Noční svítící oblaky blízko Kuanas v Litvě 3. 7. 2007. Autor: Donatas TamonisPokud se vám poštěstí a budete někde za městem pozorovat během stmívání nebo rozbřesků okolí severního obzoru, možná spatříte velmi zvláštní závoje stříbřitých oblaků. Tento dodnes ještě přesně neobjasněný úkaz s anglickou zkratkou NLC je nám znám jako „noční svítící oblaky“, „mezosférické oblaky“ nebo „stříbřité mraky“. Jedná se o náhodný úkaz, který nelze podobně jako polární záři nad naším územím předpovědět. Přesto oproti zmíněným zářím jej můžeme zažít mnohem častěji. Navíc viditelnost NLC úzce souvisí s minimální „výškou“ Slunce pod obzorem, která je z našich zeměpisných šířek nejmenší v době letního slunovratu. Proto především červen a počátek července vybízí ke sledování tajemných nočních svítících oblaků nejvíce.
Stonařovské meteority ze stálé expozice Muzea Vysočiny JihlavaTiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 115 z 20. 5. 2008
Letos si připomínáme 200. výročí od hromadného pádu meteoritů v okolí Stonařova na Jihlavsku. Tato událost se odehrála krátce před 6. hodinou ranní 22. května roku 1808. Meteoritický spad v okolí Stonařova nastal pouhých 5 let poté, co byla vědeckou obcí přijata teorie o možnosti existence meteoritů, tedy kamenů spadlých z vesmíru.
Otevřená hvězdokupa M44 - Jesličky Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 114 z 19. 5. 2008
Planeta Mars se koncem května „ocitne“ v otevřené hvězdokupě v souhvězdí Raka – M44. Tato krásná (a za dobrých podmínek i okem pozorovatelná) otevřená hvězdokupa je ve značné míře známá spíše jako „Jesličky“ nebo také „Včelí roj“. Pokud bude počasí přát, připraví nám Mars s Jesličkami v období od 21. května do 25. května zajímavý úkaz. Během těchto dnů planeta přejde přes hvězdokupu, což ocení nejen astrofotografové, ale i široká veřejnost se zájmem o pozorování noční oblohy. Na obloze se nám totiž na ty tři dny bude zdát, jakoby v kupě přibyla hvězda navíc.
Halleyova kometa v roce 1986Květnová obloha vybízí k pozorování pozoruhodných nebeských úkazů. Jedním z nich bude i maximum každoročního meteorického roje Eta-Aquarid, jemuž letos nahrávají poměrně dobré pozorovací podmínky. Čas maxima se odhaduje na 5. května odpoledne, nicméně není nijak ostré, takže lze roj pohodlně pozorovat i mimo kýženou dobu maxima. Pro okamžik maxima navíc Měsíc bude ve fázi novu. Samotný roj má však ještě jednu „perličku“, o které je třeba se zmínit.
Zpravodaj ParheliumV poslední době se často setkávám s nejasnostmi okolo halových jevů, proto mě napadlo vytvořit nové téma, které se bude těmito nejasnostmi zabývat. Jako první jsou všechny 46° halové jevy, které se často pletou a já myslím, že by nebylo špatné o nich napsat něco více.
Lyrida ve Velkém vozuJako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik „padajících hvězd“, za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a „letního trojúhelníka“ – Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.
Přelet ISS nad Valašským Meziříčím 31.3.2008.V pondělí 31. 3. 2008 prolétávala nad Českou republikou dvojice jasných objektů: jasnější Mezinárodní kosmická stanice ISS a evropská zásobovací loď ATV (Automated Transfer Vehicle), pojmenovaná Jules Verne. Vzhledem k tomu, že počasí mimořádně přálo – bylo zcela jasno – a přelet se odehrál kolem 20:40 SELČ, obě pohybující se tělesa byla velmi dobře viditelná. Ještě nutno dodat, že tělesa prolétávala ve výšce přes 80° na obzorem, přibližně od západu na východ. Přelet jsme pozorovali také na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Na snímku je přelet ISS přes souhvězdí Velkého vozu (foto: L. Lenža).Michal SobotkaÚkazy
Slunce dne 27. března ve 23:24 SEČ. Zdroj: SOHOV současné době se Slunce nachází v období minima své aktivity, kdy
končí starý jedenáctiletý sluneční cyklus a začíná cyklus nový. První
malá aktivní oblast nového cyklu se objevila již v lednu tohoto roku.
Sluneční fyzikové to poznají podle polarity magnetických polí slunečních
skvrn, která se s nástupem nového cyklu mění.
Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008I když k druhému zatmění Měsíce letošního roku je to ještě daleko (necelých 5 měsíců), dovolte nám malou upoutávku. Druhé zatmění Měsíce nastane v první polovině noci ze 16. na 17. srpna 2008 a i když nepůjde o úplné zatmění, mohlo by připravit zajímavou podívanou. Přiložený snímek ukazuje nejpravděpodobnější vzhled tohoto úkazu. I vzhled zatmění však nelze zcela předpovědět.
Zodiakální světlo ze Sečské přehrady. Autor: Petr KomárekJarní rovnodennost přináší spolu s vyrovnáním délky dne a noci jeden velmi zajímavý každoroční úkaz na obloze. Pokud máte možnost pobýt právě v následujících 14 dnech někde na vysočině nebo ještě lépe vysoko v horách, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení, rozhodně si jej nenechte ujít. Právě v těchto dnech začíná nejlepší viditelnost zodiakálního světla.
Změna vzhledu prstenců planety Saturn.Mimořádně zajímavým objektem večerní oblohy je planeta Saturn, jejíž obraz v dalekohledu nadchne snad každého návštěvníka hvězdárny. Profesionální astronomové i amatéři z celého světa zaznamenali změnu ve vzhledu Saturnových prstenců: široce rozevřené prstence se rychle zužují do tenké linie. Publikovanou dvojici snímků pořídil Efrain Morales Rivera (Aguadilla, Puerto Rico) svým dalekohledem.Jiří SrbaÚkazy
Průběh zákrytu hvězdy planetkou Hughes.Zákryty hvězd planetkami patří v současnosti k nejvyhledávanějším úkazům mezi amatéry, protože s poměrně jednoduchými přístroji lze získat data, jejichž odborná hodnota může být poměrně vysoká. Na základě odpozorovaného zákrytu je možné zlepšit naši představu o fyzických rozměrech tělesa, a je-li takových jednotlivých pozorování více, můžeme přibližně odhadnout tvar asteroidu, čehož lze jinak docílit pouze pomocí výkonných radarů, a to jen u planetek, které prolétají v těsném okolí Země. Navíc se v poslední době ukazuje, že nemalá skupina objektů ve Sluneční soustavě je tvořena dvojicí vzájemně obíhajících těles. Zákryt pak dává možnost případnou podvojnost odhalit.Pavel SuchanÚkazy
Dnes za ranního svítání mohli pražané pozorovat Mezinárodní kosmickou
stanici, která tentokrát proletěla doslova nad hlavami, přímo zenitem.
Počasí ale moc nepřálo, bylo téměř zataženo. Ze současné série
pozorovatelnosti ISS nad Českou republikou byl tento přelet předposlední,
ještě jeden uvidíme 14. 3. ve 4:48.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
