20. vesmírný týden 2021
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 5. do 23. 5. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko nad severozápadem Venuše a výše slábnoucí Merkur, který bude v pondělí v maximální elongaci. Nejvýše je večer Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Sledujeme průlet komety T2 Palomar kolem hvězdokupy M3. Čína zaznamenala na Marsu úspěšné dosednutí přistávacího modulu mise Tianwen-1. Kromě pravidelných startů družic Starlink můžeme zaznamenat také chystanou zásobovací misi k čínské orbitální stanici. Před šedesáti roky proletěla kolem Venuše jako mrtvé těleso sonda Veněra 1. Šlo o první průlet kolem jiné planety.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti ve středu 19. května ve 21:13 SELČ. Opět tedy platí, že máme ideální období viditelnosti útvarů na jeho povrchu a to nejen díky hranici světla a stínu uprostřed kotouče, ale i proto, že Měsíc je relativně vysoko nad obzorem.
Planety:
Večer za soumraku je tedy obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag), na kterou se musíme dívat již od západu Slunce triedrem. Merkur slábne (kolem 0,4 až 1,2 mag), ale na pondělí připadá jeho maximální elongace od Slunce a také fáze už dospěla ke čtvrti. Nyní se bude jeho úhlový průměr zvětšovat a srpek zmenšovat. Nejvýše je na večerní obloze Mars (1,7 mag). Ráno nad jihovýchodem jsou Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,4 mag) a dají se už docela rozumně pozorovat dalekohledem.
Aktivita Slunce je nízká, přesto uvádíme, že je mírně zvýšená, protože aktivní oblasti produkovaly nějaké slabší erupce a vyskytovaly se v nich nějaké skvrny. S víkendem erupční aktivita klesla k minimu a skvrny téměř zmizely. Naopak se ale objevily v severní části slunečního kotouče. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.
Kromě asi nejjasnější komety C/2020 R4 (ATLAS), která je ale poměrně velká, a tedy ne zas kdovíjak dobře viditelná, nabídla obloha ještě setkání komety C/2020 T2 (Palomar) s kulovou hvězdokupou M3. Zaměřil se na ni i Roman Hujer z Jablonce nad Nisou, který však za počasím a lepší oblohou cestoval až na Frýdlantsko.
Autor: Roman Hujer
Kosmonautika
Čína si v noci na sobotu připsala další historický úspěch, když lander sondy Tianwen-1 s vozítkem Zhurong (Ču-žung) přistál na povrchu Marsu. Protože jde o přistání úspěšné a sonda je ve spojení se Zemí, můžeme hovořit o tom, že Čína je po USA druhou zemí, která toto dokázala. Sovětský svaz sice dopravil na povrch úspěšně sondu Mars 3 (1971), ale ta se krátce po dosednutí odmlčela (uvádí se přenos po dobu 14,5 sekundy a nějaký nečitelný kus snímku). Britský modul Beagle 2 zase neuspěl v roce 2003 (přistál, ale nekomunikoval se Zemí – jeden fotovoltaický panel se neodklopil a kryl anténu) a neuspěla ani testovací platforma ExoMars 2016 (roztříštila se o povrch v závěrečné fázi přistávacího manévru).
Raketa Electron zaznamenala během sobotního startu (15. 5.) selhání druhého stupně, což vedlo ke ztrátě mise i nákladu, kterým byly družice BlackSky Global. První stupeň rakety přistál na padáku do oceánu.
Pokud jsme si již zvykli na starty družic Starlink po šedesáti kusech najednou, pak nedělní mise L26 znamenala výjimku. Startovalo jich 52, protože s nimi letěl ještě náklad platícího zákazníka – družice Capella-6 (družice s radarem SAR) a Tyvak-0130 (dle NOAA soukromá optická astronomická družice). Start proběhl úspěšně a první stupeň poosmé dosedl na mořskou přistávací plošinu. Šlo o pátý start Falconu 9 během posledních tří týdnů z floridských ramp LC-39A a SLC-40.
Sonda NASA OSIRIS-Rex již definitivně opustila planetku Bennu. Stalo se tak 10. května. Cesta k Zemi jí bude trvat zhruba dva roky. Uvolnění a přistání kapsle se vzorky je plánováno na 23. 9. 2023.
17. května v 19:35 SELČ je v plánu start rakety Atlas V s družicí SBIRS-GEO 5.
Čína plánuje v týdnu dvě mise. První bude 18. května start rakety CZ-4B s družicí Haiyang-2D. Druhý start, plánovaný na 20. května obslouží raketa CZ-7 a bude tedy zásobovací misí k nové čínské orbitální stanici. Nákladní loď Tianzhou-2 (čínsky tchien-čou znamená „nebeský koráb“).
Výročí
17. května 1836 (185 let) se narodil Norman Lockyer. Je považován za objevitele prvku hélium ve spektru Slunce. Je znám i jako zakladatel časopisu Nature.
18. května 1711 (310 let) se narodil srbo-chorvatsko-italský astronom, všeobecně vzdělaný jezuita Ruđer Bošković. Vypracoval svou teorii atomů a v astronomii se zasloužil metodikou výpočtu oběžné dráhy planet a objevem neexistence atmosféry na Měsíci z roku 1753.
19. května 1956 (65 let) se narodil Pavel Suchan, známý popularizátor, čestný člen České astronomické společnosti a tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Pavel je také hlavním iniciátorem jednání s jednotlivými ministerstvy s cílem snížit světlené znečištění a obecně vliv světla na přírodu a krajinu. Děti jej budou jistě znát díky jeho aktivitám kolem letu Krtka na Mezinárodní vesmírnou stanici. Přednášky jsou zábavné a Pavel umí děti do povídání aktivně zapojit.
19. května 1961 (60 let) proletěla kolem Venuše sonda Veněra 1. Byla to první sonda vyslaná k jiné planetě, která se úspěšně dostala na meziplanetární dráhu. Startovala dva měsíce před Gagarinem (12. 2. 1961) na raketě Molnija. Bohužel se krátce po navedení na dráhu k Venuši odmlčela, a tak jen víme z telemetrie, že proletěla asi 100 000 km od planety.
19. května 1971 (50 let) odstartovala k Marsu sonda Mars 2. Společně se sesterskou Mars 3 přiletěla k Marsu v listopadu 1971 a pracovala na jeho oběžné dráze do srpna 1972. Přistávací pouzdro Mars 2 však nepřistálo úspěšně a neozvalo se. Na Marsu panovala celoplanetární bouře, takže ani podrobné snímky povrchu nebylo možné po příletu provádět. Podařilo se jí získat základní informace o planetě. Snímkovala 22 km vysoké sopky, zjistila výskyt atomárního vodíku a kyslíku ve vysokých vrstvách atmosféry, teploty na povrchu v rozmezí -110 až +13 °C. Podařilo se získat také informace o tlaku na povrchu, množství vodní páry a výšce ionosféry. Byla pořízena výšková a gravimetrická měření a také měření magnetického pole Marsu.
Výhled na příští týden
- výročí: Larissa (měsíc Neptunu)
- výročí: Sally Ride(ová)
- výročí: J. F. Kennedy, projev
- výročí: Ing. Jan Kolář
- výročí: Mars 3
- výročí: Surveyor 1
- výročí: Mariner 9
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
