Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  10. vesmírný týden 2023

10. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 8. března 2023 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 3. do 12. 3. 2023. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze už je Venuše výše než Jupiter. Nejvýše zůstává Mars. Slunce je aktivní a dočkali jsme se slabých polárních září. Kometa C/2022 E3 (ZTF) už je v Eridanu. Na ISS se mění posádky Crew-5 za Crew-6. Na svou premiéru čekají hned dvě rakety – americká Terran 1 a japonská H3. Připomínáme výročí dvou českých astronomů – 100 let narození Milana Neubauera a 90 let Jaroslava Dykasta.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 7. března ve 13:40 SEČ. Na obloze jej vidíme téměř celou noc, ale večery budou již od čtvrtka 9. 3. bezměsíčné.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer Venuše (−3,9 mag) a vzdaluje se od ní níže ležící Jupiter (−2,1 mag). Mimořádně hezké konjunkci přálo počasí, děkujeme za snímky ve čtenářské galerii. Mars (0,6 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a prochází mezi hvězdami v rozích Býka. Uran (5,8 mag) je mezi Marsem a Venuší v souhvězdí Berana. Merkur je nyní viditlený jako velmi jasný objekt na snímcích koronografu SOHO (LASCO C3).

Aktivita Slunce je stále zvýšená. 3. března se s námi rozloučila velmi aktivní oblast AR3234 erupcí X2,1 a nyní převzala štafetu na východní části Slunce ležící AR3242, která se uvedla 4. března erupcí M5,2. Také skvrn je v aktivních oblastech poměrně dost. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. V uplynulém týdnu jsme mohli jen spekulovat o možnosti viditelnosti polárních září, ale nakonec se ukázalo, že erupce vyvrhly dostatek částic, a především v noci z neděle na pondělí 26. 2. byly záře opravdu pěkné. Z našich končin často zakryté oblačností a slabé, spíše detekovatelné jen fotograficky.

Polární záře nad Valašskem. Autor: Jiří Dostál
Polární záře nad Valašskem.
Autor: Jiří Dostál

Polární záře u Hazmburku Autor: Jan Drahokoupil
Polární záře u Hazmburku
Autor: Jan Drahokoupil

Polární záře u Klobuk Autor: Jan Drahokoupil
Polární záře u Klobuk
Autor: Jan Drahokoupil

Kometa C/2022 E3 (ZTF) se nachází v Eridanu, výškově již zhruba na úrovni Rigelu v Orionu. 10. 3. prochází poblíž spirální galaxie NGC 1637. Vyhledávací mapka na czsky.cz.

Kosmonautika

Start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Crew-6 k ISS byl nakonec odložen na čtvrtek (v pondělním startovním okně se vyskytl problém na startovní rampě). Posádku stanice tedy doplnili čtyři noví členové a nyní dojde k odletu stávající čtveřice mise Crew-5. Odlet je zatím v plánu 9. března a rozhodne počasí v místě přistání.

7. března by měl proběhnout odložený první start rakety H3. Nový japonský nosič má vynést družici ALOS-3 (Advanced Land Observing Satellite „DAICHI-3“).

8. března má z Floridy odstartovat první raketa Terran 1 společnosti Relativity Space s družicí GLHF (#GoodLuckHaveFun). Motory Aeon-1 na jejím prvním stupni spalují kapalný kyslík a kapalný zemní plyn (jak s oblibou uvádí sama společnost, protože jinak bychom asi uvedli spíše metan). Půjde o první úspěšný orbitální let rakety s motory na metan na prvním stupni? Každopádně se blíží start revoluční rakety, jejíž části vznikly z velké části metodou 3D tisku.

Výročí

7. března 1958 (65 let) se narodil americký astronom Alan Hale. Jako profesionální astronom se zaměřuje na hvězdy podobné Slunci a na hledání extrasolárních planetárních systémů. Nejvíce je však znám jako pozorovatel komet. V roce 1995 objevil spolu s Thomasem Boppem známou jasnou kometu (nejlépe viditelnou na jaře 1997) C/1995 O1 (Hale-Bopp).

7. března 1693 (330 let) se narodil anglický astronom James Bradley. Objevil aberaci světla (důkaz pohybu Země kolem Slunce), nutaci pohybu zemské osy a od 1742 byl královským astronomem v Greenwichi.

9. března 1923 (100 let) se narodil český astronom a meteorolog Milan Neubauer. Pozorováním a výzkumy Slunce se zabýval na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

9. března 1933 (90 let) se narodil český astronom Jaroslav Dykast. Za své zásluhy o rozvoj astronomie na severu Čech v Mostě získal v roce 2010 ocenění Čestný člen České astronomické společnosti.

ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.
ATV Jules Verne se přibližuje ke stanici ISS.
9. března 2008 (15 let) byla raketou Ariane 5 vynesena k ISS první zásobovací loď ATV-1 nazvaná Jules Verne. ATV, neboli Automated Transfer Vehicle (dříve Ariane Transfer Vehicle) byla velká zásobovací loď vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou, provozovaná v letech 2008 až 2015. Lodě nesly jména lidí kolem kosmonautiky a astronomie. Kromě známého francouzského spisovatele Verna to byli Johannes Kepler, Edoardo Amaldi, Albert Einstein, and Georges Lemaître.

12. března 1923 (100 let) se narodil americký astronaut Wally Schirra. Jedná se o jednoho z původní sedmičky Mercury, ale účastnil se i pozdějších programů. Jako jediný tak letěl jak v lodi Mercury (pátý Američan v kosmu, třetí z nich na oběžné dráze), tak Gemini (skupinový let Gemini 6A a Gemini 7) a v lodi Apollo 7 (první pilotovaný let, test na oběžné dráze Země).

Výhled na příští týden 

  • výročí: Frank Borman
  • výročí: Nicolas Louis de Lacaille
  • výročí: dalekohledy Keck
  • výročí: Vanguard 1
  • výročí: TESS, exoplanety

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Alan Hale, James Bradley, Jaroslav Dykast, Milan Neubauer, ATV-1, Wally Schirra, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »