Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2023

20. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 17. května 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 5. do 21. 5. 2023. Měsíc bude v novu. Večer je na obloze jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Ruští kosmonauti dělali další úpravy na modulu Nauka a k čínské stanici dorazila nákladní loď Tianzhou 6. Sonda Juice má již plně rozvinutou anténu radaru RIME. Před 60 lety proběhla mise Mercury-Atlas 9 s Gordonem Cooperem, poslední v rámci tohoto pilotovaného programu.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 19. května v 17:53 SELČ.

Planety
V souhvězdí Blíženců najdeme večer dvě planety. Výrazně zářící je níže nad obzorem Venuše (−4,2 mag) a v blízkosti Castora s Polluxem je Mars (1,4 mag). Hvězdy jsou s Marsem téměř v přímce, ale Mars se brzy vzdálí a přejde do sousedního souhvězdí Raka.

Aktivita Slunce je stále mírně zvýšená. Aktivní oblasti, především AR 3296, splnily předpoklady a docházelo i k pěkným středně silným erupcím kategorie M. Uvolněná oblaka plazmatu zasáhla v týdnu i Zemi, ale nedocházelo k velkým geomagnetickým bouřím. Nyní vyhlížíme, jak se předvedou skvrny ve východní části slunečního disku a jak bude případně vypadat velká aktivní oblast detekovaná helioseismologicky na opačné polokouli Slunce kolem 11. května. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Ruští kosmonauti na ISS opět vystoupili do volného kosmu. Hlavním úkolem bylo rozvinout panel termoregulace a instalovat madla na evropský manipulátor ERA. Minule také přenesli přechodovou komoru ŠK pro experimenty, kterou zprovozní při dalším výstupu.

Sonda Juice měla po startu problém s rozvinutím antény radaru RIME. Na vině byl samotný úchyt, takže se ani nemohl předvést systém rozkládání v kloubech antény vyrobený v brněnské firmě Frentech Aerospace. ESA však v pátek 12. 5. poslala obrázky s dobrou zprávou, že rozvinutí antény se dodatečně podařilo.

Schéma sondy JUICE se zvýrazněným umístěním jednotlivých vědeckých přístrojů Autor: ESA
Schéma sondy JUICE se zvýrazněným umístěním jednotlivých vědeckých přístrojů
Autor: ESA

8. května byly raketou Electron s horním stupněm Curie vyneseny družice TROPICS 3 a 4. Jedná se o malé družice MIT (3U CubeSaty), které jsou schopny snímkovat a studovat výškovou strukturu tropických cyklón.

V pondělí 8. května bylo také oznámeno, že čínský vojenský miniraketoplán CSSHQ se vrátil zpět na Zemi.

Čína také vypustila raketu CZ-7, která vynesla nákladní loď Tianzhou 6 se zásobami a ta se poté úspěšně připojila k čínské orbitální stanici Tiangong.

Výročí

15. května 1958 (65 let) byla vynesena šestá umělá družice Země Sputnik 3. Tuto družici můžeme považovat na sovětské straně za první čistě vědeckou, byť i první dva Sputniky měřily vědecká data. Sputnik 3 měřil tlak a složení vysokých vrstev atmosféry, množství nabitých částic v okolí Země, charakter a změny kosmického záření, elektrostatický náboj a elektrické pole v okolí Země, intenzitu magnetického pole Země, dopady mikrometeoritů a teplotu uvnitř a na povrchu družice.

Kosmická loď Mercury Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
Kosmická loď Mercury
Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
15. května 1963 (60 let) odstartovala mise Mercury-Atlas 9 s Gordonem Cooperem na palubě lodi Mercury-Faith 7. Jednalo se o poslední let v rámci programu Mercury. Kabina obíhala Zemi 34 hodin a uskutečnila 22 obletů. Přistání musel astronaut řídit ručně. Po programu Mercury následovaly dvoumístné lodě Gemini, které připravily Američanům půdu pro lety Apollo k Měsíci.

20. května 1978 (45 let) se na cestu k Venuši vydala americká sonda Pioneer Venus 1. Na oběžnou dráhu kolem Venuše se dostala 4. prosince. Výsledek jejího radarového mapování povrchu si možná pamatujete z nejedné starší knihy.

Mapa Venuše ze sondy Pioneer Venus Autor: NASA-Ames/USGS/MIT
Mapa Venuše ze sondy Pioneer Venus
Autor: NASA-Ames/USGS/MIT

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce s Venuší a Marsem
  • výročí: Skylab 2
  • výročí: Phoenix, přistání na Marsu
  • výročí: Bohumil Maleček

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sputnik 3, Mercury-Atlas 9, Pioneer-Venus, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »