Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Příhoda

Pavel Příhoda

Pavel Příhoda
Pavel Příhoda

Rok narození: 1934

 

Littera astronomica za rok 2005

 
 

Ing. Pavel Příhoda se narodil v roce 1934. Svůj život věnuje popularizaci astronomie. Pracuje na Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy, kde již několik desetiletí vede kurzy astronomie pro veřejnost a zanechal tak za sebou již tisíce vyškolených milovníků astronomie, z nichž se mnozí vydali na vědeckou dráhu a astronomii se věnují profesionálně (sám autor tohoto tiskového prohlášení je absolventem jeho kurzu). Pro veřejnost zde připravil stovky pořadů. Jeho vystoupení v rozhlasovém vysílání - např. v pořadu Meteor -  patří vždy k nejpoutavějším. 

Pavel Příhoda  je čestným členem České astronomické společnosti, byl dlouhodobým předsedou  její  Pražské  pobočky  a  předsedou  Planetární  sekce. Je po něm pojmenována planetka  (40410) Příhoda objevená Lenkou Šarounovou v roce 1999 na observatoři  Astronomického ústavu v Ondřejově.

Littera astronomica 2005

Pavel Příhoda je autorem mapy Marsu, zpřístupnil tak českým (a nejen českým) uživatelům povrch jiné planety než Země. Od roku 1979 se jako autor podílí na Hvězdářské ročence. Od roku 1986 dodnes je jejím šéfredaktorem. Zabývá se naukou o stavbě slunečních hodin a publikuje v tomto oboru. Je autorem populárních knih a brožur o astronomii pro dospělé i pro děti. Vytvořil řadu knih a příruček praktické astronomie, přehledů astronomie a návodů na pozorování. Samostatnou kapitolou Ing. Pavla Příhody jsou ilustrace. Dodnes klasickou technikou, tedy ručním kreslením, vytváří řadu grafů a nákresů úkazů na obloze pro širokou škálu publikací.    

Cena Littera astronomica byla Pavlu Příhodovi předána 7. října 2005 u příležitosti konání 15. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a astronoma Ing. Jana Vondráka, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.

Pavel Příhoda u příležitosti předání Ceny pronesl laureátskou přednášku Jak se změnila astronomie za posledních 60 let.

Doporučené odkazy



Štítky: Pavel Příhoda, Littera astronomica


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »