Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2018

20. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 16. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Podíváme se také na skupinu hvězd v souhvězdí Vlasy Bereniky. Fanoušek kosmonautiky jistě nepřehlédl první start finální verze rakety Falcon 9. Před 45 lety odstartovala poslední raketa Saturn V se stanicí Skylab.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 15. května ve 13:48 SELČ. Ve středu bude ještě nízko nad obzorem 15° pod Venuší, ale ve čtvrtek už jej snadno nalezneme za soumraku v konjunkci s Venuší, od které jej bude dělit vzdálenost asi 5 stupňů.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc. Saturn (0,2 mag) a Mars (−0,8 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem.
Úkazy Jupiterových měsíců: V noci na pondělí 14. května začíná ve 2:52 přechod Ganymedu a ve 3:07 jeho stínu. 14. května večer ve 21:34 nastává zákryt Europy a v 0:03 (15. května po půlnoci) končí jeho zatmění. 17. května proběhne přechod Io a jeho stínu. Přechod probíhá od 1:08 do 3:14, přechod stínu 1:19 až 3:28. 17. května večer ve 22:17 nastává zákryt Io a 18. května v 0:36 končí jeho zatmění. Další přechod Io končí 18. května ve 21:42 a přechod stínu ve 21:56.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 14. května ve 2:35 a ve 22:25, 17. května v 0:05 a 19. května v 1:45 a 21:35.

Aktivita Slunce je nízká. Povrch Slunce je čistý. Výjimečně se nějaká skvrnka objeví. Podobně málo je i protuberancí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Melotte 111, Coma Cluster
Tohoto objektu si už musel všimnout leckterý pozorný obdivovatel tmavší noční oblohy, protože jde o nápadnou skupinu hvězd východně od souhvězdí Lva. Stačí počkat, až se setmí a zahledět se doleva od souhvězdí Lva. Zde se nachází souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a od toho tedy Coma Cluster, hvězdokupa ve Vlasech Bereniky.  Nachází se zde i mnoho galaxií, například krásná jehlová galaxie NGC 4565, ale o té zase třeba někdy příště.

Kosmonautika

Falcon 9 dosáhl po dalších vylepšeních své finální verze Block 5. Nyní lze asi čekat jen drobná vylepšení této rakety, která má být mnohonásobně znovupoužitelná (pokud jde o první stupeň). Start s družicí Bangabandhu-1 proěhl 11. května úspěšně a první stupeň už je na cestě do přístavu.

Nakonec až 8. května Čína vypustila raketu CZ- 4C s družicí Gaofen 5 určenou k dálkovému průzkumu Země.

NASA v týdnu potvrdila, že součástí mise Mars Rover 2020 bude i malý vrtulníček, tedy autonomní dron, který má vykonat asi pět zkušebních letů na Marsu v okolí robotického vozítka.

V plánech na tento týden je 16. května vycházka na ISS, kterou mají provést A. Feustel a R. Arnold. Dále 19. května je v plánu start rakety Falcon 9 s pěti družicemi Iridium NEXT a dvěma družicemi GRACE-FO. 20. května má z kosmodromu ve Virginii startovat raketa Antares s nákladní lodí Cygnus k ISS.

Výročí

14. května 1973 (45 let) odstartovala velká americká orbitální laboratoř Skylab. Poté co byl utlumen projekt Apollo, byla raketa Saturn V využita k vynesení této laboratoře. Šlo vlastně o upravený 3. stupeň rakety. Po vynesení na oběžnou dráhu se objevily závažné potíže. Především se plně neotevřely sluneční panely a také nadměrně stoupala vnitřní teplota. První posádka tedy měla za úkol stanici opravit, což se podařilo a stanici celkem navštívily tři posádky po třech astronautech. Ačkoli stanice měla zaniknout 11. července 1979 v atmosféře a zbytky měly spadnout do oceánu, části stanice dopadly na pevninu poblíž Perthu v západní Austrálii.

15. května 1963 (55 let) odstartoval Gordon Cooper v lodi Mercury-Atlas 9. Jednalo se o poslední let v rámci programu Mercury. Následovaly dvoumístné lodě Gemini.

20. května 1978 (40 let) odstartovala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.

Výhled na příští týden 

  • kvasar 3C 273
  • Výročí: Skylab 2
  • Výročí: Phoenix

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer Venus 1, Mercury-Atlas 9, Skylab, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »