Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2022

10. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 9. března 2022 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 3. do 13. 3. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale narůstá rychleji, než se očekávalo. Situace ve světě se promítá i do kosmonautiky. Úspěšné starty si připisuje čínská i americká kosmonautika. Před 230 lety se narodil John Herschel, syn objevitele Uranu, který se hodně podílel na NGC katalogu. Pře 45 lety byly objeveny prstence planety Uran během zákrytu hvězdy touto planetou.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 10. března v 11:45 SEČ. Večer jej najdeme vysoko na obloze, což je ideální doba k pozorování detailů na jeho povrchu.

Planety:
Jupiter je v konjunkci se Sluncem a zachytil ho detailní koronograf LASCO C2 na SOHO. Prochází pod zakrytým kotoučem Slunce a jeví se jako jasný bod s krátkými vodorovnými čárkami okolo. Ráno můžeme pozorovat nad jihovýchodem jasnou planetu Venuši (−4,6 mag) a v její blízkosti také slabý Mars (1,2 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Ovšem o víkendu se to změnilo, když se k nám natočila aktivní oblast č. 12960. Sledujme ji v levé dolní části slunečního disku. Pár slabých erupcí už vyprodukovala. Další pěkné skvrny se přesouvají ze středu kotouče k pravému okraji. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

SpaceX pokračuje ve zvýšené kadenci svých startů, především za účelem vynést další desítky družic Starlink. Při posledním startu ve čtvrtek 3. března bylo vyneseno dalších 47 družic a SpaceX se tak dostává na průměr jednoho startu týdně. Všechny tři nové vláčky družic jsou vidět na ranní obloze.

Také Čína pokračuje úspěšně ve vypouštění svých raket. V sobotu odstartovala raketa CZ-2C s řadou menších družic, z nich šestice patří mezi telekomunikační a jedna je určena pro dálkový průzkum Země.

Barbarský konflikt vyvolaný Ruskem na Ukrajině má ještě větší dopady v kosmonautice a výzkumu vesmíru, než se prozatím zdálo. Evropská vesmírná agentura se oficiálně distancovala od spolupráce s Ruskem a samotní Rusové reagují doslova dětinsky. Např. když přelepili vlajky na Sojuzu, který měl vynést družice One Web, přičemž tyto družice byly i s raketou zavezeny zpět do přípravné haly a budou uskladněny. Situace zatím nemá vliv na provoz ISS, protože tam nelze jednoduše přestat spolupracovat. Zde se každopádně jeví jako jisté, že ostatní státy se zde případně bez Ruska obejdou, zatímco naopak to rozhodně neplatí.

Ukončení spolupráce se projevuje i na vypínání některých vědeckých družic, kde ESA spolupracovala s Ruskem. Nebude se létat se Sojuzy z Kourou ve Francouzské Guayáně a podle všeho se nepoletí k Marsu se sondou ExoMars. USA mají motivaci urychlit náhradu ruských motorů u svých raket. Antares, který vynáší nákladní Cygnus k ISS by klidně mohl končit, pokud se vše přeorganizuje na raketu Atlas V. Ta však musí být výhledově nahrazena, protože i ona používá ruské motory, ale ta už měla být nahrazena raketou Vulcan, jejíž vývoj se zdržel. V konečném důsledku současný stav ještě více oslabí již tak podfinancovaný sektor kosmonautiky v Rusku, a naopak posílí SpaceX a Čínu, kde pozorujeme nezmenšenou kadenci startů. Spíše se ještě navyšuje a není důvod, aby tomu bylo jinak. Samotný Starlink je nyní jedním z pojítek Ukrajinců se světem. Dopady krize sleduje Kosmonautix.cz.

Výročí

7. března 1792 (230 let) se narodil John Herschel, syn slavného otce Williama, objevitele Uranu. Navázal na práci svého otce a dokončil katalog objektů severní oblohy a započal také katalogizaci oblohy jižní. General Catalog hvězdných a mlhavých objektů dále rozšířil John Dreyer do podoby NGC katalogu, jak jej známe dnes. Jak se dále uvádí v Měsíčníku Královské astronomické společnosti r. 1847, Sir John Herschel navrhl jména dosud známých měsíců Saturnu, aby bylo zamezeno dalším zmatkům při popisu jejich pozorování. Směrem od planety dostaly jména Mimas, Enceladus, Tethys, Dione, Rhea, Titan a Japetus. Dále navrhl jména Uranových měsíců (jeho otec pojmenoval měsíce Titania a Oberon), John přidal jména Ariel a Umbriel v návaznosti na mytologii. Uváděn je i v souvislosti s fotografií jako zřejmě první uživatel pojmů negativ a pozitiv a také jako objevitel schopnosti thiosíranu sodného rozpouštět halogenidy stříbra, což vedlo k objevu ustalovače při vyvolávání fotografií.

7. března 1837 (185 let) se narodil americký amatérský astronom Henry Draper. Živil se jako doktor, chemik, botanik a professor na New York University. Je ale znám také jako průkopník astrofotografie, když roku 1840 pořídil první snímek Měsíce přes dalekohled. V roce 1872 pořídil spektrum hvězdy s tmavými Fraunhoferovými čarami. V roce1880 prý pořídil první spektrum Jupiteru a první fotografii mlhoviny M42 v Orionu.

10. března 1977 (45 let) byly nečekaně objeveny prstence planety Uran. Když se na Kuiperově observatoři v Airborne (USA) chystali pozorovat zákryt hvězdy SAO 158687 Uranem, měli za cíl pouze sledovat charakteristiku atmosféry planety. Když jim však hvězdička pětkrát blikla před průchodem i po průchodu planety přes hvězdu, nebylo o jejich objevu prstenců pochyb. Na objevu se podíleli astronomové James L. Elliot, Edward W. Dunham a Douglas J. Mink. Pozdější analýzou bylo určeno, že kolem Uranu je 9 prstenců. Další dva byly objeveny v roce 1986 při průletu sondy Voyager 2 kolem planety a dva vnější pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu v letech 2003 – 2005. Uranovy prstence jsou velmi tmavé. Uváděné albedo 2 % znamená, že odráží jen 2 % dopadajícího světla. Jsou tedy černější než uhlí (kde se uvádí albedo 4 %).

12. března 1907 (115 let) se narodila americká astronomka Dorrit Hoffleit. Je autorkou páté (a poslední) verze katalogu více než devíti tisíc hvězd viditelných pouhým okem (do 6,5 mag), tzv. The Bright Star Catalogue.

Výhled na příští týden 

  • Na ranní oblohu se přidává Saturn
  • výročí: Horace Tuttle
  • výročí: GRACE

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dorrit Hoffleit, Prstence Uranu, Henry Draper, John Herschel, Vesmírný týden


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »