Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2022

13. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 30. března 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 3. do 3. 4. 2022. Měsíc bude v novu. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši, a právě se u ní vyskytuje Měsíc a další planety, Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená díky větší oblasti se skvrnami. Proběhl úspěšný výstup do volného kosmu z paluby ISS a byla vynesena ruská komunikační družice z Plesecka. Před 220 resp. 215 lety začínala éra objevů nových „planet“ Sluneční soustavy. Byly objeveny, dnes již správně planetky, číslo 2 Pallas a číslo 4 Vesta.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 1. dubna v 8:24 SELČ. V pondělí 28. března ráno jej ještě najdeme pod Venuší na ranní obloze, ovšem jen extrémně nízko na začátku občanského úsvitu, kdy je Slunce už jen 6° pod obzorem.

Planety:
Venuše (−4,4 mag) je ráno jen nízko nad jihovýchodem a v dalekohledu připomíná Měsíc ve čtvrti. Vyhledat se dá i na denní obloze. Planety Saturn (0,9 mag) a Mars (1,1 mag) jsou nedaleko pod ní a blíží se k sobě.

Aktivita Slunce se zvýšila. Může za to nová aktivní oblast s pěknými skvrnami, která se v minulém týdnu natočila směrem k Zemi. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V úterý 29. března startovala raketa Sojuz-2.1a z kosmodromu Pleseck. Vynesla odtud telekomunikační družici řady Meridian-M (20L).

Na ISS proběhl výstup do volného kosmu za účelem údržby stanice a dalších vylepšení. Výstup vykonali astronauti Matthias Maurer (ESA, Německo) a Raja Chari (NASA, USA).

Výročí

28. března 1802 (220 let) objevil Heinrich Olbers planetku (2) Pallas. 29. března 1807 (215 let) objevil Olbers planetku (4) Vesta. Obě tělesa patří mezi největší zástupce hlavního pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru. Tehdy byly řazeny mezi planety a čekal je tak podobný osud jako Pluto. Planetku Vesta podrobně zkoumala sonda DAWN.

1. dubna 1997 (25 let) prošla přísluním jasná kometa Hale-Bopp. Označena jako C/1995 O1 byla objevena dva roky před průletem kolem Slunce. Kometa byla vidět pouhým okem po dobu jednoho roku a z města i v přítomnosti pouličních lamp byla nepřehlédnutelná od března do května 1997. Na podobnou kometu si asi ještě dlouho počkáme. Na jižní polokouli měli štěstí na podobně jasnou a ještě krásnější kometu McNaught, která zazářila v lednu 2007 a u nás byla vidět i ve dne. Poslední dobře viditelnou kometou byla C/2020 F3 (NEOWISE), viditelná pouhým okem v létě 2020.

2. dubna 1952 (70 let) zemřel významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.

3. dubna 1827 (195 let) zemřel Ernst Florens Chladni. Ačkoli z akustiky si nejspíš vybavíme spíše Chladniho obrazce, v astronomii sehrál významnou úlohu tím, že sestavil sbírku meteoritů a započal tak jejich podrobnější výzkum.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc na večerní obloze
  • výročí: velká sluneční skvrna (1947)
  • výročí: Jan Marek Marci z Lanškrouna

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Ernst Chladni, Hale-Bopp, 2020 F3 NEOWISE, 4 vesta, Pallas, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »