Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2014

26. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 25. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 25. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 23. 6. do 29. 6.

Měsíc bude kolem novu. Končí viditelnost Jupiteru večer nízko na severozápadě. Mars je o něco výše nad jihozápadem a z jihu k západu se přesouvá Saturn. Planetky Ceres a Vesta jsou blízko sebe v souhvězdí Panny. Kometa 2012 K1 PanSTARRS pomalu slábne. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je spíše nízká. Stále vyhlížíme noční svítící oblaka.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v pátek 27. června. Pěkné seskupení s Venuší připadá na úterní ráno kolem 3:30. Vzdálenost srpku od jasné jitřenky bude asi 5 stupňů.

Planety:
Jupiter (−1,8 mag) je večer velmi nízko nad severozápadním obzorem.
Mars (0 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,4 mag) se přesouvá od jihu k jihozápadu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Kometa 2012 K1 ve 26. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2012 K1 ve 26. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2012 K1 (PanSTARRS) se přesunula do hlavy Lva a trochu slábne, můžeme se s ní tedy pomalu loučit. Brzy nás ale čekají další komety. Bude zajímavé, jak se vyvine kometa E2 Jacques, která nyní prolétá zorným polem korónografu LASCO C3 sondy SOHO, nebo kometa UQ4 Catalina, která se blíží do přísluní. I v létě bude zkrátka co pozorovat.

Polohy planetek Ceres a Vesta v 26. týdnu 2014. Data: Guide Autor: Martin Gembec
Polohy planetek Ceres a Vesta v 26. týdnu 2014. Data: Guide
Autor: Martin Gembec
Planetky Ceres a Vesta se promítají na obloze blízko sebe a nadále se k sobě budou přibližovat. Najdeme je snadno v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy 3. velikosti zeta Virginis (Heze). Trochu jasnější Vesta je na tmavé obloze viditelná i pouhým okem, ale tentokrát k jejímu vyhledání bude nutný triedr. Jasnost obou těles je 6,9 resp. 8,2 mag. Jejich vzájemná vzdálenost bude menší než 1 úhlový stupeň.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Pokračuje sezóna NLC (nočních svítících oblak). Po delší odmlce se další úspěšné pozorování zdařilo Antonínu Huškovi z Klatov. Pozorovat je můžeme nejlépe kolem 23. hodiny nebo kolem 3. hodiny ranní a to kdykoliv bez ohlášení.

Kosmonautika:

  • Ve čtvrtek 19. června vynesla z ruského kosmodromu Jasnyj ukrajinská raketa Dněpr-1 rekordní počet 37 satelitů. Jedná se o bývalou balistickou střelu upravenou pro vynášení družic a z povahy nosiče je zřejmé, že většina družic byly malé satelity.
     

Výročí

  • 25. června 1974 (40 let) byla na oběžnou dráhu vynesena vojenská vesmírná stanice Saljut 3. Krycí jméno programu Saljut bylo použito i v případě této již druhé vojenské stanice programu Almaz. Ke stanici se vydaly kosmické lodě Sojuz 14 a 15. Pouze první návštěva byla úspěšná, kosmonauti na stanici strávili 14 dní. Stanice byla navedena do atmosféry v lednu 1975.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety a Měsíc
  • Země v odsluní
  • Výročí: supernova 1054 (Krabí mlhovina)

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 3


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »