Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2025

17. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 23. dubna 2025 ve 22:00 SELč
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 4. do 27. 4. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a poté se na ranní obloze potká s Venuší a Saturnem. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a nastala jedna silnější polární záře. Přistál Sojuz MS-26 s třemi členy dlouhodobé expedice z ISS. Očekáváme průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson. Před 35 lety byl na oběžnou dráhu vynesen Hubbleův vesmírný dalekohled.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 21. 4. ve 3:35 SELČ. 25. dubna ráno nastane jeho největší přiblížení k planetám Venuši a Saturnu. K setkání dojde ráno za úsvitu velmi nízko nad severovýchodním obzorem.

Planety
Merkur a Neptun jsou pro nás na ranní obloze nepozorovatelné. Venuše (–4,8 mag) je ráno nízko nad obzorem, ale dosahuje téměř nejvyšší jasnosti. Saturn (1,2 mag) je níže nad obzorem, a tak je velmi obtížně viditelný. Pomoci k vyhledání by snad mohl srpek Měsíce, který projde kolem. Večer mizí z dohledu slabý Uran (5,8 mag) pod hvězdokupou Plejády. Výše nad západem je jasný Jupiter (–2 mag) a vysoko zůstává Mars (0,9 mag) blížící se hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce zůstává střední a vyvržená oblaka plazmatu, která proletěla kolem Země, opět způsobila polární záře, které byly v noci na 17. dubna krátce viditelné i ze střední Evropy. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kometa C/2025 F2 (SWAN) se v posledním týdnu chovala způsobem, který nevylučuje její rozpad a zeslábnutí. Možná tedy nebude ráno tak snadno k nalezení, jak jsme doufali. Pro případ, že by ještě šla vyhledat přidáváme mapku z minulého týdne.

Orientační mapa polohy komety C/2025 F2 (SWAN) pro jednotlivé dny. Přibližná poloha v ranních hodinách daného dne je žlutě Autor: czsky.cz/M. Gembec
Orientační mapa polohy komety C/2025 F2 (SWAN) pro jednotlivé dny. Přibližná poloha v ranních hodinách daného dne je žlutě
Autor: czsky.cz/M. Gembec

Kosmonautika a sondy

20. dubna večer našeho času nastává nejtěsnější přiblížení sondy Lucy k planetce Donaldjohanson. Průlet ve vzdálenosti 960 km bude využit k testu přístrojů a z hlediska geometrie půjde o odlišné setkání, než sondu čeká později při průletech kolem Trojánů. Sonda nese mimo jiné kameru a spektrometr shodný se sondou New Horizons, která sledovala mimo jiné Pluto. S výhodou tak bude moci využít tyto kamery ke snímání velmi slabých těles na dráze Jupiteru. Dá se očekávat, že sonda odvrátí svou anténu od směru k Zemi, a tak její snímky a další data budou přijímána až po dobu několika následujících dnů. Planetka (52246) Donaldjohanson je pravděpodobně úlomkem po srážce před asi 150 miliony lety, což ve světě asteridů znamená, že jde o poměrně mladé těleso.

Sojuz MS-26 se odpojil od ISS v sobotu před půlnocí našeho času a přistál v kazašské stepi v neděli nad ránem. Na palubě byli tři členové dlouhodobé expedice z ISS Alexej Ovčinin, Ivan Vagner a Donald Pettit.

Výročí

23. dubna 1970 (55 let) byla na oběžnou dráhu Země vynesena první čínská družice DongFangHong 1. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou družici přibližně kulového tvaru. Přehrávač na palubě vysílal 20 dní píseň "Východ je rudý", tedy v podstatě národní hymnu let šedesátých v Číně.

24. dubna 1990 (35 let) odstartoval raketoplán Discovery na misi STS-31, během níž byl z jeho nákladového prostoru vypuštěn známý Hubbleův vesmírný dalekohled.

Hubbleův vesmírný dalekohled HST Autor: NASA
Hubbleův vesmírný dalekohled HST
Autor: NASA

Výhled na příští týden 

  •  
  • Výročí: Jan Hendrik Oort
  • Výročí: Daphnis (měsíček Saturnu)
  • Výročí: první záznam dvojhvězdy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: DongFangHong 1, HST Hubble Space Telescope, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »