Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2022

12. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 23. března 2022 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 3. do 27. 3. 2022. Začalo astronomické jaro. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši, kterou doprovází slabší Mars a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST má správně seřízené zrcadlo. Na Floridě byla superraketa SLS vyvezena na startovní rampu. Na ISS proběhl výstup do volného kosmu a stanice koncem týdne přivítala novou ruskou posádku. První stupeň Falconu 9 startoval a přistál již po dvanácté. Před 40 lety se uskutečnil třetí let raketoplánu.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 25. března v 6:37 SEČ. V neděli 27. března ráno jej najdeme vpravo od seskupení ranních planet.

Planety:
Ráno můžeme pozorovat nad jihovýchodem jasnou planetu Venuši (−4,4 mag), v jejíž blízkosti jsou planety Saturn (0,9 mag) a Mars (1,1 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Pouze v severozápadní části slunečního kotouče se pohybovala aktivní oblast AR 12965, která byla dokonce zdrojem jedné erupce druhé nejvyšší třídy M. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Jaro začalo 20. března (v 16:33 SEČ). Nyní je to obvyklé datum začátku jara a bude tomu tak i v letech příštích (tedy nikoli 21. března, jak se ještě můžeme setkat ve starší literatuře – a může za to náš nerovnoměrný kalendář). Ve stejný den začne jaro pokaždé až do roku 2040, s dvěma výjimkami, protože v letech 2032 a 2036 připadá rovnodennost dokonce na 19. březen.

JWST, tedy vesmírný dalekohled Jamese Webba má konečně správně seřízené zrcadlo. Ukazuje to alespoň poslední snímek z kamery NIRCAM, kde vidíme hvězdu téměř 11. velikosti ze souhvězdí Draka a v jejím okolí nádherné galaxie v nepřeberném množství tvarů a vzdáleností.

Kosmonautika

Superraketa SLS se předvedla v celé kráse, když vyrolovala na startovní rampu LC-39B. Pásový dopravník ji sem dovezl stylově i se startovní obslužnou věží stejně jako v dobách Apolla Saturn V. Vývoj rakety trvá opravdu dlouho, ale výsledek vypadá impozantně. A jestli existuje nějaký způsob, jak dostat spolehlivě astronauty k Měsíci, pak SLS s lodí Orion je zřejmě nejjistější varianta. Otázkou je, jak se do těchto představ promítne rychlý vývoj superrakety SuperHeavy s lodí Starship od SpaceX v letech následujících.

Raketa SLS pro misi Artemis I při prvním testovacím vývozu na startovní rampu LC-39B 18. 3. 2022 Autor: NASA
Raketa SLS pro misi Artemis I při prvním testovacím vývozu na startovní rampu LC-39B 18. 3. 2022
Autor: NASA

SpaceX opět vypustila družice Starlink. Raketa Falcon 9 se vyznamenala, neboť poprvé v historii letěl její první stupeň již po dvanácté. A opět úspěšně přistál na mořské plošině.

Na ISS jsme zaznamenali výstup dvou amerických astronautů do volného kosmu. Vycházka byla součástí příprav na instalaci dalšího páru panelů fotovoltaických článků iROSA. V sobotu přivítala stanice trojici ruských kosmonautů, které dopravila kosmická loď Sojuz MS-21. Poprvé došlo k připojení na nový modul Pričal.

Astra Rocket 3.3 vykonala další úspěšný start. Tentokrát startovala 15. března z ostrova Kodiak a poprvé vynášela běžné operační družice.

Výročí

21. března 1762 (260 let) zemřel francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Významně přispěl k poznání jižní oblohy, když z ostrova Réunion katalogizoval asi 10 tisíc hvězd, zavedl 14 nových souhvězdí a přidal na 42 deep-sky objektů.

21. března 1927 (95 let) se narodil americký astronom Halton "Chip" Arp. V roce 1966 vydal katalog 338 podivných galaxií, které nezapadaly do standardní klasifikace tvarů galaxií. Domníval se, že je to dáno fyzikálními procesy, které formují tyto galaxie. Dnes víme, že to tak je, jde o velké galaktické kolize, při nichž dochází k prolnutí galaxií a intenzivní tvorbě nových hvězd.

22. března 1982 (40 let) odstartoval ke své třetí misi raketoplán Columbia. Zajímavostí mise bylo, že během letu bylo zjištěno poškození tepelné ochrany raketoplánu, naštěstí ne v nejnamáhanějších místech. Přistání také neproběhlo na základně Edwards v Kalifornii, kde mimořádně hodně pršelo. Jako jediný raketoplán tedy přistál na White Sands v Novém Mexiku.

23. března 1912 (110 let) se narodil významný raketový konstruktér Wernher von Braun. Znám je nejprve jako konstruktér německých válečných raket V2, které ničily cíle v Británii, aby posléze pomohl vynést první americkou družici i americké astronauty na Měsíc.

27. března 1972 (50 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i z povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • Saturn a Mars poblíž Venuše
  • výročí: planetka (2) Pallas (objev)
  • výročí: planetka (4) Vesta (objev)
  • výročí: kometa Hale-Bopp

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 8, Wernher von braun, Raketoplán Columbia, Halton Arp, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »