Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2020

2. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 8. ledna 2020 v 17:30 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 1. do 12. 1. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer září jasná planeta Venuše. Ráno je vidět Mars. Další tři planety jsou ukryté v záři Slunce. Ke startu s další várkou družic Starlink se chystá raketa Falcon 9. K přistání se chystá loď Dragon. Před 410 lety objevil Galilei měsíčky Jupiteru. Před 15 roky odstartovala mise Deep Impact, která pak zasáhla projektilem kometu Tempel 1.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 10. ledna ve 20:21 SEČ. Měsíc bude v tu chvíli poměrně dost ponořen v polostínu Země a v místě, kde bude nejblíže úplnému zemskému stínu, bude nápadně začouzený. Nastane polostínové zatmění Měsíce.

Záběr koronografu LASCO C3 sondy SOHO ukazuje okolí Slunce s třemi planetami na začátku ledna 2020 Autor: SOHO/ESA/NASA
Záběr koronografu LASCO C3 sondy SOHO ukazuje okolí Slunce s třemi planetami na začátku ledna 2020
Autor: SOHO/ESA/NASA
Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Ráno je vidět Mars (1,6 mag) nad jihovýchodem. Další planety se schovávají za Sluncem – Merkur prochází na snímcích koronografu SOHO pod zakrytým slunečním kotoučem, zprava mizí Jupiter a vlevo se objeví Saturn.

Aktivita Slunce je sice velmi nízká, ale po velmi dlouhé době bylo na jeho povrchu několik aktivních oblastí se skvrnami. Další výskyt skvrn lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Statický zážeh už má za sebou raketa Falcon 9, a tak je její plánovaný start s dalšími 60 družicemi Starlink na spadnutí, podle plánu se má uskutečnit 7. ledna ve 3:19 SEČ. Půjde o čtvrtý let stejného prvního stupně. Předchozí proběhl také se Starlinky.

7. ledna se má od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) odpojit nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-19 a má přistát v Tichém oceánu.

7. a 9. ledna jsou v plánu starty dvou čínských raket. Nejprve raketa CZ-3B má z kosmodromu Xichang vynést geostacionární družici TJS-5.  O dva dny má malá raketa Kuaizhou 1A z Jiuquanu vynést družici Yinhe-1.

Výročí

7. ledna 1610 (410 let) poprvé pozoroval Galileo Galilei čtyři Jupiterovy měsíčky. Jím zvané jako Hvězdy Medicejské, jsou dnes známé jako Galileovy měsíce, tedy Ió, Európa, Ganymédés a Callistó. V udaný den objevil ve skutečnosti Galileo jen tři měsíce, protože čtvrtý se mu vynořil až při pozorování 13. ledna. Po několika týdnech si byl Galileo jist, že jde o měsíce Jupiteru, protože pozoroval a pečlivě zaznamenal jejich pohyb kolem planety.

7. ledna 1985 (35 let) odstartovala první japonská meziplanetární sonda Sakigake. Známá je jako jedna ze sond, které zkoumaly v roce 1986 Halleyovu kometu (dalšími byly japonská Suisei, sovětské Vegy, americký International Cometary Explorer a evropská Giotto).

12. ledna 1910 (110 let) zpozorovali horníci a pravděpodobně i další obyvatelé na jihu Afriky jasnou kometu. Už v době objevu měla −1 mag a o pět dní později dosáhla přísluní. 17. ledna zjasnila natolik, že byla vidět pouhým okem na denní obloze. Jakmile byla viditelná na severní polokouli, její ohon dosáhl počátkem února délky až 50 stupňů. Je až s podivem, že se toho roku objevily dvě tak jasné komety, protože v dubnu toho roku prolétla přísluním také slavná Halleyova kometa a byla také nádherná, protože když potom v květnu byla blíže Zemi, její jasnost dosáhla jasu nejjasnějších hvězd oblohy a ohon délky desítek stupňů.

Krajina na kometě Tempel 1
Krajina na kometě Tempel 1
12. ledna 2005 (15 let) odstartovala ke kometě 9P/Tempel 1 sonda Deep Impact. Sonda nesla na palubě impaktor, který 4. července 2005 narazil do jádra komety a pomohl tak prozkoumat její složení v zasaženém místě. V rámci mise EPOXI potom sonda navštívila kometu Hartley 2, kterou fotografovala v listopadu 2010.

Výhled na příští týden 

  • kometa C/2017 T2 na večerní obloze
  • Výročí: Huygens přistání na Titanu
  • Výročí: Warren De la Rue
  • Výročí: meteority Tagish Lake
  • Výročí: první meteorit na Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sakigake, Deep impact, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »