11. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 14. 3. 2025 v 7:54 SEČ.  

Nastane úplné zatmění Měsíce, které je však z ČR nepozorovatelné. Uvidíme jen polostínovou fázi a začátek částečného zatmění. Detailně to popisuje Karel Halíř v článku na našem serveru.

V noci ze soboty na neděli 8. března se na obloze objevil kolem Měsíce halový kruh o průměru 44°. Jedná se o poměrně běžné malé halo, které vzniká lomem světla v ledových krystalcích vysokých oblak.

Planety
Saturn a Neptun nejsou pozorovatelné, jsou úhlově blízko u Slunce.
Merkur (cca 0 mag) bude rychle slábnout a úhlově se opět začne blížit Slunci. Jeho viditelnost tedy bude pomalu končit. Venuše (–4,5 mag) vypadá v dalekohledu jako velmi tenký srpeček a nyní už se rychle blíží úhlově ke Slunci. Přesto je stále nepřehlédnutelným objektem večerní oblohy. Koncem týdne prochází kolem Merkuru. Uran (5,7 mag) je po setmění ještě poměrně vysoko nad jihozápadem asi sedm stupňů pod Plejádami v Býku. Výrazný Jupiter (–2,2 mag) se nachází v rozích Býka. Mars (0 mag) se nachází večer vysoko nad jihem a pomalu se pohybuje Blíženci.

Aktivita Slunce je střední, skvrny spíše menší a aktivní oblasti neprodukují silné erupce. Geomagnetické pole je občas lehce rozkolísané, a i slabá aktivita dokáže vést k slaboučké fotografické polární záři, což je statisticky pro březen typické. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

V minulém týdnu byl asi 13 minut po půlnoci zaznamenán zajímavý bolid. Záznamy kamer Astronomického ústavu AV ČR vedly k upřesnění parametrů tělesa a jeho předchozí dráhy ve Sluneční soustavě. Dráha byla velmi dlouhá a dalo by se říct, že šlo o tečný bolid, kdy v případě, že by něco přežilo ablaci v atmosféře, mohlo se vrátit na dráhu kolem Slunce.

Kosmonautika a sondy

Zatímco Blue Ghost už týden pracuje na povrchu Měsíce, druhá mise IM-2 Athena sice dosedla měkce na povrch, ale opět, jako v případě předchozí mise Intuitive Machines rok zpátky, se lander převrátil. Vzhledem k místu přistání poblíž jižního pólu není schopen se v této poloze dostatečně dobíjet. Mezitím Blue Ghost úspěšně testuje přístroje. Rozvířil prach pomocí přístroje NASA Lunar PlanetVAC nebo navrtal podloží přístrojem NASA LISTER za účelem měření teplotních vlastností podpovrchových vrstev. Došlo také k vystřelení přístroje NASA Lunar Magnetotelluric Sounder.

Kolem Měsíce se toho dělo trochu víc. Vydala se k němu ještě mise NASA/JPL Lunar Trailblazer, ale po startu s ní nebylo navázáno spojení a je pravděpodobně ztracena. Se sondou Blue Ghost startovala také mise japonské společnosti ispace Hakuto-R (druhý pokus o přistání na Měsíci). Tato sonda je aktuálně v pořádku a přistání je plánováno na 5. června. Spolu s Athenou startovala i první soukromá mise do vzdáleného kosmu, mise společnosti Astroforge Odin. Měla prozkoumat blízkozemní planetku 2022 OB5. I zde byl problém se spojením a mise byla ztracena.

SpaceX během testovacího letu IFT-8 předvedla už třetí úspěšné přistání obřího stupně Super Heavy zpět na startovní rampu do rukou Mechazilly. Zato let Starship skončil znovu neúspěchem a znovu to bylo necelou půlminutu do konce práce jejích motorů a navedení na přeletovou dráhu. I když je to jen předčasná úvaha, také tentokrát došlo zřejmě k úniku paliva nebo okysličovadla vlivem vibrací do motorové sekce. Na amtérských záběrech přes dalekohled je zřetelně vidět odletující trosky možná některého z motorů a později došlo k vstupu celé lodi do atmosféry a jejímu postupnému rozpadu nad mořem.

NASA připravila doplněk k evropské misi Euclid a chystanému dalekohledu Nancy Grace Roman v podobě měření spekter bližších galaxií. Mise SPHEREX pomůže odhalit vlasntosti vesmíru, jako je období inflační fáze nebo temné hmoty v bližším vesmíru. Start rakety Falcon 9 s tímto vesmírným dalekohledem byl odložen z 9. března na pozdější termín, pravděpodobně 11. 3., aby týmy měly dost času na kontrolu rakety.

K ISS se má vydat nově postavená kabina lodi Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou mise Crew-10 další dlouhodobé posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Start je zatím v plánu 13. března.

Výročí

11. března 1960 (65 let) odstartovala americká sonda Pioneer-5. Šlo o technologický test. Zkoumala meziplanetární prostředí a přenos dat na velkou vzdálenost.

12. března 1835 (190 let) ne narodil americký astronom a matematik Simon Newcomb. Uplatnil se jako ředitel vojenské US Naval Observatory, kde se zabýval pohyby planet pro účely navigace. Byl také zakládající člen a první prezident Americké astronomické společnosti.

13. března 1855 (170 let) se narodil americký astronom Percival Lowell. Poté, co se dozvěděl o pozorováních Schiaparelliho, který na Marsu zaznamenal kanály, rozhodl se s blízkou opozicí Marsu 1894 zbudovat novou observatoř. U Flagstaffu v Arizoně, ve vysoké nadmořské výšce, měl k dispozici 61cm dalekohled z dílny Alvana Clarka. Bohužel i přes vynikající podmínky k pozorování se dopustil osudové chyby, když kanály a oázy na Marsu potvrdil. Existenci kanálů svými pozorováními z Paříže později vyvrátil Antoniadi a nakonec i snímky Marineru 4, sondy, která jako první snímkovala Mars. Po roce 1905 zaměřil Lowell svoji pozornost k hledání planety za drahou Neptunu. Žádnou nenašel, ale v práci mohli pokračovat další, protože na to zbylo dost peněz. Nakonec na Lowellově observatoři uspěl Clyde Tombaugh, když mohl v roce 1930 oznámit objev Pluta. Naneštěstí už se pak další tělesa za Neptunem až do roku 1992 nalézt nepodařilo, což vedlo k nevhodnému zařazení Pluta mezi planety. Zpočátku se zdálo, že jde o větší těleso, ale objev měsíce Charona v roce 1978 definitivně potvrdil, že jde malé těleso. Jméno Percivala Lowella je zřejmě dodnes ukryto v jeho jméně, protože první dvě písmena odpovídají jeho iniciálám. Dnes je Pluto největším známým zástupcem trpasličích planet a sám o sobě dost neobvyklým, protože jeho měsíc Charon je jen o polovinu menší a jeho rodinka měsíců zahrnuje ještě čtyři další malé zástupce.

13. března 1980 (45 let) byl týmem astronomů Pascu, Seidelmann, Baum a Currie objeven měsíček Saturnu Calypso. Těleso o rozměrech zhruba 30×15 km se nachází na dráze měsíce Tethys v jeho Lagrangeově bodě č. 5.

14. března 1835 (190 let) se narodil italský astronom Giovanni Schiaparelli, který, jak je zmíněno výše, je známý především „objevem“ kanálů na Marsu během velké opozice v roce 1877. Podle všeho šlo o nesprávně pojatý pojem canali, který měl představovat dlouhé přímé objekty na povrchu planety, ale do hledání kanálů se pak zapojili i další a není divu, že je tam začli vidět také. Z jiných jeho astronomických zápisů připomeňme především jeho návrh, že meteorické roje souvisí s kometami, přičemž to dokumentoval na souvislosti Leonid s kometou 55P/Tempel-Tuttle.

16. března 1750 (275 let) se narodila sestra významného anglického astronoma německého původu Caroline Herschel. Oba sourozenci, Caroline i William, byli hudebně nadaní, ale po roce 1781 se mohli naplno věnovat astronomii, protože bratr objevil planetu Uran a věnoval ji králi Jiřímu III. Tím získal jeho plnou podporu. Jako první žena se stala objevitelkou komety. Svůj život věnovala především pozorování a katalogizaci hvězd a dalších objektů vzdáleného vesmíru.

Výhled na příští týden 

• Jarní rovnodennost
• Výročí: Alexej Leonov výstup do kosmu
• Výročí: Ranger 9
• Výročí: Gemini 3

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).