21. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 27. května v 17:22 SELČ. Ke konjunkci s Venuší dojde v úterý 23. května kolem poledne (na vzdálenost asi 1,5 stupně) a večer budou od sebe asi tři stupně. Ve středu 24. května projde Měsíc necelé tři stupně nad Marsem.

Planety
V souhvězdí Blíženců najdeme večer výrazně zářící planetu Venuši (−4,3 mag). Mars (1,5 mag) již vstoupil do souhvězdí Raka a za týden dojde k jeho průchodu zdánlivě skrz Jesličky.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Zmiňovali jsme si před týdnem, že čekáme, jak se předvede aktivní oblast s velkou skvrnou na druhé straně. A poté, co se natočila k nám, se předvedla silnou erupcí a pak se natočila ještě zajímavější a aktivnější oblast. O zábavu mají tedy postaráno jak pozorovatelé, tak potenciální vyhlížeči polárních září. Slabší geomagnetická bouře s velmi slabou polární září nastala nečekaně v noci na neděli 21. 5. Aktivní oblasti se nyní budou přesouvat středem slunečního disku a jejich případné erupce budou mít tedy velký potenciál pro případné ovlivnění zemského magnetického pole. Opravdu krásný detail největší skvrny v aktivní oblasti AR3310 zachytil v neděli 21. 5. Radim Drexler. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

V galaxii M101 (Větrník) ve Velké medvědici explodovala supernova SN 2023ixf. Fotografii galaxie nám hnes zaslal Ján Gajdoš. Děkujeme. Spektroskopicky bylo prý zjištěno, že jde o supernovu typu II, tedy o kolaps hvězdy o velké hmotnosti, což by z ní činilo nejbližší takovou supernovu tohoto typu za poslední desetiletí.

Kosmonautika

Chystá se druhá soukromá mise Axiom na ISS. Start rakety Falcon 9 je naplánován na neděli 21. 5. ve 23:37 SELČ (z floridské rampy LC-39A). Pro kosmickou loď Crew Dragon Freedom to bude druhý let. V rámci mise Axiom-2 zamíří na ISS čtveřice Peggy Whitson (bývalá astronautka NASA), podnikatel John Shoffner (USA) a zástupci saudskoarabské kosmické agentury Ali AlKarní a Rajána Barnawi (první arabská astronautka). Pro Peggy Whitson půjde o čtvrtý kosmický let, pro ostatní to bude premiéra. Dragon se má ke stanici připojit 22. května okolo 15:24 SELČ. Na ISS má zůstat asi 8 dní. Crew Dragon by mohl být po startu viditelný, neboť ISS nyní vykonává pozdě večerní přelety viditelné z ČR. Přelet nastává obvykle 15-20 minut po startu, ale záleží, jak přesně nad naše území povede nebo ne.

V sobotu 20. května se z Kalifornie pomocí rakety Falcon 9 vydal do kosmu pestrý náklad družic. Kromě pěti družic Iridium-NEXT letělo 15 OneWebů a jedna družice OneWeb nové generace. Ta je zajímavá pro nás i tím, že nese radiační detektor české výroby, který se má v budoucnu vydat i k Měsíci. Detektor umí zaznamenat každou dopadlou nabitou částici a také směr, z něhož přiletěla, což je důležité pro budoucí ochranu družic One Web nové generace.

Na kosmodromu Bajkonur je ke startu 24. května připravena raketa Sojuz 2.1a. K ISS bude vynesena nákladní kosmická loď Progress MS-23 s 2491 kg zásob.

Výročí

25. května 1973 (50 let) odstartovala první posádka k orbitální stanici Skylab. Raketa Saturn IB vynesla loď Apollo s astronauty Conradem, Kerwinem a Weitzem na palubě. Jejich hlavním úkolem ale bylo nejprve opravit poškozenou stanici, která se přehřívala. Instalovali tzv. slunečník. Pak už mise proběhla až do konce úspěšně a na ně navázaly ještě další dvě.

25. května 2008 (15 let) přistála v polární oblasti Marsu sonda Phoenix. Potvrdila zde přítomnost ledu hned pod povrchem, šlo vlastně o první přímou detekci vody na Marsu. Měla fungovat nejméně tři měsíce, ale nakonec vydržela dvojnásobek, do 2. listopadu 2008, kdy její činnost ukončil mráz a nedostatek sluneční energie. Snímky Mars Reconaissance Orbiteru později ukázaly, že sondu zasněžil oxid uhličitý a solární panely se pod jeho tíhou zbrotily. Na její úspěšný design navázala mise InSight, která na Marsu mj. měřila otřesy v letech 2018 až 2022.

26. května 1983 (40 let) byla raketou Delta z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii vynesena první evropská rentgenová družice EXOSAT (European X-ray Observatory Satellite). Rentgenové zdroje studovala napřímo, nebo pomocí zákrytů Měsícem. Z výstředné oběžné oběžné dráhy s maximem 200 000 km od Země studovala například jádra aktivních galaxií, kataklyzmatické proměnné hvězdy, bílé trpaslíky, dvojhvězdy vyzařující v rentgenovém oboru, kupy galaxií nebo zbytky supernov.

28. května 1923 (100 let) se narodil Bohumil Maleček, čestný člen České astronomické společnosti a bývalý ředitel hvězdárny ve Valašském Meziříčí. V letech 1961–62 založil první organizovanou síť pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. Podle jeho vzoru byly budovány obdobné pozorovatelské sítě v NDR, Polsku, Jugoslávii apod. V roce 1964 byla pod jeho vedením dokončena dostavba druhé budovy hvězdárny, určené pro odborná pozorování.

Výhled na příští týden 

• Mars prochází skrz Jesličky
• výročí: kometa Donati
• výročí: Veněra 15
• výročí: Mars Express

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).