Zatmění Slunce u svatého Donáta - II.


Pro brněnské zájemce o pozorování zatmění Slunce připravila brněnská hvězdárna speciální multivizuální představení "Černé Slunce", které od pondělí 26. května až do pátku 30. května zcela mimořádně uvádí každý den vždy od 19 hodin. Během návštěvy planetária lze koupit i kapesního miniprůvodce zatměním a také speciální brýle, které umožní bezpečné sledování celého úkazu.
V sobotu 31. května ráno se bude úkaz za jasného počasí pozorovat na prostranství před hvězdárnou. Program začíná o tři čtvrtě na pět ráno a končí o čtvrt na sedm. K dispozici bude celá řada dalekohledů.
Další podrobnosti o zatmění se dozvíte na adrese http://zatmeni.hvezdarna.cz
Kdo neuvidí zatmění 31. května, bude muset čekat až do 3. října 2005. Bude ale pěkné počasí?
Podle informací od Mgr. Jiřího Duška Ph.D. z HaP Mikuláše Koperníka (Brno) připravil Karel Mokrý
V článku Jiřího Duška na Zatmění Měsíce minutu po minutě naleznete podrobný popis tohoto úkazu.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 46
31. května 2003 dojde na území naší republiky k částečnému zatmění Slunce, jehož velikost bude téměř srovnatelná s částečným zatměním Slunce v r. 1999. Toto zatmění bude v severních oblastech Evropy pozorovatelné jako prstencové.
2003.05.15: Odstraněna chyba redakce, v textu opraven překlep "... jediné úplné zatmění a to 13. září 2015." na "20. března 2015".
Za chyby se omlouvá redakce www.astro.cz
Tiskové prohlášení ČAS číslo 46
V pátek 16. května 2003 ráno nás po delší odmlce (od 9. 1. 2001) čeká první ze dvojice letošních úplných zatmění Měsíce. Z našeho území však neuvidíme celý průběh tohoto úkazu.
![]() |
Hvězdárna Fr. Pešty v Sezimově Ústí provádí veřejné pozorování přechodu Merkura u Infocentra v Praze-Kolovratech. Počasí nám přeje a proto Vám přinášíme podrobnosti i s fotografiemi na internetové adrese:
Hvězdárna v Karlových Varech ve spolupráci se sdružením Expresní astronomické informace připravila živý přenos tohoto úkazu. Obaz Slunce bude přenášet kamera umístěná v ohnisku 25cm dalekohledu karlovarské hvězdárny. Vysílání začíná ve středu 7.5 v 7h ráno a az potrvá do 12h30m.
Dne 7.5. 2003 dojde k přechodu Merkura přes sluneční disk. ESO společně s EAAS (European Association for Astronomy Education), Observatoire de Paris a IMCCE (Institut de Mecanique Celeste et de Calcul de Ephemerides) realizují vzdělávací a informační projekt
Jak je zmíněno na této stránce, uplatnit by se měly i snímky pořízené v České republice, tj. slunečním oddělením AsU. K výraznějšímu zapojení AsU AV ČR by mělo dojít při obdobném programu k přechodu Venuše v červnu 2004.
V květnu 2003 dojde hned ke třem astronomicky zajímavým a neobvyklým úkazům. Jde o zcela ojedinělé soustředění jevů, z nichž každý sám o sobě je velmi vzácný, do poměrně krátkého časového intervalu necelých čtyř týdnů. V květnu budeme svědky přechodu Merkura přes Slunce (7.5.), úplného zatmění Měsíce (16.5.) a prstencového zatmění Slunce (31.5.). Všechny přitom budeme moci pozorovat i z našeho území (zatmění Slunce alespoň jako částečné). Tyto úkazy mají jeden společný jmenovatel - ve všech třech případech se dostanou 3 tělesa Sluneční soustavy téměř přesně do přímky a umožní tak úkazy úplného zatmění Měsíce (Slunce, Země a Měsíc), částečného (či prstencového) zatmění Slunce (Slunce, Měsíc a Země) a přechodu Merkura před Slunečním kotoučem (Slunce, Merkur a Země). S trochou nadsázky tak můžeme letošní květen označit za "Měsíc stínů".
![]() |
Úplne zatmění začne dnes 1. dubna 2003 ve 21 hodin našeho času, tedy ještě v době, kdy bude Slunce při pohledu ze střední Evropy nad obzorem.
Podrobnosti na serveru www.astronomie.cz
PS: Je 1. dubna 2003! Hezký den!
Tiskové prohlášení ČAS číslo 45
Na únorové obloze lze pozorovat dvě největší planety Sluneční soustavy - Jupiter a Saturn.
Kometa C/2002 V1 (NEAT) je již viditelná pouhým okem jako poměrně "slabá zamlžená hvězda" s jasností kolem 5 mag a pokračuje ve zjasňování. Zejména občasní pozorovatelé by měli využít každého jasného večera na její pozorování, protože počasí je nyní velmi nepříznivé a kometa bude viditelná již jen zhruba 2 týdny.
Kometa C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 6.3 magnitudy a je vidět jakýmkoli triedrem připevněným na stativu. Ve větším dalekohledu je patrný i slabý ohon. Kometa se nadále zjasňuje, i když pomaleji, než se očekávalo.
Kometa C/2002 V1 (NEAT) dosáhla 6. ledna 2003 jasnosti 7.3 magnitudy apokračuje v rychlém zjasňování. Je rovněž vidět triedrem na stativu. Je úhlově podstatně větší než C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa) a s menším středovým zjasněním.
Obě komety lze snadno vyhledat v předpovězených polohách dle mapek.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové