Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2012

2. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 11. ledna 2012, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2012.

Měsíc je po úplňku. Večerními planetami jsou Jupiter a Venuše, v druhé polovině noci září Mars a Saturn. Začíná akce Globe at Night.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. ledna 2012 v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v úplňku v pondělí ráno. O víkendu prochází pod Marsem.

Planety:

Jupiter (-2,5 mag) v souhvězdí Berana je ideálně viditelný večer. Vrcholí nad jihem kolem 18:30.
Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka. Většina jich tentokrát probíhá, když je světlo, nebo je Jupiter nízko či pod obzorem. Více úkazů najednou je ale přichystáno na sobotu 14. ledna. Později i s červenou skvrnou poblíž středu kotoučku.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
10.1. 20:09   14.1. Ganyméd zákryt 19:25-21:35
11.1. 16:01   14.1. Európa přechod měsíc 20:39-23:09, stín zač. 23:20
12.1. 21:48   14.1. Ió zákryt zač. 21:25
13.1. 17:39   15.1. Ió přechod měsíc 18:39-20:50, stín 20:00-22:10
14.1. 23:27      
15.1. 19:18      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4,0 mag) v Kozorohu je večer nad jihozápadem. Je nejjasnějším objektem večerní oblohy. Fáze je podobná ubývajícímu úplňku a velikost kotoučku pouze kolem 13". Jedna aktuální kresba se objevila na webu pozorovatelů planet.
Mars (0 mag) v souhvězdí Lva vychází už po 21. hodině, ale maximální výšky téměř 50° dosahuje až kolem čtvrté ranní. Kotouček má úhlovou velikost lehce nad 10". Pozorovat můžeme několik výraznějších tmavších a světlejších oblastí a snad i polární čepičku.
Saturn (0,7 mag) v souhvězdí Panny je stále přibližně 6° vlevo od jasné hvězdy Spica. Ráno za svítání jej můžeme vidět asi 30° vysoko. Kotouček má více než 17" a dvojnásobně velké a slušně rozevřené jsou i prstence. Všimnout si lze i stínu planety na prstencích.

Slunce má jednu aktivnější oblast na odvrácené polokouli, počkejme, jak se aktivita vyvine v tomto týdnu. Prozatím je nižší. Obrázek slunečních skvrn si prohlédněte z družice SDO.

14. ledna 2012 startuje pravidelná akce Globe at Night. Tato celosvětová kampaň má letos už sedmé pokračování. Upozorňuje nás na problematiku nadměrného svícení a každý může laicky určit rozsah světelného znečištění tam, kde se zrovna nachází pozorováním souhvězdí Oriona.

Kosmonautika:

  • NASA dokončila testy nové lodi Orion při dopadech do vody. Nějaké video z testů je na jejich webu.
     
  • Evropská vesmírná agentura připravuje k letu další automatickou vesmírnou loď ATV, která zajišťuje zásobování ISS. Loď ATV-3 Edoardo Amaldi se nyní sestavuje dohromady.
     
  • Marsovské vozítko Opportunity zakotvilo ve svém "zimním přístavu".
     
  • Marsovské vozidlo Curiosity je teprve na cestě, ale ze středy na čtvrtek provede nejvýraznější korekci dráhy.
     
  • Pokud se rádi kocháte snímky z ISS, mnoho z nich nyní uveřejňuje ve svém albu evropský kosmonaut André Kuipers.
     
  • Dva starty raket plánuje tento týden Čína. Měly by proběhnout v pondělí a v neděli.
     

Výročí

  • 11. ledna 1787 (225 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu měsíce Uranu - Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety. Proto došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).
     
  • 12. ledna 1907 (105 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa R7 je nadčasovým designem a v různých modifikacích je základem raket, které dodnes vynáší náklad i lidské posádky do vesmíru. Největší význam má raketa Sojuz, která jediná nyní umožňuje výměny posádek ISS.
     
  • 14. ledna 1742 (270 let) zemřel sir Edmond Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
     

Výhled na příští týden:

  • Zánik vesmírné sondy Fobos-Grunt
  • Výročí úmrtí objevitele Pluta
  • Výročí Bode, Adams, Gassendi

Mapa oblohy v lednu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, William herschel, Koroljov, Edmond Halley


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »