Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2018

20. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 16. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Podíváme se také na skupinu hvězd v souhvězdí Vlasy Bereniky. Fanoušek kosmonautiky jistě nepřehlédl první start finální verze rakety Falcon 9. Před 45 lety odstartovala poslední raketa Saturn V se stanicí Skylab.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 15. května ve 13:48 SELČ. Ve středu bude ještě nízko nad obzorem 15° pod Venuší, ale ve čtvrtek už jej snadno nalezneme za soumraku v konjunkci s Venuší, od které jej bude dělit vzdálenost asi 5 stupňů.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) a Mars (−0,8 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: V noci na pondělí 14. května začíná ve 2:52 přechod Ganymedu a ve 3:07 jeho stínu. 14. května večer ve 21:34 nastává zákryt Europy a v 0:03 (15. května po půlnoci) končí jeho zatmění. 17. května proběhne přechod Io a jeho stínu. Přechod probíhá od 1:08 do 3:14, přechod stínu 1:19 až 3:28. 17. května večer ve 22:17 nastává zákryt Io a 18. května v 0:36 končí jeho zatmění. Další přechod Io končí 18. května ve 21:42 a přechod stínu ve 21:56.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 14. května ve 2:35 a ve 22:25, 17. května v 0:05 a 19. května v 1:45 a 21:35.

Aktivita Slunce je nízká. Povrch Slunce je čistý. Výjimečně se nějaká skvrnka objeví. Podobně málo je i protuberancí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Melotte 111, Coma Cluster
Tohoto objektu si už musel všimnout leckterý pozorný obdivovatel tmavší noční oblohy, protože jde o nápadnou skupinu hvězd východně od souhvězdí Lva. Stačí počkat, až se setmí a zahledět se doleva od souhvězdí Lva. Zde se nachází souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a od toho tedy Coma Cluster, hvězdokupa ve Vlasech Bereniky.  Nachází se zde i mnoho galaxií, například krásná jehlová galaxie NGC 4565, ale o té zase třeba někdy příště.

Kosmonautika

Falcon 9 dosáhl po dalších vylepšeních své finální verze Block 5. Nyní lze asi čekat jen drobná vylepšení této rakety, která má být mnohonásobně znovupoužitelná (pokud jde o první stupeň). Start s družicí Bangabandhu-1 proěhl 11. května úspěšně a první stupeň už je na cestě do přístavu.

Nakonec až 8. května Čína vypustila raketu CZ- 4C s družicí Gaofen 5 určenou k dálkovému průzkumu Země.

NASA v týdnu potvrdila, že součástí mise Mars Rover 2020 bude i malý vrtulníček, tedy autonomní dron, který má vykonat asi pět zkušebních letů na Marsu v okolí robotického vozítka.

V plánech na tento týden je 16. května vycházka na ISS, kterou mají provést A. Feustel a R. Arnold. Dále 19. května je v plánu start rakety Falcon 9 s pěti družicemi Iridium NEXT a dvěma družicemi GRACE-FO. 20. května má z kosmodromu ve Virginii startovat raketa Antares s nákladní lodí Cygnus k ISS.

Výročí

14. května 1973 (45 let) odstartovala velká americká orbitální laboratoř Skylab. Poté co byl utlumen projekt Apollo, byla raketa Saturn V využita k vynesení této laboratoře. Šlo vlastně o upravený 3. stupeň rakety. Po vynesení na oběžnou dráhu se objevily závažné potíže. Především se plně neotevřely sluneční panely a také nadměrně stoupala vnitřní teplota. První posádka tedy měla za úkol stanici opravit, což se podařilo a stanici celkem navštívily tři posádky po třech astronautech. Ačkoli stanice měla zaniknout 11. července 1979 v atmosféře a zbytky měly spadnout do oceánu, části stanice dopadly na pevninu poblíž Perthu v západní Austrálii.

15. května 1963 (55 let) odstartoval Gordon Cooper v lodi Mercury-Atlas 9. Jednalo se o poslední let v rámci programu Mercury. Následovaly dvoumístné lodě Gemini.

20. května 1978 (40 let) odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.

Výhled na příští týden 

  • kvasar 3C 273
  • Výročí: Skylab 2
  • Výročí: Phoenix

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer Venus 1, Mercury-Atlas 9, Skylab, Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »