Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2020

12. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 18. března 2020 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno lze nízko na obloze pozorovat Mars, Jupiter a Saturn. Nastanou zde zajímavé konjunkce. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. Start mise ExoMars, který měl proběhnout v létě 2020, byl zrušen. Start Falconu 9 se Starlinky byl v neděli na poslední chvíli zrušen. Před 270 lety se narodila sestra známého astronoma Caroline Herschel.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 16. března ve 10:34 SEČ. Pěkné konjunkce s ranními planetami očekáváme ráno ve středu a ve čtvrtek 18. a 19. března.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Ráno je vidět Mars (0,9 mag), Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,7 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Kolem 20. března nastává konjunkce Marsu s Jupiterem.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Počátkem týdne nás potěšila alespoň jedna nová skupinka skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Na obloze můžeme pozorovat několik relativně jasných komet. Příjemným zpestřením je, že stále relativně rychle zjasňuje kometa C/2019 Y4 (ATLAS). Není možné predikovat její další vývoj, dá se pouze čekat určité zpomalení zjasňování. Kometa má dráhové parametry blízké kometě z konce roku 1844, která patří mezi tzv. Velké komety. Pokud tento úlomek překvapí, bude to jenom dobře. Momentálně se nachází v hlavě Velké medvědice. Díky této výhodné poloze jde už o nejhezčí kometu oblohy. Nyní má asi 8,5 mag a na tmavé obloze velikost 10 až 15 úhlových minut. Druhá zajímavá kometa je dlouhodobá stálice C/2017 T2 (PanSTARRS), která se nachází stále v Kasijopeji, kde je poblíž i mlhovina Srdce. Jasnost této komety pozvolna roste a nyní dosahuje asi 8,5 až 9 mag. Obě komety jsou tedy viditelné i triedrem. Na večerní obloze je ještě jedna zajímavá kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která má prý kolem 8,5 mag, ale je relativně nízko. Kometa prošla kolem jasné hvězdy Alpheratz v rohu Pegasova čtvrce (tato hvězda však patří Andromedě). Nyní letí zhruba ke galaxii M31.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez Autor: Martin Gembec
Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) 14. března 2020, 42×30s, ISO12800, Canon 6D, Orion CT8, ořez
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

ExoMars 2020, vozítko Rosalind Franklin Autor: ESA
ExoMars 2020, vozítko Rosalind Franklin
Autor: ESA
Nepříjemná zpráva dorazila k misi evropského vozítka ExoMars Rosalind Franklin. Vzhledem k různým obtížím se nestihla příprava mise a start je odložen o dva roky. Jak bylo oddůvodněno, snahou je minimalizovat rizika selhání některé z fází mise. Protože ale není možné cestovat a doladit některé věci, dá se říci, že do příprav zasáhla i vyšší moc v podobě koronaviru SARS-CoV-2. Problémy prý potkaly i raketu Proton, kde by se muselo opravit palivové potrubí, ale to by se do startu v pohodě stihlo.

9. března proběhl úspěšný start čínské rakety CZ-3B s geostacionární navigační družicí Beidou G2Q.

V uplynulém týdnu proběhly klasické přípravy startu rakety Falcon 9 včetně statického zážehu. Na palubě bylo připraveno dalších 60 družic sítě Starlink. Samotný start byl v plánu v neděli odpoledne. Odpočet proběhl, motory se zažehly, ale v čase 0 byly opět zastaveny. Systém objevil anomálii, která odkládá start, jehož termín ještě neznáme. Zajímavostí mise je, že poprvé poletí nějaký první stupeň na svoji pátou misi. Dále je v plánu znovupoužití obou polovin aerodynamického krytu, které letěly už na misi se Starlinky loni v květnu.

16. března je v plánu start čínské rakety CZ-7A s vojenskou družicí XJY-6, zřejmě pro dálkový průzkum země. 16. března má také startovat z Plesecku ruská raketa Sojuz 2-1B s navigační družicí Kosmos sítě Glonass.

Výročí

16. března 1750 (270 let) se narodila sestra významného anglického astronoma německého původu Caroline Herschel. Oba sourozenci, Caroline i William, byli hudebně nadaní, ale po roce 1781 se mohli naplno věnovat astronomii, protože bratr objevil planetu Uran a věnoval ji králi Jiřímu III. Tím získal jeho plnou podporu. Jako první žena se stala objevitelkou komety. Svůj život věnovala především pozorování a katalogizaci hvězd a dalších objektů vzdáleného vesmíru.

Alexej Leonov při výstupu do volného kosmu 18. 3.. 1965
Alexej Leonov při výstupu do volného kosmu 18. 3.. 1965
18. března 1965 (55 let) vystoupil poprvé do volného kosmu Alexej Leonov. V těch dobách šlo o velké hrdinství a riskování života. V lodi Voschod 1 nebylo dost místa, aby měli tři lidé na sobě během letu skafandry a při letu Voschodu 2, z kterého Leonov vystoupil se zase ukázalo, že to nebude tak jednoduché s návratem do lodi. Leonov měl problémy s nafouklým skafandrem, díky čemuž to málem skončilo katastrofou. Dnes už víme, že to nakonec zvládl, ale užili si ještě po přistání, když museli bivakovat v lese, kde byl více než metr sněhu. Odměnou pro Leonova byl ještě jeden let do vesmíru. V roce 1975 se zúčastnil známého letu Sojuz-Apollo, když se (nejen) na oběžné dráze setkal s americkými kolegy.

21. března 1965 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 9. Sonda patřila do série dopadových, které během pádu pořizovaly podrobné snímky povrchu. Ranger 9 dopadl do velkého kráteru Alphonsus a pořídil snímky s rozlišením až 25 cm.

Výhled na příští týden 

  • start rakety Vega s českým dispenzerem
  • přechod na letní čas
  • Výročí: Gemini 3
  • Výročí: Josef Stefan
  • Výročí: Saturnův měsíc Titan
  • Výročí: Friedrich Schwassmann
  • Výročí: nejstarší dochovaná fotografie Měsíce
  • Výročí: John R. Pierce

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kosmický výstup, Alexej Leonov, Ranger 9, Caroline lucretia herschel, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »