Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2017

14. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 5. dubna 2017 ve 20:30 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 4. do 9. 4. 2017. Měsíc je kolem první čtvrti. Venuše se přesouvá na ranní oblohu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se bude zlepšovat i viditelnost Jupiteru, který je tento týden v opozici se Sluncem. Končí výhodná večerní viditelnost Merkuru. Ráno je nejvýše Saturn. Kometa 41P je vidět celou noc, vzhledem k poloze Měsíce je však výhodnější pozorování nad ránem, navíc ráno je taky nízko na východě nečekaně jasná kometa Lovejoy. Z nabídky 100 pozorování upozorníme na opozici Jupiteru a galaxii M94. SpaceX přepisovala v noci na pátek dějiny, kdy její jednou letěný první stupeň Falconu 9 dokázal podruhé vynést náklad a ještě úspěšně přistál na mořské plošině.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 3. dubna ve 20:40 SELČ. Po jedné hodině ráno z 3. na 4. dubna nastává vhodná příležitost ke spatření útvaru zvaného LunarX. I kdyby to nevyšlo, je ideální období k pozorování plasticky nasvícených útvarů na povrchu.

Planety:
Venuše (–4,2 mag) je zatím ještě docela blízko Slunci, ale postupně se přesune na ranní oblohu jako Jitřenka.
Večer je vidět Mars (1,4 mag) a také Merkur, který má stále tenčí fázi.
Jupiter (–2,4 mag) je tento týden v opozici (nastává 7. dubna) Je tedy viditelný celou noc a začne se zlepšovat jeho večerní viditelnost. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,4 mag) je nejlépe vidět nejlépe nad ránem.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 4. 1:40 | 21:30   2. 4. Europa, přechod stínu 23:16 – (1:44)
Europa, přechod měsíce 23:33 – (1:54)
6. 4. 3:15 | 23:10   5. 4. Io, přechod stínu 0:00 – 2:11
Io, přechod měsíce 0:05 – 2:14
Io, zatmění zač. 21:09
Io, zákryt konec 23:23
9. 4. 0:45 | 20:40   7. 4. Ganymed, přechod stínu 20:38 – 22:55
Ganymed, přechod měsíce 20:42 – 22:44
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je při své nízké úrovni velmi koukatelná, pokud jde tedy o výskyt skvrn. Jejich množství a velikost jsou nebývalé a tak i díky jasné obloze se mnoho lidí podívalo a fotografovalo. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Než začne hodně svítit Měsíc, nastává poslední možnost spatřit hned několik pěkných komet, především nad ránem. Vysoko na obloze je stále kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a v Herkulu slabší C/2015 V2 (Johnson). Před svítáním navíc v Pegasu přibyla relativně jasná kometa C/2017 E4 (Lovejoy). Polohy komet jsou na mapkách.

Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Poloha komety C/2017 E4 (Lovejoy) ve 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Poloha komety C/2017 E4 (Lovejoy) ve 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

Pozorování č. 23: galaxie M94 (27. 3. 2017)

Spirální galaxii M94 objevil 22. března 1781 Pierre Méchain. Ten svůj objev nahlásil svému příteli Charlesu Messierovi, který poté tuto galaxii pozoroval, určil její polohu a 24. března ji katalogizoval. Galaxie M94 se nachází v souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici) a je od nás asi 14 mil. světelných roků daleko. Galaxie má dvě výrazně odlišné části, vnitřní snadno viditelné okolí jádra a slabší halo kolem něj.

Pozorování č. 24: opozice Jupiteru (7. 4. 2017)

Letošní opozice Jupiteru připadá na 7. duben. Planeta bude přesně naproti Slunci. Zároveň je nejblíže Zemi, což je výzva pro pozorovatele, spatřit co nejvíce detailů. Jupiter je po Venuši na obloze planetou největší úhlovým průměrem a nejjasnější (průměr dosahuje v letošní opozici 44" a jasnost –2,5 mag).

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • V noci na pátek se s kultovní rampy 39A na Kennedyho vesmírném středisku odlepil Falcon 9, aby vynesl družici SES-10 na dráhu přechodovou ke geostacionární. Ačkoli let proběhl bez zvláštních okolností, všichni za to byli rádi, protože poprvé v historii se podařilo vynést družici pomocí stejného prvního stupně rakety, která již vynesla jiný náklad, konkrétně v dubnu 2016 loď Dragon. První stupeň poté dokonce podruhé přistál na mořské plošině. Nezbývá než obdivovat a věřit, že si firma již nepřipíše nějakou nečekanou událost, která by odložila další plánované starty. Letos má totiž proběhnout start Falconu 9 zhruba jednou až dvakrát do měsíce, navíc na konci léta se očekává první let rakety Falcon Heavy, u níž budou použity po stranách hned dva letěné stupně. Doufejme, že jsme svědky historických chvil, kdy jednoho dne budeme brát znovupoužitelné rakety jako něco běžného a lety do vesmíru se tím o něco zlevní.
  •  

Výročí

  • 3. dubna 1827 (190 let) zemřel Ernst Florens Chladni. Ačkoli z akustiky si nejspíš vybavíme spíše Chladniho obrazce, v astronomii sehrál významnou úlohu tím, že sestavil sbírku meteoritů a započal tak jejich podrobnější výzkum.
  • 4. dubna 1807 (210 let) zemřel francouzský astronom Joseph Jérôme de Lalande. Zmiňován je například v souvislosti s předobjevovým pozorováním Neptunu, k jeho škodě pohyb hvězdy v průběhu dvou dnů považoval za chybu měření. Je znám také tím, že sestavil katalog 47 tisíc hvězd a uvažoval o mimozemském životě.
  • 8. dubna 1947 (70 let) byla pozorována velká sluneční skvrna. V dnešních měřítkách měla zatím největší zaznamenanou plochu v milióntinách viditelného povrchu Slunce. Konkrétně tato skvrna jich zabrala asi 6 000. Když to srovnáme s největší skvrnou po roce 2000, AR 9393, která zabírala oblast kolem 2 000 milióntin, vidíme, že byla opravdu znatelně větší.

Výhled na příští týden

  • Přistání části posádky z ISS
  • 100 pozorování: Trpasličí planeta Haumea v opozici
  • 100 pozorování: M51 v nejlepší pozici
  • 100 pozorování: M83 v nejlepší pozici
  • 100 pozorování: Bílý trpaslík v dosahu amatérských dalekohledů
  • Výročí: Jan Marek Marci z Lanškrouna
  • Výročí: Charles Messier
  • Výročí: Leonid Alexejevič Kulik

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lalande, Vesmírný týden, Chladni, Velká skvrna


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »