Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Pavel Suchan Úkazy

TP82: Zatmění Slunce

Ve středu 29. března proběhne jedno ze dvou u nás v tomto roce pozorovatelných zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. v Sahaře a také v Turecku pozorovatelné jako úplné. Částečné zatmění bude u nás trvat přibližně 2 hodiny. Druhým letošním zatměním pozorovatelným z našeho území bude částečné zatmění Měsíce 7. září.

Pavel Suchan Úkazy

Sluneční zatmění na Ondřejově

Ve středu 29. března 2006 bude observatoř Astronomického ústavu AV ČR vOndřejově mimořádně otevřena školám a veřejnosti k pozorování částečnéhozatmění Slunce, a to od 11:30 do 14 hodin, tedy v celém průběhu zatmění.
Pavel Suchan Úkazy

Polostínové zatmění Měsíce v noci 14.-15. března 2006

V noci ze 14. na 15. března nastane zatmění Měsíce. Bude to však polostínové zatmění, kdy Měsíc bude procházet pouze polostínem Země (dráha Měsíce tedy neprochází zemským stínem). Polostínová zatmění patří k nenápadným úkazům a bez pomoci speciálních přístrojů nejsou pozorovatelná, protože pokles jasu Měsíce je nepatrný. Tentokrát se ale Měsíc ve středu zatmění přiblíží těsně ke stínu Země, takže neurčitý okraj plného zemského stínu patrně zřetelně ztmaví okraj Měsíce.
Pavel Suchan Úkazy

TP: Planeta Mars se s námi "loučí" v souhvězdí Býka

Od 7. listopadu 2005, kdy nastala poslední opozice Marsu (tzn., že planeta byla ze Země pozorovatelná v opačném směru než Slunce) se Mars od nás postupně vzdaluje. Příští opozice nastane na Štědrý den roku 2007. K opozicím dochází průměrně po dvou letech a 49 dnech. Obvykle několik dnů před opozicí nebo po ní se také Mars nejvíce přiblíží k Zemi. To je vždy spojeno s dobrými pozorovacími podmínkami, protože planeta je blíž k Zemi než obvykle. Možnost pozorovat planetu Mars při jejím loňském přiblížení nás opustila, ale Mars se s námi v těchto dnech "loučí" v souhvězdí Býka, kde na obloze prochází nedaleko hvězdokupy Plejády.

Tiskové prohlášení ČAS č. 81.

Tomáš Tržický Úkazy

Výrazné halové jevy na pražské obloze

Štefánikova hvězdárna a cirkumzenitální obloukV mrazivých ranních a dopoledních hodinách jsme měli dnes možnost v Praze i na dalších místech pozorovat jasné halové jevy - optické úkazy v atmosféře vznikající odrazem a lomem slunečních paprsků v drobných ledových krystalech vznášejících se v atmosféře.
Dnešnímu úkazu dominovala po stranách Slunce výrazná parhelia a vysoko na obloze nádherně duhově zbarvený cirkumzenitální oblouk. Úvodní snímek byl pořízen u Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.
Karel Halíř Úkazy

TP 80: Obloze nyní vévodí planeta ozdobená prstencem - Saturn

Bezoblačná noční zimní obloha láká každoročně zájemce o astronomii, kteří se nezaleknou teplot hluboko pod bodem mrazu, jež jsou v tomto ročním období s jasným nebem neodlučně spojeny, k pohledům na záplavu jasných jiskřivých hvězd. V letošním roce je ale zimní nebe doplněno ještě další čtveřicí objektů - čtyřmi jasnými planetami. Večerům vládne načervenalý Mars, nad ránem se stále časněji na východě objevuje nepřehlédnutelný Jupiter a za ranního svítání i planeta Venuše. Skutečnou dominantou vrcholící zimy je ale planeta Saturn.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 80 z 26. ledna 2006.

Ivo Míček Úkazy

Když se vrací hvězdný prach...

Na západním pobřeží USA se v neděli rozzáří pěkný bolid, optimisté slibují "šajbu"až -7 velikosti. Ohnivé představení se začne sto kilometrů nad Zemí 15.1.2006 v 9:56 UT, to už bude mít návratové pouzdro (SRC) za sebou 4 hodiny samostatného letu.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »