11. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 15. března ve 3:08 SEČ. 14. 3. po 2. hodině ranní se Měsíc vynoří nad obzorem v těsné blízkosti hvězdy Antares ve Štíru.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večernad západním obzorem Venuše (−3,9 mag). Pod ní ještě můžeme vidět Jupiter (−2,1 mag). Mars (0,6 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a prochází mezi hvězdami v rozích Býka. Uran (5,8 mag) je mezi Marsem a Venuší v souhvězdí Berana. Merkur je nyní viditelný jako velmi jasný objekt na snímcích koronografu SOHO (LASCO C3).

Aktivita Slunce je pouze mírně zvýšená a má snižující se tendenci, dokud se neobjeví nové větší skvrny. Přesto docházelo k pěkným výronům plazmatu v podobě krásných protuberančních smyček. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) zeslábla pod hranici 9. hvězdné velikosti, ale stále jde o jednu z těch nejlépe viditelných. Večer ji najdeme v Eridanu kousek vpravo od Rigelu v Orionu. Vyhledávací mapka je např. na czsky.cz. Kometa C/2020 V2 (ZTF) tento týden prochází řídkou otevřenou hvězdokupou NGC 752 a má jasnost asi 10 mag. Kometa C/2022 A2 (PanSTARRS) by měla být také kolem 10 mag a nachází se v odlehlé části Andromedy směrem k Lištičce.

Kosmonautika

Od ISS se v sobotu 11. 3. oddělila loď Crew Dragon „Endurance“ a přistála v noci na neděli se čtveřicí mise Crew 5, kterou tvořili Američané Cassada s Mannovou, Ruska Kikinová a Japonec Wakata.

SpaceX vyslala na další misi raketu Falcon 9 nikoli s družicemi sítě Starlink, nýbrž s družicemi One Web. Tato družicová síť sestává z menšího počtu satelitů na vyšší oběžné dráze. Zajímavostí je, že družice dříve vynášely Sojuzy, ale to se samozřejmě změnilo. Rusko dokonce zadržuje jednu várku One Webů a žádá za ně výměnou rakety z francouzského kosmodromu Kourou. První stupeň rakety Falcon 9 č. 1062 předvedl pěkné divadlo při návratu na místo startu na Floridě. Dobře to zdokumentoval John Kraus. Šlo již o třinácté úspěšné přistání tohoto stupně. Tento stupeň v minulosti obsloužil pilotované mise Axiom 1 nebo Inspiration4.

Zdroj: John Kraus/Twitter

Raketa H3, nový japonský nosič, měla vynést na druhý pokus družici ALOS-3 (Advanced Land Observing Satellite „DAICHI-3“). V první fázi pracovala raketa dobře. Pak ale nedošlo k zážehu motoru na druhém stupni a nebylo tak dosaženo oběžné dráhy. Pozemní středisko muselo vydat signál ke zničení druhého stupně s družicí ALOS 3.

Raketa Terran 1 společnosti Relativity Space má za sebou hned tři odklady startu, což je ale u nových raket celkem běžné. První odklad byl kvůli problémům na druhém stupni a při druhém pokusu o start došlo dokonce k zážehu všech motorů. Při třetím pokusu jsme se dočkali téměř konce odpočtu, ale motory zažehnuty nebyly. Mise GLHF (#GoodLuckHaveFun) si tedy ještě musí počkat. Zajímavostí je, že raketa je vyráběna metodou 3D tisku včetně raketových motorů Aeon-1, které spalují kapalný kyslík a metan.

Čínská raketa CZ-4C odstartovala 9. března s pozorovacími družicemi Tianhui 6A a 6B. Detaily o družicích a čínském programu přinesl Kosmický přehled týdne na Kosmonautix.cz.

Výročí

13. března 2013 (10 let) byla uvedena do provozu submilimetrová rádiová observatoř ALMA. Soustava radioteleskopů stojí ve výšce asi 5000 metrů nad mořem v Chile. Umožňuje doposud nejpodrobnější pohledy na chladná molekulární oblaka nebo vznikající planety v protoplanetárních discích. Díky českým astronomům se umí podívat i na Slunce.

14. března 1928 (95 let) se narodil americký astronaut Frank Borman. Dvakrát letěl do vesmíru. Poprvé na misi Gemini 7, kdy s Lovellem provedli těsné přiblížení ke Gemini 6A. Podruhé byl velitelem mise Apollo 8, která jako první oblétala Měsíc.

15. března 1713 (310 let) se narodil francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Vytvořil katalog 10 000 hvězd jižní oblohy a 42 mlhovin, ale nejznámější je zavedením 14 souhvězdí, která používáme dodnes (samozřejmě typicky jižní souhvězdí od nás neviditelná).

16. března 1993 (30 let) proběhlo první vědecké pozorování dalekohledem Keck I na Havaji. Keckovy dalekohledy jsou díky výhodné poloze ve vysoké nadmořské výšce a mozaikovým 10 metrovým zrcadlům jedny z nejvýkonnějších dalekohledů na světě.

17. března 1958 (65 let) odstartoval z oblasti dnešního floridského Kennedyho kosmodromu malý výzkumný satelit Vanguard 1. Byla to tehdy čtvrtá umělá družice Země a první se solárními články. Od roku 1964 je nefunkční, ale jde o nejstarší objekt na oběžné dráze. Měl by zde vydržet ještě 250 – 300 roků. Problémy projektu Vanguard byly tak velké, že USA nakonec prohrály i souboj o první družici. Tu vyslal v říjnu 1957 Sovětský svaz. USA proto vzaly na milost bývalého Němce Wernhera von Brauna a díky němu se podařilo narychlo vypustit družici Explorer 1 již 1. února 1958. Vanguard v březnu 1958 nakonec také uspěl, ale pro svou velikost byl přezdíván „grepfruit“.

17. března 1948 (75 let) zemřel Karel Anděl. Tento zanícený amatérský astronom byl silně angažovaný v tehdy vzniklé ČAS. Později byl nejvíce znám jako měsíční kartograf, přičemž jeho vrcholné dílo Mappa selenographica obdivují i současné generace astronomů. Právem je po něm pojmenován jeden z kráterů na Měsíci.

18. března 2018 (5 let) byla vynesena sonda TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Jak je z názvu patrné, je určena k hledání exoplanet tranzitní metodou, tedy tím, že pozoruje nepatrné změny jasnosti hvězd a pokud jsou pohasnutí periodická, je to díky přechodům exoplanet před jejich kotoučem.

Výhled na příští týden 

• výročí: Walter Baade
• výročí: Shoemaker-Levy 9 (objev)
• výročí: Jim Lovell
• výročí: Christopher Clavius
• výročí: Explorer 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).