Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2021

23. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 9. června 2021 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 6. do 13. 6. 2021. Měsíc bude v novu. Jeho večerní srpek v konjunkci s Venuší a Marsem by mohl být tahákem následujícího víkendu. Nad ránem jsou dobře viditelné planety Jupiter a Saturn. Potěšení nabízí i pohled na skvrnami ozdobený povrch Slunce. Snad vydrží až do částečného zatmění 10. června. Planetka Vesta míjí galaktický Leo triplet. Kometa T2 Palomar je ve spodní části Pastýře. Opět startoval dvakrát Falcon 9, ale ani jednou neletěl se Starlinky. Vynesl nákladní Dragon a telekomunikační družici. Slavíme 120 roků od narození významného českého astronoma Antonína Bečváře a 85 let se dožívá další velikán Zdeněk Sekanina.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 10. června v 12:53 SELČ. Nastává zatmění Slunce. V Arktidě jako prstencové a u nás jako malé částečné. Bude trvat asi jen dvě hodiny kolem místního poledne a Měsíc zakryje Slunce shora maximálně do 19 % jeho průměru.

Planety:
Večer za soumraku je velmi nízko nad obzorem poměrně výrazná Venuše (−3,8 mag). Období její nejlepší viditelnosti je kolem 22. hodiny. Nízko za soumraku je vidět i Mars (1,8 mag) vlevo od Castora s Polluxem. Ráno téměř nad jihem jsou Saturn (0,5 mag) v Kozorohu a Jupiter (−2,5 mag) ve Vodnáři. Za svítání jsou obě planety oproti jiným letům příjemně vysoko (i když jen dvacet stupňů). To se projevuje i na stále hezčích fotografiích lovců planet.  

Aktivita Slunce je nízká. Přesto se dají pozorovat nějaké skvrny. Doufejme, že vydrží alespoň nějaké až do zatmění. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Planetku Vesta jsme opustili po její opozici, kdy procházela tělem souhvězdí Lva. Nyní prochází pod jeho zadníma nohama, a to zrovna kolem galaxií Leo tripletu, tedy M 65, M 66 a NGC 3628.

Planetka Vesta poblíž Leo tripletu ve 23. týdnu roku 2021
Planetka Vesta poblíž Leo tripletu ve 23. týdnu roku 2021

Kometa C/2020 T2 (Palomar) zůstala jedinou solidně dostupnou kometou oblohy. Najdeme ji v souhvězdí Pastýře vpravo od jasného Arctura.

Kometa ve 23. týdnu roku 2021 poblíž Arctura v Pastýři
Kometa ve 23. týdnu roku 2021 poblíž Arctura v Pastýři

Kosmonautika

3. června vynesl Falcon 9 na misi CRS-22 nákladní loď Dragon. K Mezinárodní stanci ISS přivezl zásoby a v nehermetizovaném prostoru první pár nových fotovoltaických panelů.

V neděli 6. června ráno byla pomocí rakety Falcon 9 úspěšně vynesena družice SiriusXM 8 na dráhu přechodovou ke geostacionární. Telekomunikační družice se nyní už vlastním pohonem dostane na finální dráhu.

S napětím očekáváme další snímky z Marsu. Podle kusých informací víme, že čínský rover Ču-žung je v pořádku a menší informovanost souvisí jen s tím, že jde o čínskou misi a nedostatečnou přenosovou kapacitu zajišťovanou pouze oběžnou částí Tianwen-1.

Evropský rover Rosalind Franklin ještě neodstartoval, ale už bylo zprovozněno jeho testovací dvojče, které se má používat k plánování operací na Marsu.

Výročí

10. června 1901 (120 let) se narodil významný československý astronom Antonín Bečvář. Nechal vybudovat observatoř na Skalnatém plese, kde také působil jako její první ředitel. Známý je jako autor ve své době celosvětově uznávaných atlasů oblohy. Zabýval se také pozorováním meteorů a komet. Významná jsou i jeho pozorování Slunce. Podrobný článek o Antonínu Bečvářovi sepsal Stefan Kürti.

12. června 1936 (85 let) se narodil významný český astronom Zdeněk Sekanina. Proslavil se především v oboru kometární astronomie. Je čestným členem České astronomické společnosti a nositelem Nušlovy ceny. Jeho nejvýznamnější práce se týkají např. povahy Tunguzského meteoritu, Halleyovy komety, rozpadu komety Shoemaker-Levy 9 a zejména komplexu komet, pozorovaných sluneční družicí SOHO (lízači Slunce, sungrazing comets).

13. června 1831 (190 let) se narodil významný fyzik a matematik James Clerk Maxwell. Jeho přínos fyzikálním poznatkům je na úrovni Newtona či Einsteina. Dokázal teoreticky popsat elektromagnetické vlnění. Dokázal, že elektřina, magnetismus a dokonce i světlo jsou projevem jednoho přírodního jevu – elektromagnetického pole. Zabýval se i teorií pohybu částic plynů a tyto objevy dohromady pomohly v rozvoji fyzikálních teorií 20. století, kterými jsou speciální relativita a kvantová fyzika. Mimo jiné přinesl také poznatky o skládání světel a tím položil základy barevné fotografie.

Výhled na příští týden 

  • Měsíční krátery večer kolem jeho první čtvrti
  • výročí: Denison Olmsted

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: James Clerk Maxwell, Zdeněk Sekanina, Antonín Bečvář, Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »