Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2016

14. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 6. dubna 2016 ve 21:00 SELČ

Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá kometa 252P/LINEAR. Venuše bude 6. 4. zakryta Měsícem. ISS má večerní přelety. Aktivita Slunce je nízká. V plánu je start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 7. dubna ve 13:24 SELČ. V pondělí nebo v úterý zmizí z ranní oblohy a objeví se na obloze večerní. 8. dubna večer bude srpek Měsíce 6 stupňů vlevo od Merkuru.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Dvojpřechod Io a Europy připadá na noc z pátku na sobotu 8. / 9. dubna.
Merkur (asi -1 mag) je dobře viditelný večer po západu Slunce. Nejlépe asi od půl deváté našeho času. Za jasného počasí by neměl být problém planetu spatřit i pouhým okem. K vyhledání doporučujeme triedr.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,4 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen deset stupňů.
6. dubna v dopoledních hodinách zakryje Měsíc Venuši. Úkaz je velmi závislý na dobré modré obloze. Měsíc možná nebude vidět vůbec a Venuše se bude jevit v dalekohledu jako malý kotouček. Zákryt začne kolem půl desáté dopoledne.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 4. 23:30   3. 4. Kallisto přechod stínu konec 19:58
Ganymed zatmění konec 23:10
7. 4. 1:10; 21:00   8. 4. Io přechod měsíce 22:18 – (0:33)
Io přechod stínu 23:01 – (1:15)
Europa přechod měsíce 23:26 – (2:14)
Europa přechod stínu (0:54 – 3:41)
9. 4. 2:45; 22:40   9. 4. Io zákryt zač. 19:32
Io zatmění konec 22:32
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh komety 252P v 13. a 14. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa 252P/LINEAR je dobře viditelná nad ránem, kdy vystupuje nejvýše. Protože je však velká a ne moc jasná ke středu, velmi k jejímu vyhledání pomůže tmavá obloha, průzračnost a větší triedr. Kometa slábne a zmenšuje se, ale i tak měla ohromující rozměry. Její koma ještě o víkendu soupeřila s velikostí Měsíce v úplňku. Vlevo je orientační mapka poloh komety pro 3:00 SELČ každého dne. Jak vidíme, v dubnu je v jižní části Hadonoše a 6. dubna mine kulovou hvězdokupu M 14. Podrobnější informace nabízí web kommet.cz.

Mezinárodní stanice ISS má nyní večerní přelety.

Aktivita Slunce je nízká, ale na jeho okraji se vyskytují velmi pěkné protuberance a na disku i nějaké skvrnky, takže naštěstí je stále co sledovat. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat také on-line prostřednictvím družice SDO.

Kosmonautika

  • Nákladní loď Progress se v sobotu spojila s vesmírnou stanicí ISS. Jedná se o druhý exemplář modernizované lodi typu MS. Vzhledem k obou úspěšným letům v prosinci a dubnu už příštímu červnovému startu modernizovaného Sojuzu MS zřejmě nic nestojí v cestě.
  • Svět nyní s napětím sleduje, v jakém stavu je japonský rentgenový dalekohled Hitomi, který před nedávnem odstartoval. Nejprve se zdálo, že je ztracen, nyní se zase objevily informace, že možná to není tak zlé a Japonci se jej pokusí zachránit.
  • V týdnu se můžeme těšit na další start rakety Falcon 9. Měla by vynést nákladní loď Dragon k ISS, na jehož palubě bude i nafukovací modul BEAM. SpaceX navíc opět plánuje měkké přistání prvního stupně. Tentokrát na mořské plošině, ačkoli by bylo palivo i na přistání na pevnině. Přistání na lodi se ale dosud nezdařilo. Jednou pro zlomenou přistávací nohu a naposledy pro nedostatek paliva (ale to se čekalo). Snad už to tedy konečně vyjde.

Výročí

  • 5. dubna 1991 (25 let) odstartovala v raketoplánu Atlantis vesmírná observatoř Compton. Pozorovala vesmír v oboru gama záření, tedy vysokoenergetické části spektra elektromagnetických vln.
  • 7. dubna 2001 (15 let) odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící oběžnice – Mars Odyssey. V současnosti sleduje klima a povrch planety a předává údaje z vozítka Opportunity.

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Výročí: Venus Express
  • Výročí: Vostok 1 – Jurij Gagarin
  • Výročí: STS 1 – Columbia

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Compton gamma ray observatory, Mars Odyssey


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »