Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2023

22. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 31. května 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 5. do 4. 6. 2023. Měsíc mění fázi od čtvrti k úplňku. Mars projde zdánlivě přes hvězdokupu Jesličky. Aktivita Slunce je pořád vysoká a viděli jsme řadu zajímavých úkazů. Na ISS je druhá návštěvnická soukromá mise Axiom-2 a dorazila nákladní loď Progress MS-23. Proběhl další test miniraketoplánu VSS Unity. Před 20 lety se k Marsu vydala evropská sonda Mars Express a před 40 lety k Venuši Veněra 15.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 4. května v 5:42 SELČ. Mění tedy fázi od první čtvrti k úplňku, ale ani jedna z fází hodou okolností nepadá do tohoto týdne. 

Planety
V souhvězdí Blíženců najdeme večer výrazně zářící planetu Venuši (−4,3 mag). Ta nyní zopakuje přiblížení ke hvězdám Castor a Pollux podobně jako to udělal v první polovině května Mars. Venuše už v dalekohledu vypadá jako Měsíc v první čtvrti a blíží se do největší elongace vůči Slunci. Mars (1,5 mag) je nyní už na cestě skrz Jesličky. Hvězdokupu M44 zdánlivě projde v prvních červnových dnech.

Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Z uplynulého týdne bychom mohli vybrat hned několik velmi zajímavých zážitků. Například krásný pohled na Plejády a unikající oblak plazmatu jakoby skrz ně. Eruptivní protuberanci v sobotu odpoledne, která byla díky dobrému počasí zaznamenána i našimi astronomy. Rychlý vývoj skvrn v aktivní oblasti AR3315, která tam na začátku týdne vůbec nebyla a nyní je nejrozvinutějším aktivním regionem na přivrácené polokouli Slunce. Nebo třeba výrazná aktivní oblast na odvrácené polokouli, která je odhalitelná díky helioseismologii. A do toho pohled na pěknou velkou skvrnu a řadu dalších nad ní. Situace se zkrátka opět zlepšila a je třeba ji sledovat každý den. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Mise Axiom-2 na ISS tento týden skončí. Posádka ISS se dočasně rozrostla na 11 osob. Pokud stihne odstartovat také nová trojice čínských kosmonautů, šlo by o dalších 6 osob v kosmu najednou, což je zřejmě nejvíc v historii.

24. května vynesla raketa Sojuz 2.1a nákladní kosmickou loď Progress MS-23 k ISS. Ta sem dopravila téměř 2,5 tuny zásob.

Virgin Galactic uskutečnila další let miniraketoplánu VSS Unity. Poslední let, při němž byl na palubě i šéf firmy Richard Branson, se uskutečnil v létě 2021. Tehdy došlo k odchylce od plánované trajektorie a tak po vyšetření a nezbytných úpravách došlo k pauze. 25. května 2023 bylo na palubě šest lidí. Kromě dvou pilotů ještě čtveřice pasažérů. Miniraketoplán se dostal do výšky 87,2 km, což považují v Americe za kosmický prostor (oficiální hranice je udávána ve výšce 100 km).

Rusko po delší době vypustilo raketu Sojuz z kosmodromu Vostočnyj na Dálném východě. Na palubě byla družice Kondor-FKA 1 – radarová družice s vysokým rozlišením povrchu v řádu metrů.

Raketa Falcon 9 vynesla 27. května družici Arabsat 7B. Jde o první satelit této saudskoarabské společnosti a je postaven na nové platformě Eurostar-Neo.

Společnost Rocket Lab úspěšně vypustila raketu Electron s družicemi pro NASA TROPICS 5 a 6. Podařilo se tak vypustit čtyři tyto družice vypadající jako 3U CubeSat. První dvě byly zničeny při nezdařeném startu Astra Rocket 3.3 v roce 2022. Družice mají za úkol měřit teplotu, vlhkost a srážky v tropických cyklónách.

25. května startovala také jihokorejská raketa Nuri (KSLV-II) s několika menšími družicemi.

Výročí

2. června 1858 (165 let) objevil italský astronom Giovanni Battista Donati slavnou kometu Donati. V 19. století šlo o jednu z nejhezčích komet vedle Velké komety z roku 1811 nebo komet z roku 1861 a 1882. V září 1858 zjasnila k −1 mag. Perihelu dosáhla 30. září, 9. října byla pouze 0,5 AU od Země. Díky tomu ukázala nádherný prachový ohon délky až 60° a snad i tenké iontové ohony, jak je vidno z nesčetného množství kreseb a dokonce i jedné pokusné fotografii.

2. června 1983 (40 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 15. Sonda byla na podzim téhož roku navedena společně se sesterskou Veněrou 16 na polární dráhu kolem Venuše. Poté po dobu osmi měsíců snímkovala severní polokouli od pólu po šířku 30°. Radarové detailní obrazy byly perfektní a překonala je až mise Magellan.

2. června 2003 (20 let) odstartovala evropská sonda Mars Express. Na palubě bylo také přistávací pouzdro Beagle 2, ale to se po sestupu do atmosféry Marsu na Vánoce 2003 už neozvalo. Pozdější snímkování sondou Mars Reconnaissance Orbiter ukázalo, že přistávací manévr se podařil. Bylo vidět odhozený tepelný štít i překryt s padákem. Pouzdro Beagelu po dosednutí na airbagy tyto vaky úspěšně vypustilo a začala rozkládat panely s fotovoltaickými články. Vlivem nějaké chyby se ale nevyklopily dva ze čtyř panelů. Konstrukce sondy byla navržena tak nešťastně, že pod nevyklopenými panely byly antény a tudíž nebyla možná komunikace se sondou. Mars Express stále funguje, snímkuje povrch Marsu a dokáže přinášet i 3D snímky a v případě potřeby byl zálohou pro přenos dat z amerických vozítek na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Ivan Hubený
  • výročí: Veněra 16
  • výročí: Explorer 49
  • výročí: Spirit k Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars express, Donati, Veněra 15, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »