13. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 24. března v 10:28 SEČ. Pěkná konjunkce s Venuší nastane v sobotu 28. března.

Planety:
Venuše (−4,5 mag) je vidět večer vysoko na obloze jako „nejjasnější hvězda“ – Večernice. Ráno jsou poblíž sebe Mars (0,8 mag), Jupiter (−2,1 mag) a Saturn (0,7 mag). Všechny planety jsou však za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je velmi nízká, povrch je beze skvrn. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Pozorovat můžeme tři relativně jasné komety. Stálicí posledních měsíců je C/2017 T2 (PanSTARRS) v Kasijopeji. Nejzajímavější a nejjasnější kometou je C/2019 Y4 (ATLAS) v hlavě Velké medvědice. Na večerní obloze je ještě jedna zajímavá kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která má kolem 8,5 mag a je v souhvězdí Andromedy poměrně nízko nad severozápadem. Pozorovat ji tedy musíme už za soumraku. Více o kometách v článku Martina Maška, rozbor vývoje komety Y4 ATLAS v článku Petra Horálka.

Kosmonautika

Přes rizika spojená s nákazou novým typem koronaviru se úplně nezastavil výzkum vesmíru. Zastaveny byly sice starty z Kourou, což postihlo zrovna evropskou raketu Vega, ale startovala raketa Falcon 9, která vypustila dalších 60 družic Starlink. První stupeň této rakety posloužil už popáté, bohužel ale nebyl zachráněn a dopadl do moře. Vyloveny byly podle plánu pouze aerodynamické kryty. Mise byla úspěšná, přestože jeden z devíti motorů přestal pracovat předčasně v čase 2:22 po startu, protože ostatní motory pracovaly trochu déle a dohnaly tento výpadek.

Úspěšný start zaznamenal i nosič Sojuz 2-1B, který vynesl z Bajkonuru urychlovací stupeň Fregat a 34 družic sítě OneWeb. Tím se počet vypuštěných družic této sítě přehoupl přes stovku. Úspěšný byl i start Sojuzu 2-1B z Plesecka. Vynesena byla navigační družice Glonass-M.

Neúspěch naopak zaznamenala Čína se svojí raketou CZ-7A. Tato raketa patří do středně silné kategorie a selhání nastalo při třetím startu nosiče této řady. Předchozí da starty nosiče CZ-7 proběhly v letech 2016 a 2017 úspěšně.

V tomto týdnu má 24. 3. odstartovat raketa CZ-2C se třemi družicemi Yaogan-30-06 a na mysu Canaveral se chystá 26. 3. ke startu Atlas V s družicemi AEHF-6 a TDO-2.

Bezpečnostní opatření, hlavně přísná karanténa, provází také přípravy mise další tříčlenné posádky ISS. Platí, že tentokrát se nebudou moci předstartovních příprav zúčastnit rodinní příslušníci.

Výročí

23. března 1965 (55 let) letěla na oběžnou dráhu kosmická loď Gemini 3. Dvoučlennou posádku tvořili Virgil Grissom a John Young. Virgila víceméně provázela smůla, když při prvním letu, druhém balistickém skoku Mercury, málem utonul po dosednutí na hladinu oceánu. Let Gemini 3 dopadl zdárně, ale při prudkém dosednutí lodi si Virgil prorazil přilbu. Pak ale zahynul v kabině nešťastného Apolla 1 na startovní rampě. Opakem je kolega John, který letěl po tomto letu Gemini 3 ještě v Gemini 10 a posléze letěl kolem Měsíce na palubě Apolla 10 a nakonec i vystoupil na Měsíc v Apollu 16. Aby jeho letům nebyl konec, byl prvním, kdo letěl v raketoplánu (Columbia 1981) a končil při letu STS-9 Columbia.

24. března 1835 (185 let) se narodil slovinský fyzik Josef Stefan. V roce 1879 stanovil, že vyzařování černého tělesa se děje podle rovnice j = σT⁴. Tento vzorec známý jako Stefan-Bolzmanův zákon pomáhá určit povrchovou teplotu hvězd podle jejich barvy. Stefan na tuto zákonitost přišel podle pokusů Johna Tyndalla.

25. března 1655 (365 let) objevil Christiaan Huygens Saturnův měsíc Titan. Huygens se zabýval stavění dalekohledů od roku 1653 a nakonec i vyvinul dvoučočkový okulár, který je dnes sice považován za méně kvalitní, ale je velmi jednoduchý a levný. Ve stejném roce, kdy objevil Titan, vyvinul také přesné kyvadlové hodiny tak, jak se používají dodnes. Měsíc Titan je viditelný i v malém triedru jako slabá hvězdička nedaleko Saturnu. Jde totiž o druhý největší měsíc sluneční soustavy a navíc má hustou atmosféru.

25. března 1870 (150 let) se narodil německý astronom Friedrich Schwassmann. Jeho jméno je uloženo v kometě 73P/Schwassmann-Wachmann, kterou spolu objevili v květnu 1930 v Hamburku. Pozorovatelé ví, že kometa se rozpadá a dvě nejjasnější jádra bylo možné dobře pozorovat v květnu 2006.

26. března 1840 (180 let) byla pořízena nejstarší dochovaná fotografie, tehdejší terminologií daguerrotypie, Měsíce v poslední čtvrti. Pořídil ji John William Draper, který už o dva dny dříve oznámil, že se mu daří pořizovat ostré snímky Měsíce, ale ty se nedochovaly. Vůbec nejdříve se o snímání Měsíce pokusil již 2. ledna toho roku, ale snímek byl neostrý a nedochoval se po požáru.

27. března 1910 (110 let) se narodil americký inženýr John R. Pierce. V Bellových laboratořích se podílel na zavedení pulzní kódové modulace (převodu analogového signálu na digitální). Vedl tým kolem vývoje tranzistoru a je označován za toho, kdo zavedl jeho název. Později se podílel na rozvoji myšlenky Arthura C. Clarka (nezávisle na něm) o využití komerčních družic na geostacionární dráze ke komunikaci. Nakonec byl v týmu, který vytvořil první přenosovou družici Telstar-1. Sám Clarke označil jeho a Harolda Rosena za otce telekomunikačních družic.

Výhled na příští týden 

• konjunkce Marsu a Saturnu
• Výročí: objev Makemake

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).