Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2021

15. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 14. dubna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 12. dubna ve 4:31 SELČ. Objeví se jako srpek na večerní obloze. V sobotu 17. dubna bude na denní obloze procházet kolem Marsu. Nejblíže, méně než půl stupně daleko bude kolem pravého poledne (13 hodin letního času), ale Mars bude asi viditelný až kolem západu Slunce, kdy už ho Měsíc předběhne a bude výše nad obzorem.

Planety:
Na večerní obloze je vidět nad západem Mars (1,4 mag) putující mezi rohy Býka.

Ranní planety, tedy Saturn a Jupiter jsou za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem.

Vnitřní planety, Venuše a Merkur jsou poblíž horní konjunkce se Sluncem a dají se tedy pozorovat na snímcích koronografu SOHO. (Venuše má dlouhé čárky, vznikající přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru, Merkur vstoupí do zorného pole zprava asi od úterý).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Povrch je beze skvrn a jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kosmonautika

Perseverance opustila vrtulníček Ingenuity a stojí od něj cca 65 metrů východním směrem. Testovací let měl proběhnout v neděli, ale při přechodu z režimu předletového na letový došlo k chybě, a tak se bude test muset opakovat. Vrtulník je v pořádku. I při vysoké rychlosti otáčení listů rotoru by nevzlétl, protože listy nejsou natočeny vhodně pro samotný vzlet.

7. dubna proběhl úspěšný start 60 družic Starlink (L23). První stupeň rakety úspěšně dosedl na mořskou plošinu. Šlo o 79. úspěšné přistání.

V Číně došlo 8. dubna bez předchozího upozornění ke startu rakety CZ-4B s družicí Shiyan-6-03.

9. dubna proběhl úspěšný start rakety Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-18 a trojicí kosmonautů, kteří po třech hodinách letu zakotvili u Mezinárodní vesmírné stanice. Na počest 60. výročí letu prvního kosmonauta byla kosmická loď výjimečně pojmenována J. A. Gagarin.

Sojuz MS-17 se oddělí od ISS v sobotu 17. dubna a trojice kosmonautů přistane v Kazachstánu.

Výročí

Tento týden patří hlavně 60. výročí prvního letu člověka do vesmíru. Jednotlivé instituce u nás se k němu vrací různými akcemi, především v pondělí 12. dubna. Osudům Jurije Alexejeviče Gagarina se věnoval seriál na Kosmonautix.cz. Výročí se věnuje i zajímavě pojatá stránka ukazující vývoj kosmonautiky od roku 1957 do roku 2015.

12. dubna 1851 (170 let) se narodil anglický astronom Edward Walter Maunder. Věnoval se pozorování slunečních skvrn a slunečnímu magnetizmu. Období snížené aktivity Slunce mezi roky 1645 a 1715 dnes nazýváme Maunderovo minimum.

12. dubna 1981 (40 let) odstartoval ke svému prvnímu letu STS-1 raketoplán Columbia.

17. dubna 1921 (100 let) se narodil americký astronom Harold Lester Johnson. Společně s Williamem Morganem představil systém měření jasu hvězd pomocí filtru ultrafialového, modrého a zeleného (U-B-V). Systém UBV se používá pro fotometrické určení barvy hvězd.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc vysoko na obloze a zákryt kappa Gem
  • výročí: Saljut 1, vypuštění
  • výročí: fragmenty komety 73P

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Harold Lester Johnson, Columbia, STS-1, Edward Walter Maunder, Vostok 1, Jurij Gagarin, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »