Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2024

23. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 5. června 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 6. do 9. 6. 2024. Měsíc bude v novu a od pátku 7. 6. se objeví jako srpek na večerní obloze. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a Mars, Venuše je v horní konjunkci se Sluncem. Na Slunci jsou opět větší skvrny a vrátila se i nejaktivnější oblast, která způsobila jasné polární záře. Start kosmické lodi Starliner byl opět odložen na 5. 6. kvůli potížím s raketou Atlas V. Falcon 9 startoval třikrát a další dva starty se Starlinky jsou očekávány tento týden, ovšem nejvíce v očekávání jsme, zda bude vydáno povolení ke startu SuperHeavy Starship na 4. testovací let s pokusem o přistání do moře u obou stupňů. K ISS dorazila další zásobovací loď Progress.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 6. června ve 14:38 SELČ. Objeví se tedy jako tenký srpek na večerní obloze již od pátku 7. 6.

Planety
Saturn (1,2 mag) a Mars (1 mag) jsou jedinými planetami, které jsou viditelné velmi nízko na jihovýchodě během ranního svítání. V zorném poli koronografu LASCO C3 byla vidět i Venuše, jenže ta prochází 4. června přesně za Sluncem a objeví se tedy v záběrech koronografů SOHO až koncem týdne.

Slunce 2. 6. 2024 ve 12:30 SELČ, Newton 1000/200, Canon 70D, astrofolie, 1 snímek, následně úprava křivek a doostření Autor: Petr Hanzlíček
Slunce 2. 6. 2024 ve 12:30 SELČ, Newton 1000/200, Canon 70D, astrofolie, 1 snímek, následně úprava křivek a doostření
Autor: Petr Hanzlíček
Aktivita Slunce je vysoká a na povrchu je hodně skvrn. Mezi všemi aktivními oblastmi vyniká svojí aktivitou oblast AR3691 (před 14 dny jako AR3664), která se postarala o největší polární záři za poslední desítky let. Nyní zde došlo k několika silným erupcím a i když eruptivní potenciál v této oblasti se snižuje, pořád je šance na opakování dění z první dekády května. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Tento týden by již mohla začít sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC, NoctiLucent Clouds).

Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers a později můžeme v souhvězdí Panny vyhledat C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Tyto dvě komety by mohly jít vidět i velkým triedrem, ale výhodou bude větší dalekohled a ten ukáže i řadu slabších komet, které zmiňuje červnové kometární okénko.

Kosmonautika a sondy

Příběh pokusů o start kosmické lodi Starliner na misi OFT-1 má své pokračování. 1. června skutečně došlo k pokusu, který se jevil celkem nadějně, ale drobné odchylky od standardního chování počítačů startovní rampy způsobily další odklad. Bylo oznámeno, že první mise s posádkou by mohla začít 5. června.
A co se stalo tentokrát? V pozemním segmentu startovního komplexu jsou tři počítače, starající se o odpočet, tzv. "ground launch sequencer (GLS)". Během sobotního pokusu o start se odpočítávání zastavilo dle plánu v čase T-mínus 4 minuty a poté následovala plánovaná čtyřhodinová pauza. Když se odpočet opět rozběhl čtyři minuty před startem, jedné z tří desek plošných spojů GLS trvalo sesynchronizování s dalšími dvěma déle, než bylo očekáváno. To stačilo k automatickému zastavení odpočtu v čase T-mínus 3 minuty a 50 sekund.

K ISS se vydala další nákladní loď Progress MS-27. Start i spojení s ISS byl živě a česky komentován na Youtube kanálu Kosmoanutix.

Raketa Falcon 9 má za sebou v uplynulém týdnu tři starty. V úterý 28. 5. se startovalo z floridské rampy SLC-40 se Starlinky. Ve středu 29. května byly vyneseny družice společného evropsko-japonského projektu EarthCARE. Start proběhl z kalifornského Vandenbergu (rampa SLC-4E). A konečně opět z rampy SLC-40 na Floridě byly v sobotu 1. 6. opět vyneseny Starlinky. Zhruba třídenní rozestup startů z jedné rampy je pořád ještě poněkud neobvykle krátký, ale asi se v budoucnu ještě zkrátí.

Starlinky budou vynášeny i v tomto týdnu. Plánuje se start z Floridy 5. 6. (opět SLC-40) a start z Kalifornie také 5. 6. (SLC-4E).

Zatím na 6. červen byl posunut start SuperHeavy Starship. Její 4. testovací let by měl odstartovat ve 14 hodin našeho času (SELČ). V plánu je motorické dosednutí do oceánu jak v případě stupně B11 SuperHeavy, tak Starship S29. Uvidíme, jak se podařilo vše vylepšit na základě testu IFT 3 (Integrated Flight Test), který proběhl 14. 3. 2024.

Výročí

3. června 1659 (365 let) se narodil anglický matematik David Gregory. V jednom ze svých děl v roce 1695 popsal barevnou vadu čoček a jejich možnou korekci pomocí kombinace čoček (tzv. achromát).

5. června 1819 (205 let) se narodil anglický matematik a astronom John Coach Adams. Známý je díky příběhu předpovězení polohy tehdy neznámé planety Neptun. Když byl totiž koncem 18. století objeven Uran, z jeho poloh bylo patrné, že není přesně tam, kde má být. Z gravitačního působení neznámého tělesa se snažili o předpověď polohy neznámé planety Angličan Adams a Francouz Le Verrier. Právě předpověď Le Verriera byla nakonec natolik přesná, že na jejím základě planetu snadno vyhledali poblíž předpovězené pozice na berlínské hvězdárně roku 1846.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc v těsné konjunkci s hvězdou Spica
  • Výročí: William R. Brooks
  • Výročí: Nilakantha Somayaji
  • Výročí: zkušební let V-2, makak rhesus Albert II

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: John Coach Adams, David Gregory, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »