Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2014

26. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 25. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 25. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 23. 6. do 29. 6.

Měsíc bude kolem novu. Končí viditelnost Jupiteru večer nízko na severozápadě. Mars je o něco výše nad jihozápadem a z jihu k západu se přesouvá Saturn. Planetky Ceres a Vesta jsou blízko sebe v souhvězdí Panny. Kometa 2012 K1 PanSTARRS pomalu slábne. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je spíše nízká. Stále vyhlížíme noční svítící oblaka.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v pátek 27. června. Pěkné seskupení s Venuší připadá na úterní ráno kolem 3:30. Vzdálenost srpku od jasné jitřenky bude asi 5 stupňů.

Planety:
Jupiter (−1,8 mag) je večer velmi nízko nad severozápadním obzorem.
Mars (0 mag) je po setmění nad jihozápadem.
Saturn (0,4 mag) se přesouvá od jihu k jihozápadu.
Venuše (−4 mag) je velmi brzy ráno při severovýchodním obzoru.

Kometa 2012 K1 ve 26. týdnu 2014, data: Guide Autor: Martin Gembec
Kometa 2012 K1 ve 26. týdnu 2014, data: Guide
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2012 K1 (PanSTARRS) se přesunula do hlavy Lva a trochu slábne, můžeme se s ní tedy pomalu loučit. Brzy nás ale čekají další komety. Bude zajímavé, jak se vyvine kometa E2 Jacques, která nyní prolétá zorným polem korónografu LASCO C3 sondy SOHO, nebo kometa UQ4 Catalina, která se blíží do přísluní. I v létě bude zkrátka co pozorovat.

Polohy planetek Ceres a Vesta v 26. týdnu 2014. Data: Guide Autor: Martin Gembec
Polohy planetek Ceres a Vesta v 26. týdnu 2014. Data: Guide
Autor: Martin Gembec
Planetky Ceres a Vesta se promítají na obloze blízko sebe a nadále se k sobě budou přibližovat. Najdeme je snadno v souhvězdí Panny nedaleko hvězdy 3. velikosti zeta Virginis (Heze). Trochu jasnější Vesta je na tmavé obloze viditelná i pouhým okem, ale tentokrát k jejímu vyhledání bude nutný triedr. Jasnost obou těles je 6,9 resp. 8,2 mag. Jejich vzájemná vzdálenost bude menší než 1 úhlový stupeň.

Přelety ISS nyní probíhají na denní obloze, kdy se může stanice trefit skrz sluneční kotouč. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme na internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Pokračuje sezóna NLC (nočních svítících oblak). Po delší odmlce se další úspěšné pozorování zdařilo Antonínu Huškovi z Klatov. Pozorovat je můžeme nejlépe kolem 23. hodiny nebo kolem 3. hodiny ranní a to kdykoliv bez ohlášení.

Kosmonautika:

  • Ve čtvrtek 19. června vynesla z ruského kosmodromu Jasnyj ukrajinská raketa Dněpr-1 rekordní počet 37 satelitů. Jedná se o bývalou balistickou střelu upravenou pro vynášení družic a z povahy nosiče je zřejmé, že většina družic byly malé satelity.
     

Výročí

  • 25. června 1974 (40 let) byla na oběžnou dráhu vynesena vojenská vesmírná stanice Saljut 3. Krycí jméno programu Saljut bylo použito i v případě této již druhé vojenské stanice programu Almaz. Ke stanici se vydaly kosmické lodě Sojuz 14 a 15. Pouze první návštěva byla úspěšná, kosmonauti na stanici strávili 14 dní. Stanice byla navedena do atmosféry v lednu 1975.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety a Měsíc
  • Země v odsluní
  • Výročí: supernova 1054 (Krabí mlhovina)

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Saljut 3


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »