Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 18. března 2026 ve 20:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 19. 3. ve 2:24 SEČ. Mohl by tedy být vidět již 19. večer velmi nízko na ještě světlém nebi jako velmi tenký srpek starý 17 hodin. Mnohem hezčí a lepší to ale bude 20. 3., kdy bude kousek nad jasnou Venuší.
Planety
Merkur (2 až 1 mag) se začne dostávat na ranní oblohu, kde bude extrémně nízko nad východním obzorem krátce před východem Slunce. Obtížné pozorování můžeme zkusit v druhé polovině týdne asi před šestou ranní.
Venuše (–4 mag) je vidět večer dobře, i když je zatím nízko nad západním obzorem.
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je slabý a ráno vychází téměř současně se Sluncem.  
Jupiter (–2,4 mag) je večer vysoko nad jihem.
Saturn (1,1 mag) není vidět a úhlově se blíží Slunci. Objeví se v koronografu LASCO C3 observatoře SOHO v levé části zorného pole.
Uran (5,8 mag) je pod Plejádami, a tedy stále poměrně vysoko nad jihozápadem. K vyhledání je ideální dalekohled, nachází se ve společnosti dvou dalších podobně jasných hvězd.
Neptun (8 mag) je nepozorovatelný. Úhlově se blíží ke Slunci společně se Saturnem. V koronografu LASCO C3 observatoře SOHO se jeví jako nenápadná tečička.

Neptun na snímku SOHO a simulace na mapě webu czsky.cz Autor: NASA/ESA a Vladimír Dvořák
Neptun na snímku SOHO a simulace na mapě webu czsky.cz
Autor: NASA/ESA a Vladimír Dvořák
 

Aktivita Slunce je nízká. Nicméně v období rovnodennosti se částice ze Slunce (elektrony slunečního větru) dostávají snáze do zemské atmosféry, a tak i silnější vítr z koronálních děr způsobuje pěkné polární záře v severských zemích. Jedna taková byla k vidění například v noci na pátek a na ukázku přidáváme snímek ze Švédska. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Polární záře 12. 3. 2026 ve Švédsku Autor: Daniel Kurtin
Polární záře 12. 3. 2026 ve Švédsku
Autor: Daniel Kurtin

Komety
Zatím je můžeme stále brát jako spíše slabé pro větší dalekohled, ale na ranní obloze poměrně dost zjasňuje kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Ta je velkým příslibem okolí dubnového novu, kdy není vyloučena její viditelnost i pouhým okem (každopádně by měl bohatě stačit triedr). Nyní má asi 9 mag a nachází se v Pegasu. Z toho plyne, že bude nyní jen nízko na obloze za svítání. Večerní kometa C/2024 E1 (Wierzchos) nám rychle slábne. Už to není taková kráska, jako počátkem března. Zjasňuje nám ale sebevražedná kometa Kreutzovy rodiny C/2026 A1 (MAPS). Pozorování kazí velmi nízká výška nad obzorem a logicky to u ní bude jen horší. Nyní je již jasné, že jde o slabší kousek, než velké komety, jako byla 1965 Ikeya-Seki, ale zase by mohla v případě přežití průletu u povrchu Slunce vyvolat úkaz hezčí než kometa W3 Lovejoy v roce 2011. Přejme jí ať se rozpadne až po průletu a vytvoří alespoň 20° ohon, jinak to bude problém vůbec něco spatřit.
Mapy k vyhledání komet hledejte na czsky.cz. Přehled dalších hledejte v Kometárním okénku. 

Večerní slabý kužel zvířetníkového světla je opět na scéně. Všimnout si ho lze z alespoň trochu světelným znečištěním nezasažených lokalit, pokud směrem k západu nesvítí větší města. Projeví se jako nápadnější zesvětlání oblohy zužující se směrem nahoru k Plejádám. Věnoval se mu také článek vydaný před víkendem. 

Amatérští astronomové podnikají každoročně, především v období březnového novu, lov na objekty Messiérova katalogu. Až na M30 jsou ostatní alespoň teoreticky viditelné (v praxi spíše tak 105-110) během jediné noci. Proto se tomuto lovu říká Messiérův maraton (mám raději Messiérovský, protože pochybuji, že Messier to někdy zkusil). Při vyhledávání je třeba si dobře naplánovat především jeho začátek a konec, kdy lovíme na hranici viditelnosti některé galaxie a kulovku v Zajíci a ráno je špatně vidět řada objektů v jižní oblasti Střelce. Stovka se dá při průzračné noci pokořit celkem snadno. Zkuste to. Já jich viděl v noci na pátek nakonec 101 a vyfotografoval 106.

Astronomické jaro začíná 20. března v 15:46 SEČ. Slunce tou dobou středem svého kotouče překročí nebeský rovník. Protože průsečík zdánlivé dráhy Slunce po obloze (ekliptiky) a nebeského rovníku se vlivem precese zemské osy posouvá mezi hvězdami, nachází se nyní tento tzv. jarní bod v souhvězdí Ryb. Slunce v tomto souhvězdí bude téměř celou dobu, kdy už by podle astrologů mělo být v Beranovi, ale zvládne do něj vstoupit až 19. dubna.

Kosmonautika a sondy

NASA plánuje již během tohoto týdne vyvézt raketu SLS zpět na startovní rampu LC-39B a začít přípravy na dubnový start mise Artemis II. První startovní okno připadá výhodně na 1. dubna, kdy bude v USA ještě světlo a u nás to bude ještě kolem půlnoci. Uvidíme, zda start vyjde na první pokus. Startovní okna jsou otevřena jen do 6. dubna. Potom by musel následovat odklad. Mise kolem Měsíce je již opravdu za dveřmi.

Nezdálo se to zprvu moc pravděpodobné, ale ruský kosmodrom Bajkonur by mohl ožít 22. března startem rakety Sojuz-2.1a s nákladní kosmickou lodí Progress MS-33. Stavba servisního stolu, který vyjel zpod věže a zničil se jsou zdá se u konce. Uvidíme.

Společnost Firefly provedla úspěšný start mise Firefly Alpha 7. Šlo o test po předchozím nezdaru. Došlo též k opakovanému zážehu horního stupně Block II, což jenom dokazuje posun ve vývoji této rakety.

Výročí

16. března 1926 (100 let) se uskutečnil první start rakety na kapalné palivo Roberta Goddarda. Dnešní rakety používají často právě kapalinové motory. Výjimkou jsou např. postranní motory raket nebo horní stupně raket na tuhé palivo.

16. března 1966 (60 let) odstartovali v lodi Gemini 8 astronauti Neil Armstrong a David Scott. První jmenovaný se později stal prvním člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce. Astronauti zvládli při letu Gemini 8 spojení s bezpilotním raketovým stupněm Agena i následné nekontrolovatelné roztočení lodi a nouzové přistání u Japonska. Více na MEK a Kosmonautix.cz.

17. března 1936 (90 let) se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar. K výročí jsme mu připravili sborník všech jeho Žní objevů. Je to opravdová legenda české astronomie. Blahopřejeme.

18. března 2011 (15 let) byla na oběžnou dráhu kolem planety Merkur navedena sonda MESSENGER. Poprvé jsme získali informace o celém povrchu a poodkryli díky ní tajemství jeho zajímavé geologické minulosti i výskytu vodního ledu v polárních oblastech. Mise skončila v roce 2015, když byla sonda cíleně navedena k dopadu na povrch planety.

21. března 1866 (160 let) se narodila americká astronomka Antonia Maury. Na Harvardské observatoři pracovala jako „živá kalkulačka“. Svůj talent vložila i do tvorby katalogu spekter hvězd, který později oficiálně přijala i Mezinárodní astronomická unie a využil jej Ejnar Hertzsprung k rozpoznání typů hvězd a jejich vývoje.

Výhled na příští týden 

Měsíc bude poblíž Plejád

Výročí: zánik stanice Mir

Výročí: Josef František Smetana

Výročí: Falcon 1 let č. 1

Výročí: Giovanni Battista Amici

Výročí: objev Velké komety 1811

Výročí: Korabl-Sputnik 5, test kabiny Vostok

Výročí: kometa Hyakutake kolem Země

Výročí: ICE vzdáleně kolem 1P/Halley

Výročí: Joseph Taylor

Výročí: zatmění Slunce 2006

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gemini 8, Antonia Maury, Jiří Grygar, Sonda MESSENGER, Robert Goddard, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »