19. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. 2019. Měsíc bude v první čtvrti, očekáváme zajímavé zákryty hvězd. Večer je vidět Mars, v druhé polovině noci Jupiter a nad ránem Saturn. Na Slunci je opět stará známá aktivní oblast se skvrnami. Další úspěšný start má za sebou Falcon 9 a nákladní Dragon už je u ISS. Úspěch slaví i Čína, suborbitální raketa a loď New Shepard a také malá raketa Electron. Před deseti lety byla v rámci mise STS-125 provedena poslední oprava HST.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v neděli 12. května ve 3:12 SELČ.
Z hlediska zákrytů hvězd bude zajímavý podvečer 6. května. Kolem 19:15 SELČ bude zakrývána za neosvětlenou stranu Měsíce hvězda 3,8 mag delta 1 Tauri. Potom cca v 19:50 to čeká hvězdu 4,8 mag delta 2 Tau a cca kolem 20:50 nastává přiblížení a někde i tečný zákryt hvězdy 4,3 mag delta 3 Tauri.
Večer 7. května bude Měsíc v konjunkci s Marsem.
Další zákryty nastanou 8. a 9. května. 8. 5. kolem 22:45 se schová hvězdička 6,5 mag z Blíženců. 9. května se kolem 22 SELČ schová hvězdička 7,5 mag a pak následují zákryty kolem 23:20 (hvězda 6,5 mag) a 23:35 (hvězda 5,2 mag 63 Geminorum).
Planety:
Večer je vidět Mars (1,6 mag) v Býku relativně nevysoko nad západním obzorem. V druhé polovině noci už můžeme pozorovat Jupiter (−2,5 mag) a nad ránem i Saturn (0,4 mag).
Přechod stínu a měsíčku Io nastává v pondělí 6. 5. nad ránem. Stín přechází v 0:24 až 2:36 a měsíc 1:13 až 3:24 SELČ.
Přechod stínu a měsíce Europa nastává 7. května. Stín přechází mezi 1:22 a 3:47, měsíc od 2:54 do 5:19.
11. května ve 2:05 končí zatmění Ganymedu a od 2:42 do 4:52 probíhá jeho zákryt.
Autor: NASA/SDO/AIA
Meteorický roj éta Aquarid má maximum v noci na pondělí 6. května. Jedná se o částice z Halleyovy komety. Do atmosféry vstupují pomaleji, než letní Perseidy a nejlépe je uvidíme nad ránem, kdy se souhvězdí Vodnáře, odkud zdánlivě vyletují, nachází nejvýše.
Kosmonautika
Minulou sobotu odstartovala raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-17. Ta se s Mezinárodní kosmickou stanicí spojila v neděli. První stupeň rakety byl jako už tradičně znovupoužitý a vzhledem k tomu, že jeho dosednutí zpět na plovoucí plošinu u Floridy bylo úspěšné, NASA s ním předběžně počítá i pro vynesení zásobovacích misí CRS-18 a 19, což by znamenalo třetí a čtvrté použití tohoto stupně.
New Shepard má za sebou další úspěšný let a přistání. Nynější testovací lety jsou využívány k vědeckým experimentům a později, až bude spolehlivost potvrzena, budou následovat i pasažéři.
Čína opět vypustila úspěšně raketu CZ-4B. Vynesené družice Tianhui-2 01A a 01B by měly být vědeckého charakteru.
Tuto neděli úspěšně odstartovala také raketa Electron, a to s dosud nejtěžším nákladem. Na palubě byly tři družice.
Výročí
11. května 1924 (95 let) se narodil anglický astronom Antony Hewish, který dostal v roce 1974 Nobelovu cenu společně s Martinem Rylem za objev pulsarů. Smutnou hrdinkou objevu pulsarů, která Nobelovu cenu nedostala, je Jocelyn Bellová, protože ona jako postgraduální studentka jako první zaznamenala signál pulsaru v Krabí mlhovině.
11. května 1965 (50 let) se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Jeho činnost je neodmyslitelně spojena s Pardubicemi, kde na Hvězdárně Barona Artura Krause působil a mnozí jej vzpomenou v souvislosti s výpravami za zatměním Slunce. Významně se zasloužil o vylepšení hvězdárny a ovlivnil nejednu nastupující generaci pardubických astronomů. Václav Knoll nás bohužel navždy opustil již v roce 2010.
11. května 2009 (10 let) odstartoval raketoplán Atlantis na misi STS-125, která měla tu čest provést poslední opravu HST. Výpravu připomínáme nejen proto, že pomohla výrazně prodloužit životnost vesmírného dalekohledu, ale na opravě se také podílel nám známý astronaut Andrew Feustel, který tehdy s sebou vezl jedno z vydání Nerudových Písní kosmických. Raketoplán Atlantis je také poslední, který kdy ze všech letěl do vesmíru a to v červenci 2011.
Výhled na příští týden
- Mars v M 35
- Výročí: vesmírné observatoře Herschel a Planck
- Výročí: Apollo 10
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
