Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy

Úkazy



Miroslava Hromadová Úkazy

Trojí zatmění na Jupiteru

Jupiter_eclipse.jpg
Na první pohled Jupiter vypadá, jako by měl slabé spalničky. V horní polovině planety je rozmístěno 5 barevných skvrn - jedna bílá, další modrá a 3 jsou černé. Podrobnější prohlídka snímku, pořízeného 28. března 2004 HST (Hubble Space Telescope), ukáže, že se jedná o velmi vzácné seřazení tří největších Jupiterových měsíců - Io, Ganymede a Callisto - před diskem planety.

Tomáš Metelka Úkazy

Překvapí nás letošní Leonidy už 8. listopadu?

Ještě před dvěma lety se zdálo, že rokem 2002 na nějakou dobu skončila zvýšená, pět let trvající éra impozantních návratů meteorického roje Leonid. Nakonec však byla i v roce 2003 zaznamenána docela slušná aktivita roje a také poslední předpovědi pro rok 2004 naznačují docela zajímavé hodnoty aktivity. Nebudou sice na úrovni meteorického deště, ale i tak by mohly být očekávané hodnoty ZHR pro pozorovatele dostatečně zajímavé.

Karel Mokrý Úkazy

Konference "The Venus Trasit Experience"

O tomto víkendu probíhá v Paříži konference "The Venus Trasit Experience" (Zkušenosti s přechodem Venuše), kde budou prezentovány výsledky projektu a vyhlášen vítěz videosoutěže - do desetičlenného finále postoupily tři snímky z Čech!

Tomáš Metelka Úkazy

Konjunkce Venuše a Jupiter - hvězda Tří králů?

konjunkce05112004.jpg
Před úsvitem, v pátek 5.listopadu 2004, nám nebeská mechanika nabízí šanci uvidět krásný a docela vzácný úkaz, těsnou konjunkci planet Venuše a Jupiter.Planetární konjunkce nastává, když jsou dvě nebo více planet vidět na noční obloze velmi blízko sebe. Konjunkce mezi Venuší a Jupiterem jsou sice docela běžné, vyskytují se asi tři krát za rok, ale ráno 5.listopadu, před úsvitem, Venuše s Jupiterem budou na ještě temné obloze od sebe zdánlivě vzdáleny méně než jeden stupeň a to je již docela vzácnost.
Tomáš Metelka Úkazy

Zatmění Měsíce 28. října - minutu po minutě

photomooneclipse_09112003.gif
Všichni zanícení pozorovatelé oblohy nikdy nepropásnou možnost podívat se na úplné zatmění Měsíce. Jeho pozorování je často krásnější a zajímavější než pozorovatelé původně předpokládali. Další příležitost je ve čtvrtek 28. října ráno. Pro nás je i přes dobu pozdní noci zajímavé, protože díky státnímu svátku nemusíme ráno do práce. Trocha ponocování tedy nikomu neuškodí.
Petr Horálek Úkazy

"Sváteční" úplné zatmění Měsíce 28. října 2004

Štědrost roku 2004 na astronomické úkazy je vskutku jedinečná. Mohli jsme spatřit jedno úplné zatmění Měsíce, nejednu okem viditelnou kometu, přes sluneční disk nám po dlouhých 122 letech opět přešla planeta Venuše a mnoho dalšího. Celou tuto pestrou nabídku úkazů hodných široké veřejnosti patrně završí blížící se další úplné zatmění Měsíce. Nastává sice v časných ranních hodinách, ale shodou okolností zrovna ve všeobecně volný den - ve čtvrtek 28. října, kdy celý národ slaví 86 let od založení první Československé republiky (tedy od roku 1918).

Tomáš Metelka Úkazy

Magické ráno 21.října

orionids211004.jpg
Chcete se podívat na kus Halleyovy komety? Žádný problém. Stačí jen zůstat déle vzhůru nebo si nastavit budík. Nepotřebujete ani žádný dalekohled, stačí jen jasná obloha. Bohužel, 21.10. ráno podle meteorologů tento podstatný předpoklad pozorování nejspíše většina naší republiky mít nebude. Důvodem proč by jste měli ponocovat nebo vstávat brzy ráno a rozhlížet se zda nezahlédnete kus jasné části oblohy je maximum meteorického roje Orionid.
Jan Mocek Úkazy

Zatmění z boku

Když na nějakém obraze, fotografii nebo ve skutečnosti spatříme srpek Měsíce, lze relatiivně snadno poznat, zda se jedná o měsíční fázi, nebo zda je to úplněk, okusovaný zatměním. Pomiňme vodítka jako je umístění Měsíce na obloze nebo barevné ladění celého úkazu, které může být ovlivněno meteorologickými jevy. Stačí prozkoumat vnitřní hranici srpku.

Tomáš Metelka Úkazy

Seskupení Venuše - Regulus

2004-10-03-venus-lg.jpg

V neděli a v pondělí ráno lze před východem Slunce přímo nad východním obzorem spatřit těsné seskupení planety Venuše a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva. Zajímavá dvojice vychází nad obzor okolo 3:30 SELČ a nelze ji nad východním obzorem přehlédnout až do doby než se ztratí ve slunečním svitu. (mapku si lze zvětšit)

Tomáš Metelka Úkazy

Budeme mít vánoční kometu?

c2004q2c_02.jpg
Donald Machholz z Colfaxu v Kalifornii je optik, který se zajímá o astronomii už od svých osmi let a komety vyhledává od roku 1975. V letech 1978 až 1994 objevil devět komet a pak po celých 1.457 hodin prohlídky oblohy neměl štěstí a o další kometu ani nezavadil. Štěstí se na něj znovu usmálo až ráno 27.srpna 2004, když nalezl svoji desátou kometu. Podle svých statistik strávil hledáním komet za 29 let již něco přes 7.000 hodin pozorovacího času.
Karel Halíř Úkazy

Překvapí nás letošní Perseidy?

V noci z 11. na 12. srpna nastane maximum meteorického roje Perseidy. Mezi 22. hodinoua ranním svítáním bude možné vidět až 60 meteorů za hodinu. Není vyloučeno, že na začátku tohoto intervalu by frekvence mohla krátkodobě narůst až nad 100 meteorů v hodině.

Tiskové prohlášení ČAS číslo 62

Tomáš Metelka Úkazy

VLT zachytil spektrum meteoru

phot-22b-04-normal.jpg
Při pozorování supernovy ve vzdálené galaxii, měli astronomové okolo ESO VLT (Velmi velký teleskop) na Observatoři Paranal v Chile, neuvěřitelné štěstí a získali velmi kvalitní spektrum velkého meteoru v pozemské atmosféře. Spektrograf FORS1, namontovaný na VLT, poskytl dobře kalibrované spektrum. Z tohoto spektra byla odhadnuta teplota stopy meteoru na asi 4600 stupňů Celsia.
Ladislav Bálint Úkazy

Perzeidy

Sú asi najdlhšie pozorovaný meteorický roj. Pozorovali ho v starej Číne, v Japonsku a v Kórei. Najstaršie pozorovanie je z 21. júla 36 nášho letopočtu. Ďalšie záznamy o pozorovaniach sú z 8., 9., 10. a 11., 12. a 19. storočia. V žudových pranostikách sa tento roj nazýva "slzy svätého Vavrinca".

Tomáš Metelka Úkazy

Slunce - velká skvrna přichází

Na východním okraji Slunce se dnes, z odvrácené strany, začíná vynořovat velká skvrna 649. Díky rotaci Slunce přejde přes k Zemi přivrácenou stranu mezi 13. a 17. červencem. Připomeneme i děje na Slunci z října minulého roku.
Úprava: 2004.07.13 10:49

Tomáš Metelka Úkazy

Perseidy se blíží

Výročí jednoho z nejznámějších meteorických rojů, Perseid se pomalu, ale nezadržitelně blíží. A co víc, předpovědi naznačují, že by letos mohly být neobvykle zajímavé.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »