18. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 5. do 9. 5. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami Saturnem a Jupiterem. Na večerní obloze je planeta Mars a nízko ještě za soumraku také Merkur a Venuše. V neděli přistál v Mexickém zálivu Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která byla půl roku na ISS v rámci mise Crew-1. Čína vypustila základní modul Tianhe nové orbitální stanice Tiangong-3. Týden byl opravdu bohatý na kosmické starty, mezi něž se zařadil i restart evropské Vegy po selhání v loňském roce. Mise vrtulníčku Ingenuity na Marsu bude prodloužena. Před 60 lety startoval první Američan do vesmíru. Alan Shepard vykonal balistický skok v lodi Friendship 7.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 3. května ve 21:50 SELČ. 4. května ráno bude v konjunkci s planetou Saturn a 5. 5. pak i s Jupiterem.
Planety:
Na večerní obloze je vidět nad západem Mars (1,5 mag). Za soumraku je vidět jasný Merkur (cca −0,6 mag) a velmi nízko nad obzorem je také Venuše (−3,9 mag). Ráno nad jihovýchodem jsou Saturn (0,7 mag) a Jupiter (−2,2 mag).
Aktivita Slunce je nízká, přesto nějaké skvrny se na povrchu vyskytovaly a naději dává i nadcházející týden. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Tento týden Země prochází nejhustší částí meteorického proudu Halleyovy komety. Kolem 6. května nastává tradiční maximum roje Éta Akvarid. Nad ránem, kdy je radiant roje nejvýše, svítí ještě Měsíc, ale pokud si přivstanete, nějaký ten meteor letící jakoby od jihovýchodu různými směry byste snad vidět mohli. Meteor tohoto roje poznáte nejen podle směru, odkud jakoby vylétá, ale i podle rychlosti 66 km/s, což je asi stejně, jako u letních Perseid.
Kosmonautika
Crew Dragon mise Crew-1 přistál v neděli 2. května krátce před devátou našeho času do vln Mexického zálivu. Vyzvednutí kabiny s čtveřicí astronautů proběhlo rychle a bez problémů.
Vrtulníček Ingenuity provedl zatím nejobtížnější let, když se vydal jižně nad neprobádaný terén. Letěl v pětimetrové výšce rychlostí přes 3 m/s. Ve vzdálenosti 133 metrů od místa vzletu se zastavil a vrátil se zpět. Celý let trval rekordní bezmála dvě minuty. Limitem prý není energie v akumulátorech, ale chlazení motorů. Klíčová zpráva z tiskové konference je, že mise vrtulníčku byla prodloužena o 30 dnů, během nichž se pokusí o lety ve směru, kterým se vydá Perseverance. Důvodem je, že se zde nacházejí zajímavé horniny většího stáří, jejichž průzkum a odběry vzorků si vyžádají dlouhou dobu, takže vrtulníček má možnost se pohybovat v dosahu a neměl by příliš časově limitovat průzkumné cíle vozítka Perseverance.
New Shepard se chystá k letu s lidskou posádkou, tedy s turisty. Napovídá to i poslední video Blue Origin a anonce dalších zpráv, které budou vydány 5. května.
Uplynulý týden byl bohatý na starty raket. Úplný začátek obstaral hned v pondělí nad ránem nosič Sojuz-2.1b s družicemi OneWeb. Již v pondělí nad ránem se ale startovalo také z Číny, kde raketa CZ-6 vynesla snímkovací a technologické družice Qilu 1 a 4. Další zajímavý start obstarala raketa Delta IV Heavy, jejíž pěkné fotky ze startu nabízí např. Kosmotýdeník – při startu v pondělí 26. dubna byla vynesena armádní družice NROL-82.
Hlavní událostí bylo vynesení základního modulu Tianhe čínské orbitální stanice Tiangong-3. Raketa CZ-5B ji úspěšně vynesla ve čtvrtek 29. dubna. Hned vzápětí došlo i k úspěšnému startu Falconu 9 se Starlinky.
Ve čtvrtek 29. dubna se vrátila po loňské nehodě do služby evropská raketa Vega – a opět to bylo s českou stopou v podobě dispenzeru SAB Aerospace z Brna. Raketa vynesla šest družic. V pátek 30. dubna proběhl start rakety CZ-4C s družicí Yaogan-34, pravděpodobně optické průzkumné civilní verze.
Centrální stupeň rakety SLS byl přesunut na Floridu člunem Pegasus a přepraven do montážní budovy VAB.
Tento týden je na 4. květen v plánu start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink (L25) a také testovací let Starship SN15. Všechny aktivity SpaceX výborně pokrývá web elonx.cz.
Výročí
5. května 1961 (60 let) odstartovala raketa Mercury-Redstone 3 s kosmickou lodí nazvanou Freedom 7 s prvním americkým astronautem Alanem Shepardem. Šlo o druhý let člověka do kosmu, avšak v tomto případě ne na oběžnou dráhu, jako o tři týdny dříve v případě Gagarina, nýbrž pouze po balistické křivce s dosednutím na hladinu Atlantiku (maximální výška 185 km, doba letu 15 min 22 s).
9. května 1971 (50 let) startovala v rámci projektu Mars 71 americká sonda Mariner 8. Pro selhání posledního stupně rakety však sonda nedosáhla ani oběžné dráhy kolem Země. Úspěšnější byl až sesterský Mariner 9.
Výhled na příští týden
- Merkur v elongaci na večerní obloze
- výročí: objev komety 1861 Tebbutt
- výročí: Sojuz 40, poslední z původní série
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).