Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2025

17. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 23. dubna 2025 ve 22:00 SELč
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 4. do 27. 4. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a poté se na ranní obloze potká s Venuší a Saturnem. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a nastala jedna silnější polární záře. Přistál Sojuz MS-26 s třemi členy dlouhodobé expedice z ISS. Očekáváme průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson. Před 35 lety byl na oběžnou dráhu vynesen Hubbleův vesmírný dalekohled.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 21. 4. ve 3:35 SELČ. 25. dubna ráno nastane jeho největší přiblížení k planetám Venuši a Saturnu. K setkání dojde ráno za úsvitu velmi nízko nad severovýchodním obzorem.

Planety
Merkur a Neptun jsou pro nás na ranní obloze nepozorovatelné. Venuše (–4,8 mag) je ráno nízko nad obzorem, ale dosahuje téměř nejvyšší jasnosti. Saturn (1,2 mag) je níže nad obzorem, a tak je velmi obtížně viditelný. Pomoci k vyhledání by snad mohl srpek Měsíce, který projde kolem. Večer mizí z dohledu slabý Uran (5,8 mag) pod hvězdokupou Plejády. Výše nad západem je jasný Jupiter (–2 mag) a vysoko zůstává Mars (0,9 mag) blížící se hvězdokupě M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce zůstává střední a vyvržená oblaka plazmatu, která proletěla kolem Země, opět způsobila polární záře, které byly v noci na 17. dubna krátce viditelné i ze střední Evropy. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Kometa C/2025 F2 (SWAN) se v posledním týdnu chovala způsobem, který nevylučuje její rozpad a zeslábnutí. Možná tedy nebude ráno tak snadno k nalezení, jak jsme doufali. Pro případ, že by ještě šla vyhledat přidáváme mapku z minulého týdne.

Orientační mapa polohy komety C/2025 F2 (SWAN) pro jednotlivé dny. Přibližná poloha v ranních hodinách daného dne je žlutě Autor: czsky.cz/M. Gembec
Orientační mapa polohy komety C/2025 F2 (SWAN) pro jednotlivé dny. Přibližná poloha v ranních hodinách daného dne je žlutě
Autor: czsky.cz/M. Gembec

Kosmonautika a sondy

20. dubna večer našeho času nastává nejtěsnější přiblížení sondy Lucy k planetce Donaldjohanson. Průlet ve vzdálenosti 960 km bude využit k testu přístrojů a z hlediska geometrie půjde o odlišné setkání, než sondu čeká později při průletech kolem Trojánů. Sonda nese mimo jiné kameru a spektrometr shodný se sondou New Horizons, která sledovala mimo jiné Pluto. S výhodou tak bude moci využít tyto kamery ke snímání velmi slabých těles na dráze Jupiteru. Dá se očekávat, že sonda odvrátí svou anténu od směru k Zemi, a tak její snímky a další data budou přijímána až po dobu několika následujících dnů. Planetka (52246) Donaldjohanson je pravděpodobně úlomkem po srážce před asi 150 miliony lety, což ve světě asteridů znamená, že jde o poměrně mladé těleso.

Sojuz MS-26 se odpojil od ISS v sobotu před půlnocí našeho času a přistál v kazašské stepi v neděli nad ránem. Na palubě byli tři členové dlouhodobé expedice z ISS Alexej Ovčinin, Ivan Vagner a Donald Pettit.

Výročí

23. dubna 1970 (55 let) byla na oběžnou dráhu Země vynesena první čínská družice DongFangHong 1. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou družici přibližně kulového tvaru. Přehrávač na palubě vysílal 20 dní píseň "Východ je rudý", tedy v podstatě národní hymnu let šedesátých v Číně.

24. dubna 1990 (35 let) odstartoval raketoplán Discovery na misi STS-31, během níž byl z jeho nákladového prostoru vypuštěn známý Hubbleův vesmírný dalekohled.

Hubbleův vesmírný dalekohled HST Autor: NASA
Hubbleův vesmírný dalekohled HST
Autor: NASA

Výhled na příští týden 

  •  
  • Výročí: Jan Hendrik Oort
  • Výročí: Daphnis (měsíček Saturnu)
  • Výročí: první záznam dvojhvězdy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: DongFangHong 1, HST Hubble Space Telescope, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »