2. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 1. do 14. 1. 2024. Měsíc bude v novu. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nízko nad jihovýchodem Venuše a obtížný Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená. Na obloze stojí za vidění několik slabších komet. První světlo má za sebou RTG observatoř XRISM. Chystá se první start rakety Vulcan a rovnou se sondou Peregrine k Měsíci. 90 let slaví čestný člen ČAS Ing. Pavel Příhoda.
Obloha
Měsíc bude v novu ve čtvrtek 11. ledna ve 12:57 SEČ. Pěkná konjunkce se tedy chystá na pondělní ráno, když 8. 1. najdeme srpek Měsíce asi 8° vpravo od jasné Venuše.
Planety
Jupiter (−2,6 mag) je už i večer vysoko nad jihovýchodem a je nejjasnějším objektem vysoko nad jihem během první poloviny noci. Nedaleko něj je také slabý Uran (5,7 mag), který by ale měl také být viditelný pouhým okem na velmi tmavé obloze daleko od měst. Saturn (1,0 mag) je po západu Slunce nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Vodnáře a také Neptun (7,9 mag) na rozhraní Vodnáře a Ryb už není viditelný ideálně, zvláštěkdyž zde už potřebujeme k jeho vyhledání dalekohled. Ráno nám nízko nad jihovýchodem září velmi jasná Venuše (−4 mag) a nyní ji opravdu velmi nízko u obzoru doplní Merkur (zjasňuje z −0,2 na −0,5 mag), který by snad díky velkému jasu mohl být viditelný asi po půl sedmé ráno. Mars je zatím nepozorovatelný v záři Slunce.
Aktivita Slunce je zvýšená a může za to stále aktivní oblast AR3635, kterou už pozorujeme při jejím druhém průchodu přivrácenou polokoulí. Kromě extrémní erupce X5 ze závěru roku jsme v týdnu viděli ještě erupci M4. Mnoho skvrn je i na odvrácené polokouli, kam nyní vidí kamera roveru Perseverance na Marsu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa 62P/Tsuchinshan je nyní nejjasnější kometou na obloze. Nyní dosahuje maximální jasnosti asi 8 mag, takže na tmavé obloze jde o snadný cíl i pro triedr. Ale i zde platí, že větší průměr dalekohledu přidá větší zážitek. Právě se přesouvá ze Lva do Panny a je nedaleko hvězdy Denebola. Kometa 12P/Pons-Brooks se nyní nachází v hustém poli hvězd Mléčné dráhy, takže bude pro pozorovatele oříšek ji vůbec spatřit, ačkoli obloha bude tmavá bez měsíčního svitu. Zde je například snímek, kde je vpravo dolů od středu jako jasnější zelená rozmazaná hvězda. Na večerní obloze je vysoko v Beranu, nedaleko planety Uran, kometa 144P/Kushida. Její jasnost převyšuje údaj z PC planetárií. Místo 12 mag nyní dosahuje již 10 mag.
Na halo orbitu kolem libračního centra L1 byla navedena indická sluneční observatoř Aditya L1.
První světlo má za sebou nová rentgenová observatoř XRISM, na níž se podílí japonská JAXA, evropská ESA a americká NASA.
Kosmonautika
První start roku 2024 obstarala indická raketa PSLV-DL s vědeckou družicí XPoSat (X-ray Polarimeter Satellite).
Dlouho očekávaný první start rakety Vulcan se přiblžil. Její centrální stupeň pohání dva motory BE-4 na kapalný metan a kyslík. Dále jsou použity postranní bloky na tuhé pohonné látky a horní stupeň tvoří vylepšený dvoumotorový Centaur V. Nákladem první mise je sonda k Měsíci Peregrine. Start z floridské rampy SLC-41 je v plánu 8. ledna v 8:18 SEČ.
Krásný pohled na Slunce u okraje Země při rozdělení stupňů rakety Falcon 9 nabídl 4. ledna start s telekomunikační družicí Ovzon 3. O den dříve již startoval také Falcon 9 se Starlinky. Další dva starty se Starlinky jsou plánovány na 7. 1. po 22. hodině SEČ a 10. ledna v 6 ráno našeho času.
Výročí
9. ledna 1839 (185 let) se narodil skotský astronom a matematik Thomas Henderson, který je uváděn jako první, kdo změřil paralaxu hvězdy Alfa Centauri, nejbližší hvězdy ke Slunci, která je na jižní obloze vidět okem.
10. ledna 1969 (55 let) odstartovala k Venuši Veněra 6. Podobně jako sesterská Veněra 5 byla jen málo odlišná od předchozí Veněry 4. Měla jen zesílený štít a větší hmotnost. Vstup do atmosféry Venuše proběhl 17. května 1969 a přenos dat z atmosféry probíhal úspěšně po dobu 51 minut, dokud ji nerozdrtil velký tlak, který zde panuje. Díky poznatkům ze sond Veněra 4 až 6 mohla být Veněra 7 první sondou, která přistála na jiné planetě.
13. ledna 1934 (90 let) se narodil významný český astronom, čestný člen České astronomické společnosti a nositel ceny Littera astronomica, Ing. Pavel Příhoda. Známý je jako popularizátor astronomie. Při Hvězdárně a planetáriu v Praze vedl kurzy astronomie a tak jeho rukama prošlo mnoho nových nadšenců i budoucích vědců. Připravil stovky pořadů a vypracoval mapu Marsu. V letech 1979 až 2011 se významně podílel na Hvězdářské ročence (od roku 1986 jako šéfredaktor). Je autorem mnoha populárních knih pro dospělé i pro děti. Je po něm pojmenována planetka č. 40410 objevená Lenkou Šarounovou v r. 1999 na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.
Výhled na příští týden
- Měsíc v konjunkcích s velkými planetami
- výročí: první optický protějšek pulsaru (v M1)
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
