13. vesmírný týden 2011

Obloha:

Měsíc je v novu v neděli 3. dubna. Nastávají ideální podmínky pro pozorování zvířetníkového světla a Messiérovský maratón.

Planety viditelné okem: Merkur (1+ mag) je viditelný za soumraku, po 20. hodině (SELČ). Použijte triedr a najdete jej poměrně snadno nad západem.
Jupiter (-2 mag) vstoupil do korónografu SOHO.
Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny je viditelný celou noc. Bouři na jeho severní polokouli zkuste pozorvat především v časech uvedených na AF, případně trochu dříve, ale to nezachytíte kontrastní konec bělavých oblaků.
Venuše (-4,0 mag) je vidět pouze za pokročilého svítání nízko nad východojihovýchodem. 31. března nad ní bude srpek Měsíce, 1. dubna bude vlevo od ní.

Aktivita Slunce je zvýšená. Je to díky aktivním oblastem, které byly zdrojem vysoké aktivity před třemi týdny a opět se natočily k nám. Hlavní pozornost poutá oblast skvrn s označením NOAA 11 176. Vypadá to skoro, jakoby jedna polovina Slunce byla aktivnější, o čemž vypovídá periodická změna čísla slunečních skvrn (červená čára).

Viditelnost ISS a NanoSail-D v tomto týdnu dobrá v ranních hodinách. Klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com). 28. března se má od ISS oddělit japonská nákladní loď HTV (možnost vidět let ve formaci).

Kosmonautika:

• Stardust, která úspěšně navštívila asteroid (5535) Annefrank a dvě kometární jádra (Wild 2 a nedávný průlet kolem jádra Tempel 1) a dopravila vzorky na Zemi, dostala 24. března poslední příkaz - zapnout motor až do úplného vyčerpání paliva. Tím se podařilo porovnat odhady vědců (modely spotřeby paliva) se skutečností. To je poslední, ale významný úkol této sondy, než se definitivně odmlčela na oběžné dráze kolem Slunce.
• Japonská nákladní loď HTV se má odpojit v pondělí 28. 3. od ISS a zaniknout 30. března v atmosféře.
• Start rakety Ariane 5-ECA s geostacionárními družicemi Yahsat Y1A a Intelsat New Dawn je plánován na 30. března.

Výročí

• 28. března 1986 (25 let) provedla vzdálený průlet kolem komety 1P/Halley sonda ICE (International Cometary Explorer). Průzkumná sonda byla vypuštěna v srpnu 1978 za účelem studia interakce zemského magnetického pole a slunečního větru. Podíleli se na ní americká NASA a evropská ESA. Nejdříve byla sonda jako vůbec první umístěna do blízkosti gravitačně rovnovážného Lagrangeova bodu L1 asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Po skončení primární mise byla vyslána na průzkum komet. V září 1985 jako první sonda zkoumala ohon komety Giacobini-Zinner a v březnu 1986 ohon komety Hallyeovy. Se sondou se podařilo navázat spojení i v roce 1999 a v roce 2008 bylo ověřeno, že je funkční jsou všechny přístroje až na jeden a navíc je k dispozici trochu paliva.
• 29. března 2006 (5 let) nastalo zatím poslední úplné zatmění Slunce pozorovatelné v Evropě. Pás totality přecházel například přes v současosti válečnou Libyii, Egypt a nejblíže Evropě Měsíc zcela zakryl naší mateřskou hvězdu v Turecku, kam se vydalo nejvíce českých a slovenských expedic. Díky mimořádně příznivému počasí a výhodné poloze na Zemi jde o jedno z nejvíce fotograficky dokumentovaných slunečních zatmění v historii lidstva. Právě toto zatmění vneslo poprvé více do povědomí široké laické i vědecké veřejnosti práci Miloslava a Hany Druckmüllerových.
• 31. března 1966 (45 let) odstartovala sonda Luna 10, která se 3. dubna stala první oběžnicí Měsíce.

Mapa oblohy na březen s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.