Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2016

14. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 6. dubna 2016 ve 21:00 SELČ

Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá kometa 252P/LINEAR. Venuše bude 6. 4. zakryta Měsícem. ISS má večerní přelety. Aktivita Slunce je nízká. V plánu je start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 7. dubna ve 13:24 SELČ. V pondělí nebo v úterý zmizí z ranní oblohy a objeví se na obloze večerní. 8. dubna večer bude srpek Měsíce 6 stupňů vlevo od Merkuru.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Dvojpřechod Io a Europy připadá na noc z pátku na sobotu 8. / 9. dubna.
Merkur (asi -1 mag) je dobře viditelný večer po západu Slunce. Nejlépe asi od půl deváté našeho času. Za jasného počasí by neměl být problém planetu spatřit i pouhým okem. K vyhledání doporučujeme triedr.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,4 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen deset stupňů.
6. dubna v dopoledních hodinách zakryje Měsíc Venuši. Úkaz je velmi závislý na dobré modré obloze. Měsíc možná nebude vidět vůbec a Venuše se bude jevit v dalekohledu jako malý kotouček. Zákryt začne kolem půl desáté dopoledne.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 4. 23:30   3. 4. Kallisto přechod stínu konec 19:58
Ganymed zatmění konec 23:10
7. 4. 1:10; 21:00   8. 4. Io přechod měsíce 22:18 – (0:33)
Io přechod stínu 23:01 – (1:15)
Europa přechod měsíce 23:26 – (2:14)
Europa přechod stínu (0:54 – 3:41)
9. 4. 2:45; 22:40   9. 4. Io zákryt zač. 19:32
Io zatmění konec 22:32
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa 252P/LINEAR je dobře viditelná nad ránem, kdy vystupuje nejvýše. Protože je však velká a ne moc jasná ke středu, velmi k jejímu vyhledání pomůže tmavá obloha, průzračnost a větší triedr. Kometa slábne a zmenšuje se, ale i tak měla ohromující rozměry. Její koma ještě o víkendu soupeřila s velikostí Měsíce v úplňku. Vlevo je orientační mapka poloh komety pro 3:00 SELČ každého dne. Jak vidíme, v dubnu je v jižní části Hadonoše a 6. dubna mine kulovou hvězdokupu M 14. Podrobnější informace nabízí web kommet.cz.

Mezinárodní stanice ISS má nyní večerní přelety.

Aktivita Slunce je nízká, ale na jeho okraji se vyskytují velmi pěkné protuberance a na disku i nějaké skvrnky, takže naštěstí je stále co sledovat. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat také on-line prostřednictvím družice SDO.

Kosmonautika

  • Nákladní loď Progress se v sobotu spojila s vesmírnou stanicí ISS. Jedná se o druhý exemplář modernizované lodi typu MS. Vzhledem k obou úspěšným letům v prosinci a dubnu už příštímu červnovému startu modernizovaného Sojuzu MS zřejmě nic nestojí v cestě.
  • Svět nyní s napětím sleduje, v jakém stavu je japonský rentgenový dalekohled Hitomi, který před nedávnem odstartoval. Nejprve se zdálo, že je ztracen, nyní se zase objevily informace, že možná to není tak zlé a Japonci se jej pokusí zachránit.
  • V týdnu se můžeme těšit na další start rakety Falcon 9. Měla by vynést nákladní loď Dragon k ISS, na jehož palubě bude i nafukovací modul BEAM. SpaceX navíc opět plánuje měkké přistání prvního stupně. Tentokrát na mořské plošině, ačkoli by bylo palivo i na přistání na pevnině. Přistání na lodi se ale dosud nezdařilo. Jednou pro zlomenou přistávací nohu a naposledy pro nedostatek paliva (ale to se čekalo). Snad už to tedy konečně vyjde.

Výročí

  • 5. dubna 1991 (25 let) odstartovala v raketoplánu Atlantis vesmírná observatoř Compton. Pozorovala vesmír v oboru gama záření, tedy vysokoenergetické části spektra elektromagnetických vln.
  • 7. dubna 2001 (15 let) odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící oběžnice – Mars Odyssey. V současnosti sleduje klima a povrch planety a předává údaje z vozítka Opportunity.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Venus Express
  • Výročí: Vostok 1 – Jurij Gagarin
  • Výročí: STS 1 – Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Compton gamma ray observatory, Mars Odyssey


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

12P Pons-Brooks

12P/Pons–Brooks je periodická kométa s obežnou dobou 71 rokov. Zodpovedá klasickej definícii kométy typu Halley s obežnou dobou medzi 20 a 200 rokmi a je tiež jednou z najjasnejších známych periodických komét, ktorá vo svojom prístupe k perihéliu dosahuje absolútnu vizuálnu magnitúdu ~ 5 . Kométu Pons-Brooks objavil na observatóriu v Marseille v júli 1812 Jean-Louis Pons a neskôr ju v roku 1883 objavil William Robert Brooks. Najbližší prechod perihélia je 21. apríla 2024, pričom najbližšie priblíženie k Zemi je 1,55 AU (232 miliónov km) 2. júna 2024. Očakáva sa, že kométa zjasní na zdanlivú magnitúdu 4,5. Jadro kométy sa odhaduje na priemer približne 30 km za predpokladu, že počas fotometrie v roku 2020 neprodukovalo príliš veľa prachu a plynu. 12P/Pons–Brooks môže byť materským telesom slabého decembrového meteorického roja κ-Draconids, ktorý je aktívny približne od 29. novembra do 13. decembra. Vyfotené 27.2.2024 krátko po západe Slnka za zlých podmienok cez vysokú oblačnosť. Chvíľami ani guiding nefungoval. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, guidescope 180mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 37x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, 30 darks, master darkflats 27.2.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »