na serveru www.spaceweather.com se 21. listopadu objevilo zpravodajství o extrémně jasném bolidu (meteoru jasnějším než Venuše), který byl spatřen nad kanadskou provincií Saskatchewan. K bolidu došlo 20. listopadu v 17:30 MST (13:30 našeho času). Jasnost bolidu se mohla pohybovat kolem -18 magnitudy (možná jasnější), neboť očití svědci (a video) dokazují, že během pádu bolidu bylo okolí jasné jako za denního světla.
Dňa 17.11.2008 nastane maximum meteorického roja Leonidy. Tento roj je známy výskytom meteorických dažďov z ktorých najväčší bol pozorovaný v roku 1866.
Meteor z 5. listopadu 2008. Autoři: Ivan Majchrovič, Tomáš Maruška a Roman PifflVe středu 5. listopadu 2008 bylo možné z území Moravy a tedy i z Valašského Meziříčí pozorovat zajímavý úkaz. Ve večerních hodinách přeletěl nad našimi hlavami velmi jasný meteor - takzvaný bolid.
Kometa C/2006 W3 Christensen 22. října 2008. Autor: Alfons DiepvensVzhledem k současné situaci přinášíme mimořádný přehled komet, které jsou vizuálně pozorovatelné v průběhu noci. Na kometu pozorovatelnou pouhýma očima si ještě budeme muset počkat, nicméně už nyní na obloze spatříme alespoň 4 komety, které jsou v dosahu středně velkých (20 cm v průměru) přístrojů, jedna je dokonce pozorovatelná malými binokuláry.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“
Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve
