Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 29. dubna 2026 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 1. 5. v 19:23 SELČ.
Planety
Merkur (asi –1 mag) se úhlově blíží Slunci a není pozorovatelný.
Venuše (–3,9 mag) je výrazným objektem večerní oblohy a jeví se jako jasná hvězda při obzoru směrem k západu až severozápadu.
Mars (1,2 mag) od nás není pozorovatelný, je slabý a podobně jako Saturn jej limituje nízký sklon ekliptiky vůči obzoru.
Jupiter (–1,9 mag) je večer v Blížencích nad západním obzorem, výše než Venuše.
Saturn (0,9 mag) není od nás vidět. Podobně jako Mars vychází téměř současně se Sluncem.
Uran (5,8 mag) je večer už nízko a v podstatě přestal být viditelný.
Neptun (8 mag) je také poblíž Saturnu a Marsu a není pozorovatelný.

Aktivita Slunce se dočasně výrazně zvedla, když se předvedla aktivní oblast AR 4491 u západního okraje Slunce. A než zapadla, vyvolala řadu krásných erupcí, včetně dvou velmi silných kategorie X2,5. Velmi hezky zachytil plazma vyvržené při druhé z nich Michael Jäger z Rakouska. Víkend nepřinesl úplné uklidnění, protože uprostřed slunečního kotouče je další pěkná oblast se skvrnami a slabší erupce jsou na denním pořádku. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) 24. a 25. dubna 2026 v koronografu SOHO LASCO C3 Autor: NASA/ESA/SOHO
Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) 24. a 25. dubna 2026 v koronografu SOHO LASCO C3
Autor: NASA/ESA/SOHO

Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se krásně předvedla v koronografech, když proletěla zdánlivě mezi Zemí a Sluncem. Dočasně zjasnila až přibližně k 1 mag. Od nás už není viditelná, ale až se vymaní ze záři Slunce, měla by být pozorovatelná na večerní obloze jižnějších oblastí nebo jižní polokoule.

Čeští astronomové z ASÚ v Ondřejově, kteří také zaznamenali 17. 4. průlet výrazného bolidu nad Polskem, pomohli svým výpočtem k nálezu krásného železného meteoritu, který po průletu tělesa zůstal.

Kosmonautika a sondy

V pondělí 20. dubna se podařil třetí start velké rakety New Glenn společnosti Blue Origin, která spaluje kapalný metan a kyslík. První stupeň letěl podruhé, i když s novými motory a opět úspěšně přistál na mořské plošině Jacklyn. Ale následně se ukázalo, že horní stupeň nepracoval podle plánu a náklad se nedostal na správnou oběžnou dráhu. Družice firmy AST SpaceMobile následně shořela i s horním stupněm nekontrolovaně nad oceánem.

Přistání prvního stupně rakety New Glenn 20. 4. 2026 Autor: Jeff Bezos/Blue Origin
Přistání prvního stupně rakety New Glenn 20. 4. 2026
Autor: Jeff Bezos/Blue Origin

V noci na neděli 26. dubna se k ISS vydala další nákladní loď Progress MS-34. Od startu Progressu MS-33 uplynul jen něco víc jak měsíc. Start proběhl pomocí rakety Sojuz-2.1a z Bajkonuru.

Raketa Falcon 9 vynesla kromě Starlinků také poslední družici třetí generace satelitů GPS.

Výročí

28. dubna 2001 (25 let) odstartoval do vesmíru první vesmírný turista – Dennis Tito. Jeho let trval 7 dnů, z toho 5 na stanici ISS a byl doprovázen určitými nesouhlasnými reakcemi ze strany NASA, protože let proběhl bez souhlasu partnerů tohoto mezinárodního projektu. Tito zaplatil ruské straně 20 milionů dolarů. Podrobněji o letu psal portál iDNES.

Na přelomu 30. dubna a 1. května roku 1006 (1020 let) byla spatřena supernova v souhvězdí Vlka. O hvězdě víme, že šlo původně o bílého trpaslíka, na kterého přetékala hmota ze sousední hvězdy. Po výbuchu byla jasnější než Venuše a považujeme ji za nejjasnější supernovu známé historie. Uvádí se, že měla jasnost asi −7,5 mag.

Výhled na příští týden 

Měsíc v úplňku

Výročí: Mercury-Redstone 3, Freedom 7, Alan Shepard, 1. Američan ve vesmíru

Výročí: Mariner 8, neúspěšný start

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Dennis Tito, Supernova 1006


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »