Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)Ve čtvrtek 7. února kolem 4. hodiny UT nastane prstencové zatmění Slunce, které budou moci někteří lidé spatřit pouze v oblasti okolo jižního světového pólu. Pás annularity zde bude mít šířku okolo 444 km a nejdéle zatmění potrvá 2m 11.7s.
Zatmění Měsíce 21. ledna 2008Přinášíme vám jednu novinku – elektronický leták ve formátu pdf, který je volně šířitelný pro nekomerční účely. Letáky budeme vydávat při významných událostech v astronomii a kosmonautice v dostatečném časovém předstihu. Leták si můžete vytisknout, dát si ho na web apod. Cílem elektronického informačního letáku je přinést základní a ucelené informace o aktuálním dění nejen na obloze. Leták bude vydáván vždy ve dvou provedeních – klasické a zkrácené. Ve stručnější verzi najdete na pouhé jedné straně A4 výtah toho nejdůležitějšího.
Kometa 46P WirtanenPo západu Slunce můžeme v následujících několika týdnech spatřit malými dalekohledy kometu 46P Wirtanen. Ta právě v těchto dnech dosahuje největší hvězdné velikosti (kolem 9. magnitudy) a díky její poloze na obloze a její poměrně velké centrální kondenzaci je to objekt hodný k pozorování za současných bezměsíčných nocí.
Konjunkce Venuše s Jupiterem v roce 2004Na ranní obloze by vás mohl posledních několik dní překvapit pár skutečně jasných objektů. Těm pozornějším pak jistě neuniklo, že oba objekty jsou den co den u sebe blíže. A není daleko od pravdy, že se schyluje k poměrně zajímavé nebeské podívané – konjunkci dvou nejjasnějších planet na obloze, tedy Venuše a Jupitera.
Kometa 8P TuttleNa komety i meteorické roje mimořádně bohatý rok 2007 končí. Je ale jisté, že minimálně první dva měsíce roku následujícího, roku 2008, si budeme moci toto tempo ještě chvíli vychutnávat. A nejen to. Ještě, než se s rokem 2007 definitivně rozloučíme, čeká nás jedno nebeské divadlo v podobě přechodu komety 8P Tuttle přes galaxii M33 v Trojúhelníku (především však pro ty šťastnější, co vlastní nějaký malý dalekohled a mohou odjet dál za městské osvětlení).
Počítačová simulace Tunguzské katastrofy. Kredit: Mark Boslough/Sandia, foto Randy MontoyaTunguzskou katastrofu na Sibiři téměř před 100 lety možná způsobila planetka, jejíž velikost dosahovala jen zlomku dříve publikovaných odhadů. Planetky malých rozměrů mohou představovat pro Zemi větší nebezpečí, než se dosud myslelo. K těmto závěrům dospěli vědci na základě simulací na superpočítači v Sandia National Laboratories.Petr HorálekÚkazy
Mars a MěsícV pondělí 24. prosince ráno budeme, pokud to umožní počasí, svědky výjimečného úkazu. Měsíc, který právě na vánoční ráno dosáhne fáze úplňku, se při svém pohybu na hvězdném pozadí setká s rudou planetou Mars a z našeho území budeme moci pozorovat i vzácný zákryt.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., číslo 105 z 18. prosince 2007
Současné noční nebe zdobí nápadná planeta Mars. Mezi planetami nemá v této době konkurenci. Nejlépe bude vidět o Vánocích. Naproti Slunci je právě na Štědrý den, 24. prosince – astronomové a astrologové říkají, že Mars je v opozici se Sluncem. Tehdy svítí celou noc. Na obloze je Slunce toho dne velmi nízko, proto je Mars naopak v noci velice vysoko a vrcholí nad jihem o půlnoci. Svítí v souhvězdí Blíženců, nad známým souhvězdím Orion.
Geminida z roku 2006. Autor: Brian Emfinger.V noci 14./15. prosince nastává maximum meteorického roje Geminid. Geminidy patří k nejaktivnějším rojům v roce a pokud na daný rok není předpovězen nějaký meteorický déšť, či zvýšená aktivita jiného roje, jsou Geminidy na druhém místě (hned po lednových Quadrantidách). Jejich ZHR (zenitová hodinová frekvence) dosahuje kolem 110 meteorů, někdy i více.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
