Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2019

25. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 19. června 2019 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 17. 6. do 23. 6. 2019. Měsíc bude v úplňku a nastanou jeho pěkné konjunkce s planetami. Večer jsou velmi nízko, ale úhlově blízko sobě Mars a Merkur. Jupiter je vidět celou noc, Saturn téměř taky, ale je velmi nízko ve Střelci. Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatelé soumrakové oblohy již v některých dnech zaznamenali výskyt nočních svítících oblak. Mise Falconu s družicemi Radarsat byla úspěšná. V týdnu očekáváme start rakety Ariane 5 s telekomunikačními družicemi a Proton-M s rentgenovou družicí Spektr-RG. Před 220 lety se narodil W. Lassel, objevitel Neptunova měsíce Triton a před 10 lety startovala k Měsíci sonda LRO.

Obloha

Měsíc bude v úplňku 17. června v 10:31 SELČ a bude ubývat k poslední čtvrti. Už v neděli 16. června nastane jeho těsná konjunkce s planetou Jupiter a v noci na středu 19. června se přiblíží k Saturnu.

Planety:
Mars (1,8 mag) a Merkur (cca 0 mag) se nyní nachází po západu Slunce jen velmi nízko nad severozápadem, ale dojde k jejich těsnému přiblížení (18. června na necelého čtvrt stupně). K jejich vyhledání je vhodný triedr a nebo jiný dalekohled. Jupiter (−2,6 mag) je vidět celou noc, podobně i Saturn (0,2 mag), jen o něco níže.
Z úkazů Jupiterových měsíců můžeme zmínit hned v noci na pondělí 16./17. června zákryt měsíce Europa (začátek 22:19) a jeho výstup ze zatmění v 1:05 SELČ. Pak 21. června v 0:32 začíná přechod Io a v 0:47 přechod jeho stínu.

Aktivita Slunce je velmi nízká, skvrny se na povrchu nevyskytují. Článek na webu kosmonautix.cz se zamýšlí nad možnostmi předvídání budoucí sluneční aktivity, protože jak víme, nyní jsme v tomto v podstatě na začátku, a přitom je to důležitá schopnost, pokud chceme včas vědět o hrozbách pro naši techniku nebo budoucí kosmické mise s lidmi na palubě.
Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Letní slunovrat letos připadá na 21. 6. v 17:54 SELČ. Stále tak máme možnost spatřit nad severem noční svítící oblaka (NLC).

Kosmonautika

Ve středu 12. června se podařilo vypustit trojici kanadských družic Radarsat a první stupeň Falconu 9 přistál na kalifornské základně Vandenberg, odkud startoval.

Ve čtvrtek 20. června ve 23:43 SELČ je plánovaný start rakety Ariane 5 z jihoamerického kosmodromu Kourou. Má vynést dvě telekomunikační družice, Eutelsat 7C a AT&T T-16 (DirecTV 16).

V pátek 21. června ve 14:17 SELČ by měla startovat raketa Proton-M s urychlovacím stupněm DM-03 z kosmodromu Bajkonur. Měla by vynést rentgenový dalekohled Spektr-RG.

Výročí

17. června 1849 (170 let) se narodil jihoafrický astronom W. R. Finlay. Známý je jako objevitel komety 15P/Finlay a také byl jeden z prvních, kdo si všiml známé Velké komety z roku 1882.

18. června 1799 (220 let) se narodil anglický obchodník a astronom William Lassell. Ačkoli je znám jako pozorovatel planet a objevitel Neptunova měsíce Triton, jeho přínos spočívá především v inovativním způsobu umístění dalekohledu na ekvatoriální montáž. Pozoruhodné je také zrcadlo jeho 24" dalekohledu, který nejenže byl na montáži schopné sledovat hvězdy, ale zrcadlo bylo navíc vyleštěno pomocí stroje poháněného párou, a to s takovou přesností, jak je obvyklé až v pozdější době při strojové výrobě zrcadel. V roce 1846, několik dnů po objevu planety Neptun, jej Lassel pozoroval také a brzy u něho spatřil také prstenec a o několik dnů později ještě měsíc Triton. Jak se později ukázalo (v r. 1852), jakmile vylepšil podepření zrcadla, prstenec Neptunu zmizel, zato Triton zůstal. Prstenec byl v očích Lassela sice jen optická vada, ale jak víme ze současnosti, Neptun slabé prstence přeci jen má. William Lassel si také brzy uvědomil omezující faktory oblohy, která se mu nabízela na ostrovech, a své největší dalekohledy tedy používal na Maltě uprostřed Středozemního moře. To mu přineslo nejen mnoho jasných nocí, ale také lepší viditelnost jižněji položených objektů.

18. června 2009 (10 let) odstartovala sonda určená k detailnímu snímkování měsíčního povrchu, Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO).

21. června 2004 (15 let) vykonal komerční miniraketoplán SpaceShipOne první let do výšky více než 100 km. Pilot Mike Melwill se tak stal astronautem.

Výhled na příští týden 

  • přistání Sojuzu MS-11
  • start Falconu Heavy
  • Výročí: Saljut 3
  • Výročí: Lyman Spitzer
  • Výročí: Cassini, vstup na dráhu kolem Saturnu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Spaceshipone, LRO - Lunar Reconnaissance Orbiter, William Lassell, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »