2. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pátek 10. ledna ve 20:21 SEČ. Měsíc bude v tu chvíli poměrně dost ponořen v polostínu Země a v místě, kde bude nejblíže úplnému zemskému stínu, bude nápadně začouzený. Nastane polostínové zatmění Měsíce.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda – Večernice – nad jihozápadním obzorem. Ráno je vidět Mars (1,6 mag) nad jihovýchodem. Další planety se schovávají za Sluncem – Merkur prochází na snímcích koronografu SOHO pod zakrytým slunečním kotoučem, zprava mizí Jupiter a vlevo se objeví Saturn.

Aktivita Slunce je sice velmi nízká, ale po velmi dlouhé době bylo na jeho povrchu několik aktivních oblastí se skvrnami. Další výskyt skvrn lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

Statický zážeh už má za sebou raketa Falcon 9, a tak je její plánovaný start s dalšími 60 družicemi Starlink na spadnutí, podle plánu se má uskutečnit 7. ledna ve 3:19 SEČ. Půjde o čtvrtý let stejného prvního stupně. Předchozí proběhl také se Starlinky.

7. ledna se má od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) odpojit nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-19 a má přistát v Tichém oceánu.

7. a 9. ledna jsou v plánu starty dvou čínských raket. Nejprve raketa CZ-3B má z kosmodromu Xichang vynést geostacionární družici TJS-5.  O dva dny má malá raketa Kuaizhou 1A z Jiuquanu vynést družici Yinhe-1.

Výročí

7. ledna 1610 (410 let) poprvé pozoroval Galileo Galilei čtyři Jupiterovy měsíčky. Jím zvané jako Hvězdy Medicejské, jsou dnes známé jako Galileovy měsíce, tedy Ió, Európa, Ganymédés a Callistó. V udaný den objevil ve skutečnosti Galileo jen tři měsíce, protože čtvrtý se mu vynořil až při pozorování 13. ledna. Po několika týdnech si byl Galileo jist, že jde o měsíce Jupiteru, protože pozoroval a pečlivě zaznamenal jejich pohyb kolem planety.

7. ledna 1985 (35 let) odstartovala první japonská meziplanetární sonda Sakigake. Známá je jako jedna ze sond, které zkoumaly v roce 1986 Halleyovu kometu (dalšími byly japonská Suisei, sovětské Vegy, americký International Cometary Explorer a evropská Giotto).

12. ledna 1910 (110 let) zpozorovali horníci a pravděpodobně i další obyvatelé na jihu Afriky jasnou kometu. Už v době objevu měla −1 mag a o pět dní později dosáhla přísluní. 17. ledna zjasnila natolik, že byla vidět pouhým okem na denní obloze. Jakmile byla viditelná na severní polokouli, její ohon dosáhl počátkem února délky až 50 stupňů. Je až s podivem, že se toho roku objevily dvě tak jasné komety, protože v dubnu toho roku prolétla přísluním také slavná Halleyova kometa a byla také nádherná, protože když potom v květnu byla blíže Zemi, její jasnost dosáhla jasu nejjasnějších hvězd oblohy a ohon délky desítek stupňů.

12. ledna 2005 (15 let) odstartovala ke kometě 9P/Tempel 1 sonda Deep Impact. Sonda nesla na palubě impaktor, který 4. července 2005 narazil do jádra komety a pomohl tak prozkoumat její složení v zasaženém místě. V rámci mise EPOXI potom sonda navštívila kometu Hartley 2, kterou fotografovala v listopadu 2010.

Výhled na příští týden 

• kometa C/2017 T2 na večerní obloze
• Výročí: Huygens přistání na Titanu
• Výročí: Warren De la Rue
• Výročí: meteority Tagish Lake
• Výročí: první meteorit na Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska)