10. vesmírný týden 2022
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 3. do 13. 3. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale narůstá rychleji, než se očekávalo. Situace ve světě se promítá i do kosmonautiky. Úspěšné starty si připisuje čínská i americká kosmonautika. Před 230 lety se narodil John Herschel, syn objevitele Uranu, který se hodně podílel na NGC katalogu. Pře 45 lety byly objeveny prstence planety Uran během zákrytu hvězdy touto planetou.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 10. března v 11:45 SEČ. Večer jej najdeme vysoko na obloze, což je ideální doba k pozorování detailů na jeho povrchu.
Planety:
Jupiter je v konjunkci se Sluncem a zachytil ho detailní koronograf LASCO C2 na SOHO. Prochází pod zakrytým kotoučem Slunce a jeví se jako jasný bod s krátkými vodorovnými čárkami okolo. Ráno můžeme pozorovat nad jihovýchodem jasnou planetu Venuši (−4,6 mag) a v její blízkosti také slabý Mars (1,2 mag).
Aktivita Slunce je nízká. Ovšem o víkendu se to změnilo, když se k nám natočila aktivní oblast č. 12960. Sledujme ji v levé dolní části slunečního disku. Pár slabých erupcí už vyprodukovala. Další pěkné skvrny se přesouvají ze středu kotouče k pravému okraji. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
SpaceX pokračuje ve zvýšené kadenci svých startů, především za účelem vynést další desítky družic Starlink. Při posledním startu ve čtvrtek 3. března bylo vyneseno dalších 47 družic a SpaceX se tak dostává na průměr jednoho startu týdně. Všechny tři nové vláčky družic jsou vidět na ranní obloze.
Také Čína pokračuje úspěšně ve vypouštění svých raket. V sobotu odstartovala raketa CZ-2C s řadou menších družic, z nich šestice patří mezi telekomunikační a jedna je určena pro dálkový průzkum Země.
Barbarský konflikt vyvolaný Ruskem na Ukrajině má ještě větší dopady v kosmonautice a výzkumu vesmíru, než se prozatím zdálo. Evropská vesmírná agentura se oficiálně distancovala od spolupráce s Ruskem a samotní Rusové reagují doslova dětinsky. Např. když přelepili vlajky na Sojuzu, který měl vynést družice One Web, přičemž tyto družice byly i s raketou zavezeny zpět do přípravné haly a budou uskladněny. Situace zatím nemá vliv na provoz ISS, protože tam nelze jednoduše přestat spolupracovat. Zde se každopádně jeví jako jisté, že ostatní státy se zde případně bez Ruska obejdou, zatímco naopak to rozhodně neplatí.
Ukončení spolupráce se projevuje i na vypínání některých vědeckých družic, kde ESA spolupracovala s Ruskem. Nebude se létat se Sojuzy z Kourou ve Francouzské Guayáně a podle všeho se nepoletí k Marsu se sondou ExoMars. USA mají motivaci urychlit náhradu ruských motorů u svých raket. Antares, který vynáší nákladní Cygnus k ISS by klidně mohl končit, pokud se vše přeorganizuje na raketu Atlas V. Ta však musí být výhledově nahrazena, protože i ona používá ruské motory, ale ta už měla být nahrazena raketou Vulcan, jejíž vývoj se zdržel. V konečném důsledku současný stav ještě více oslabí již tak podfinancovaný sektor kosmonautiky v Rusku, a naopak posílí SpaceX a Čínu, kde pozorujeme nezmenšenou kadenci startů. Spíše se ještě navyšuje a není důvod, aby tomu bylo jinak. Samotný Starlink je nyní jedním z pojítek Ukrajinců se světem. Dopady krize sleduje Kosmonautix.cz.
Výročí
7. března 1792 (230 let) se narodil John Herschel, syn slavného otce Williama, objevitele Uranu. Navázal na práci svého otce a dokončil katalog objektů severní oblohy a započal také katalogizaci oblohy jižní. General Catalog hvězdných a mlhavých objektů dále rozšířil John Dreyer do podoby NGC katalogu, jak jej známe dnes. Jak se dále uvádí v Měsíčníku Královské astronomické společnosti r. 1847, Sir John Herschel navrhl jména dosud známých měsíců Saturnu, aby bylo zamezeno dalším zmatkům při popisu jejich pozorování. Směrem od planety dostaly jména Mimas, Enceladus, Tethys, Dione, Rhea, Titan a Japetus. Dále navrhl jména Uranových měsíců (jeho otec pojmenoval měsíce Titania a Oberon), John přidal jména Ariel a Umbriel v návaznosti na mytologii. Uváděn je i v souvislosti s fotografií jako zřejmě první uživatel pojmů negativ a pozitiv a také jako objevitel schopnosti thiosíranu sodného rozpouštět halogenidy stříbra, což vedlo k objevu ustalovače při vyvolávání fotografií.
7. března 1837 (185 let) se narodil americký amatérský astronom Henry Draper. Živil se jako doktor, chemik, botanik a professor na New York University. Je ale znám také jako průkopník astrofotografie, když roku 1840 pořídil první snímek Měsíce přes dalekohled. V roce 1872 pořídil spektrum hvězdy s tmavými Fraunhoferovými čarami. V roce1880 prý pořídil první spektrum Jupiteru a první fotografii mlhoviny M42 v Orionu.
10. března 1977 (45 let) byly nečekaně objeveny prstence planety Uran. Když se na Kuiperově observatoři v Airborne (USA) chystali pozorovat zákryt hvězdy SAO 158687 Uranem, měli za cíl pouze sledovat charakteristiku atmosféry planety. Když jim však hvězdička pětkrát blikla před průchodem i po průchodu planety přes hvězdu, nebylo o jejich objevu prstenců pochyb. Na objevu se podíleli astronomové James L. Elliot, Edward W. Dunham a Douglas J. Mink. Pozdější analýzou bylo určeno, že kolem Uranu je 9 prstenců. Další dva byly objeveny v roce 1986 při průletu sondy Voyager 2 kolem planety a dva vnější pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu v letech 2003 – 2005. Uranovy prstence jsou velmi tmavé. Uváděné albedo 2 % znamená, že odráží jen 2 % dopadajícího světla. Jsou tedy černější než uhlí (kde se uvádí albedo 4 %).
12. března 1907 (115 let) se narodila americká astronomka Dorrit Hoffleit. Je autorkou páté (a poslední) verze katalogu více než devíti tisíc hvězd viditelných pouhým okem (do 6,5 mag), tzv. The Bright Star Catalogue.
Výhled na příští týden
- Na ranní oblohu se přidává Saturn
- výročí: Horace Tuttle
- výročí: GRACE
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).