2. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 1. do 17. 1. 2021. Měsíc bude v novu. Většina planet je úhlově blízko Slunci, jediné dobře viditelné jsou Mars a Uran večer vysoko nad jihem a Neptun nad jihozápadem. První start roku 2021 byl úspěšný, když Falcon 9 vynesl družici Türksat 5A. Očekáváme přistání nákladního Dragonu, test Starship i nějaké starty raket. Před 35 lety při příletu Voyageru 2 k Uranu byly objevovány jeho nové malé měsíčky.
Obloha
Měsíc bude v novu ve středu 13. ledna v 6:00 SEČ. Konjunkce Měsíce s Venuší ráno 11. ledna je extrémní a tak je otázkou, zda by šla spatřit alespoň triedrem z míst s dokonalým výhledem k obzoru. O něco snazší by snad mohla být večerní konjunkce s Merkurem, která připadá na čtvrtek 14. ledna kolem 17. hodiny. Měsíc bude od Merkuru 4° východním směrem. O dva stupně níže bude ještě Jupiter.
Planety:
Mars (0,1 mag) je vidět večer asi 50 stupňů vysoko nad jižním obzorem. Kousek od něj východně je i Uran (5,7 mag). Ke konjunkci těchto planet dojde příští týden. Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři je večer asi 20 stupňů nad jihozápadem.
Aktivita Slunce je nízká. Povrch hvězdy je až neobvykle klidný, když to srovnáme s obdobím ještě na přelomu roku. A platí to i pro část naším očím skrytou, kterou snímá sonda STEREO-A. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde. Pěkný souhrn informací o misi Solar Orbiteru přinesl Kosmonautix.cz.
Kosmonautika
8. ledna proběhl na Floridě první letošní start. Raketa Falcon 9 vynesla telekomunikační družici Türksat 5A. První stupeň přistál na mořské plošině a jeden z aerodynamických krytů se podařilo vylovit nepoškozený (zatímco druhý poškozený).
Na 11. leden je v plánu odlet zásobovacího Dragonu od ISS (mise CRS-21). Přistávat se bude 12. ledna v Atlantiku. Primární přistávací oblast je poblíž mysu Canaveral, další dvě záložní opodál a čtvrtá v Mexickém zálivu.
Ke startu se připravuje raketa LauncherOne. 13. ledna by měla startovat z podvěsu Boeingu 747 nad Mohavskou pouští. Na palubě má být skupina menších družic.
Na Floridě došlo ke spojení dvou segmentů postranního motoru na tuhé palivo rakety SLS. Pokud k tomu přičteme i přípravy na zážeh centrálního stupně (možná již 17. ledna), tak se dá říct, že přípravy na misi Artemis I opravdu reálně finišují. Start by vzhledem k expiraci spoje na postranním motoru měl proběhnout nejpozději do roka.
Přípravy na let devátého testovacího exempláře Starship vrcholí. Nebylo by překvapením, kdyby proběhl ještě v tomto týdnu. Vše bude záležet na tom, zda budou předstartovní přípravy a statický zážeh úspěšné.
Výročí
13. ledna 1986 (35 let) byly na snímcích Voyageru 2 objeveny Stephenem Synnottem Uranovy měsíčky Desdemona, Rosalind a Belinda. Jedná se o malé vnitřní měsíčky a jejich rozměry jsou kolem 70 až 100 km.
14. ledna 1881 (140 let) se narodil americký astronom a stavitel dalekohledů Francis Gladheim Pease. Po angažmá na Yerkeské observatoři pracoval na Mt. Wilsonu, pro kterou navrhl v té době největší dalekohled světa o průměru 100 palců (2,54 m). Dále navrhl interferometr, s kterým byl schopen měřit přímo kotoučky hvězd. Později byl přizván i k přípravě Haleova dalekohledu (s průměrem 508 cm byl dlouho nejvýkonnějším dalekohledem světa). V kulové hvězdokupě M 15 si můžete dohledat planetární mlhovinu Pease 1, kterou zde identifikoval jako nehvězdný objekt v roce 1928 (předtím byla v roce 1921 identifikována jako hvězda).
15. ledna 1976 (45 let) odstartovala německo-americká sonda Helios-B, nebo též Helios-2. Sondy Helios letěly blízko Slunci a dokonce rychlostí přes 70 km/s, což je vůbec nejvyšší rychlost člověkem vyrobené věci. Velkou rychlost dosáhla i sonda Juno při blízkých průletech kolem Jupiteru (až 58 km/s) a překonala ji až sluneční sonda Parker Solar Probe, která ji s každým blízkým průletem kolem Slunce ještě zvyšuje (už v roce 2018 to bylo cca 200 km/s). Heliosy zkoumaly plasma v okolí Slunce a další charakteristiky zdejšího prostředí mimo jiné i blíže, než obíhá Merkur.
17. ledna 1786 (235 let) objevil francouzský astronom Pierre Méchain známou periodickou kometu 2P/Encke. Jak známo, první periodické komety nesou jméno člověka, který vypočítal jejich dráhu a nikoli po svém objeviteli (podobně 1P/Halley). Kometa má oběžnou dobu pouze 3,3 roku a někdy je snadno viditelná i triedrem, například v listopadu 2013, kdy se dalo pohodlně pozorovat až pět ranních komet.
Výhled na příští týden
- konjunkce Marsu s Uranem
- výročí: Jacobus Cornelius Kapteyn
- výročí: start New Horizons
- výročí: Uran – Cordelia, Ophelia, Bianca
- výročí: Uranův měsíček Bianca
- výročí: Voyager 2 kolem Uranu
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
