Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2020

12. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 18. března 2020 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno lze nízko na obloze pozorovat Mars, Jupiter a Saturn. Nastanou zde zajímavé konjunkce. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. Start mise ExoMars, který měl proběhnout v létě 2020, byl zrušen. Start Falconu 9 se Starlinky byl v neděli na poslední chvíli zrušen. Před 270 lety se narodila sestra známého astronoma Caroline Herschel.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 16. března ve 10:34 SEČ. Pěkné konjunkce s ranními planetami očekáváme ráno ve středu a ve čtvrtek 18. a 19. března.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Ráno je vidět Mars (0,9 mag), Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,7 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Kolem 20. března nastává konjunkce Marsu s Jupiterem.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Počátkem týdne nás potěšila alespoň jedna nová skupinka skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Na obloze můžeme pozorovat několik relativně jasných komet. Příjemným zpestřením je, že stále relativně rychle zjasňuje kometa C/2019 Y4 (ATLAS). Není možné predikovat její další vývoj, dá se pouze čekat určité zpomalení zjasňování. Kometa má dráhové parametry blízké kometě z konce roku 1844, která patří mezi tzv. Velké komety. Pokud tento úlomek překvapí, bude to jenom dobře. Momentálně se nachází v hlavě Velké medvědice. Díky této výhodné poloze jde už o nejhezčí kometu oblohy. Nyní má asi 8,5 mag a na tmavé obloze velikost 10 až 15 úhlových minut. Druhá zajímavá kometa je dlouhodobá stálice C/2017 T2 (PanSTARRS), která se nachází stále v Kasijopeji, kde je poblíž i mlhovina Srdce. Jasnost této komety pozvolna roste a nyní dosahuje asi 8,5 až 9 mag. Obě komety jsou tedy viditelné i triedrem. Na večerní obloze je ještě jedna zajímavá kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která má prý kolem 8,5 mag, ale je relativně nízko. Kometa prošla kolem jasné hvězdy Alpheratz v rohu Pegasova čtvrce (tato hvězda však patří Andromedě). Nyní letí zhruba ke galaxii M31.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez Autor: Martin Gembec
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

ExoMars 2020, vozítko Rosalind Franklin Autor: ESA
ExoMars 2020, vozítko Rosalind Franklin
Autor: ESA
Nepříjemná zpráva dorazila k misi evropského vozítka ExoMars Rosalind Franklin. Vzhledem k různým obtížím se nestihla příprava mise a start je odložen o dva roky. Jak bylo oddůvodněno, snahou je minimalizovat rizika selhání některé z fází mise. Protože ale není možné cestovat a doladit některé věci, dá se říci, že do příprav zasáhla i vyšší moc v podobě koronaviru SARS-CoV-2. Problémy prý potkaly i raketu Proton, kde by se muselo opravit palivové potrubí, ale to by se do startu v pohodě stihlo.

9. března proběhl úspěšný start čínské rakety CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou G2Q.

V uplynulém týdnu proběhly klasické přípravy startu rakety Falcon 9 včetně statického zážehu. Na palubě bylo připraveno dalších 60 družic sítě Starlink. Samotný start byl v plánu v neděli odpoledne. Odpočet proběhl, motory se zažehly, ale v čase 0 byly opět zastaveny. Systém objevil anomálii, která odkládá start, jehož termín ještě neznáme. Zajímavostí mise je, že poprvé poletí nějaký první stupeň na svoji pátou misi. Dále je v plánu znovupoužití obou polovin aerodynamického krytu, které letěly už na misi se Starlinky loni v květnu.

16. března je v plánu start čínské rakety CZ-7A s vojenskou družicí XJY-6, zřejmě pro dálkový průzkum země. 16. března má také startovat z Plesecku ruská raketa Sojuz 2-1B s navigační družicí Kosmos sítě Glonass.

Výročí

16. března 1750 (270 let) se narodila sestra významného anglického astronoma německého původu Caroline Herschel. Oba sourozenci, Caroline i William, byli hudebně nadaní, ale po roce 1781 se mohli naplno věnovat astronomii, protože bratr objevil planetu Uran a věnoval ji králi Jiřímu III. Tím získal jeho plnou podporu. Jako první žena se stala objevitelkou komety. Svůj život věnovala především pozorování a katalogizaci hvězd a dalších objektů vzdáleného vesmíru.

Alexej Leonov při výstupu do volného kosmu 18. 3.. 1965
Alexej Leonov při výstupu do volného kosmu 18. 3.. 1965
18. března 1965 (55 let) vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov. V těch dobách šlo o velké hrdinství a riskování života. V lodi Voschod 1 nebylo dost místa, aby měli tři lidé na sobě během letu skafandry a při letu Voschodu 2, z kterého Leonov vystoupil se zase ukázalo, že to nebude tak jednoduché s návratem do lodi. Leonov měl problémy s nafouklým skafandrem, díky čemuž to málem skončilo katastrofou. Dnes už víme, že to nakonec zvládl, ale užili si ještě po přistání, když museli bivakovat v lese, kde byl více než metr sněhu. Odměnou pro Leonova byl ještě jeden let do vesmíru. V roce 1975 se zúčastnil známého letu Sojuz-Apollo, když se (nejen) na oběžné dráze setkal s americkými kolegy.

21. března 1965 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 9. Sonda patřila do série dopadových, které během pádu pořizovaly podrobné snímky povrchu. Ranger 9 dopadl do velkého kráteru Alphonsus a pořídil snímky s rozlišením až 25 cm.

Výhled na příští týden 

  • start rakety Vega s českým dispenzerem
  • přechod na letní čas
  • Výročí: Gemini 3
  • Výročí: Josef Stefan
  • Výročí: Saturnův měsíc Titan
  • Výročí: Friedrich Schwassmann
  • Výročí: nejstarší dochovaná fotografie Měsíce
  • Výročí: John R. Pierce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kosmický výstup, Alexej Leonov, Ranger 9, Caroline lucretia herschel, Vesmírný týden


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »