Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2023

22. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 31. května 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 5. do 4. 6. 2023. Měsíc mění fázi od čtvrti k úplňku. Mars projde zdánlivě přes hvězdokupu Jesličky. Aktivita Slunce je pořád vysoká a viděli jsme řadu zajímavých úkazů. Na ISS je druhá návštěvnická soukromá mise Axiom-2 a dorazila nákladní loď Progress MS-23. Proběhl další test miniraketoplánu VSS Unity. Před 20 lety se k Marsu vydala evropská sonda Mars Express a před 40 lety k Venuši Veněra 15.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 4. května v 5:42 SELČ. Mění tedy fázi od první čtvrti k úplňku, ale ani jedna z fází hodou okolností nepadá do tohoto týdne. 

Planety
V souhvězdí Blíženců najdeme večer výrazně zářící planetu Venuši (−4,3 mag). Ta nyní zopakuje přiblížení ke hvězdám Castor a Pollux podobně jako to udělal v první polovině května Mars. Venuše už v dalekohledu vypadá jako Měsíc v první čtvrti a blíží se do největší elongace vůči Slunci. Mars (1,5 mag) je nyní už na cestě skrz Jesličky. Hvězdokupu M44 zdánlivě projde v prvních červnových dnech.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Z uplynulého týdne bychom mohli vybrat hned několik velmi zajímavých zážitků. Například krásný pohled na Plejády a unikající oblak plazmatu jakoby skrz ně. Eruptivní protuberanci v sobotu odpoledne, která byla díky dobrému počasí zaznamenána i našimi astronomy. Rychlý vývoj skvrn v aktivní oblasti AR3315, která tam na začátku týdne vůbec nebyla a nyní je nejrozvinutějším aktivním regionem na přivrácené polokouli Slunce. Nebo třeba výrazná aktivní oblast na odvrácené polokouli, která je odhalitelná díky helioseismologii. A do toho pohled na pěknou velkou skvrnu a řadu dalších nad ní. Situace se zkrátka opět zlepšila a je třeba ji sledovat každý den. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Mise Axiom-2 na ISS tento týden skončí. Posádka ISS se dočasně rozrostla na 11 osob. Pokud stihne odstartovat také nová trojice čínských kosmonautů, šlo by o dalších 6 osob v kosmu najednou, což je zřejmě nejvíc v historii.

24. května vynesla raketa Sojuz 2.1a nákladní kosmickou loď Progress MS-23 k ISS. Ta sem dopravila téměř 2,5 tuny zásob.

Virgin Galactic uskutečnila další let miniraketoplánu VSS Unity. Poslední let, při němž byl na palubě i šéf firmy Richard Branson, se uskutečnil v létě 2021. Tehdy došlo k odchylce od plánované trajektorie a tak po vyšetření a nezbytných úpravách došlo k pauze. 25. května 2023 bylo na palubě šest lidí. Kromě dvou pilotů ještě čtveřice pasažérů. Miniraketoplán se dostal do výšky 87,2 km, což považují v Americe za kosmický prostor (oficiální hranice je udávána ve výšce 100 km).

Rusko po delší době vypustilo raketu Sojuz z kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě. Na palubě byla družice Kondor-FKA 1 – radarová družice s vysokým rozlišením povrchu v řádu metrů.

Raketa Falcon 9 vynesla 27. května družici Arabsat 7B. Jde o první satelit této saudskoarabské společnosti a je postaven na nové platformě Eurostar-Neo.

Společnost Rocket Lab úspěšně vypustila raketu Electron s družicemi pro NASA TROPICS 5 a 6. Podařilo se tak vypustit čtyři tyto družice vypadající jako 3U CubeSat. První dvě byly zničeny při nezdařeném startu Astra Rocket 3.3 v roce 2022. Družice mají za úkol měřit teplotu, vlhkost a srážky v tropických cyklónách.

25. května startovala také jihokorejská raketa Nuri (KSLV-II) s několika menšími družicemi.

Výročí

2. června 1858 (165 let) objevil italský astronom Giovanni Battista Donati slavnou kometu Donati. V 19. století šlo o jednu z nejhezčích komet vedle Velké komety z roku 1811 nebo komet z roku 1861 a 1882. V září 1858 zjasnila k −1 mag. Perihelu dosáhla 30. září, 9. října byla pouze 0,5 AU od Země. Díky tomu ukázala nádherný prachový ohon délky až 60° a snad i tenké iontové ohony, jak je vidno z nesčetného množství kreseb a dokonce i jedné pokusné fotografii.

2. června 1983 (40 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 15. Sonda byla na podzim téhož roku navedena společně se sesterskou Veněrou 16 na polární dráhu kolem Venuše. Poté po dobu osmi měsíců snímkovala severní polokouli od pólu po šířku 30°. Radarové detailní obrazy byly perfektní a překonala je až mise Magellan.

2. června 2003 (20 let) odstartovala evropská sonda Mars Express. Na palubě bylo také přistávací pouzdro Beagle 2, ale to se po sestupu do atmosféry Marsu na Vánoce 2003 už neozvalo. Pozdější snímkování sondou Mars Reconnaissance Orbiter ukázalo, že přistávací manévr se podařil. Bylo vidět odhozený tepelný štít i překryt s padákem. Pouzdro Beagelu po dosednutí na airbagy tyto vaky úspěšně vypustilo a začala rozkládat panely s fotovoltaickými články. Vlivem nějaké chyby se ale nevyklopily dva ze čtyř panelů. Konstrukce sondy byla navržena tak nešťastně, že pod nevyklopenými panely byly antény a tudíž nebyla možná komunikace se sondou. Mars Express stále funguje, snímkuje povrch Marsu a dokáže přinášet i 3D snímky a v případě potřeby byl zálohou pro přenos dat z amerických vozítek na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Ivan Hubený
  • výročí: Veněra 16
  • výročí: Explorer 49
  • výročí: Spirit k Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars express, Donati, Veněra 15, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »