Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2019

27. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 3. července 2019 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 1. 7. do 7. 7. 2019. Měsíc bude v novu, v Jižní Americe bude vidět úplné zatmění Slunce. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter a Saturn, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka jsou vidět téměř každou noc. Mise Sojuzu MS-11 úspěšně skončila. Starty Electronu a Falconu Heavy také. Do vesmíru se vydá český CubeSat Lucky-7. Před 965 lety vybuchla v Býku supernova, zůstala po ní neutronová hvězda a vznikla zde Krabí mlhovina.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 2. července ve 21:16 SELČ a nastane úplné zatmění Slunce. Především do Chile, kde se očekává jasná obloha, se vypravila řada pozorovatelů. Přímý přenos z observatoře LaSilla poskytne ESO na svém webu a na Youtube kanálu.
4. července se srpek Měsíce přiblíží k planetám Merkur a Mars. Obě planety jsou velmi slabé (1,4 a 1,8 mag), takže k jejich vyhledání na denní obloze v blízkosti srpku je třeba pěkná modrá obloha. V pátek 5. 7. už bude srpek Měsíce poblíž Regula ve Lvu.

Planety:
Jupiter (−2,6 mag) je nad jihem již po setmění před půlnocí, Saturn (0,1 mag) kulminuje podobně nevysoko až po jedné ráno, protože se blíží jeho opozice se Sluncem.
Úkazy Jupiterových měsíců: v úterý 2. 7. nastává přechod měsíce Europa. Měsíc přechází od 20:55 SELČ do 23:21. Stín 21:57 až 0:25. 6. července v 1:08 začíná zákryt Io a večer nastává jeho přechod přes kotouček Jupiteru. Měsíc přechází od 22:28 do 0:39, stín 23:04 až 1:16.

Aktivita Slunce je velmi nízká, na povrchu se v týdnu objevila miniaturní skvrnka, jinak je opět klid. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka jsou vidět téměř každou noc. Pěkný byl ranní úkaz 24. června. Snímky NLC jsou v naší čtenářské fotogalerii.

Kosmonautika

V uplynulém týdnu jsme si mohli vychutnat třetí start Falconu Heavy. Raketa vynesla 24 družic a její boční stupně opět úspěšně dosedly zpět na Floridě. Centrální stupeň prodělal příliš náročný vstup do atmosféry, aby se ho podařilo zachránit. Poprvé se však do sítě nad lodí Ms. Tree podařilo zachytit jednu polovinu aerodynamického krytu. Vylovena z moře byla i polovina druhá.

Společnost RocketLab provedla už třetí úspěšný start rakety Electron v tomto roce. Raketa vynesla 7 malých družic.

Z ISS se úspěšně vrátila kosmická loď Sojuz MS-11.

Na floridské rampě 39B se objevila mohutná mobilní startovní věž, která zde prodělá testy palivových systémů i vodních chrličů. Bude zde celé léto.

5. července má z Vostočného odstartovat raketa Sojuz 2-1b s družicí Meteor-M 2-2 a řadou menších družic. Zde je nutno připomenout, že jednou z nich je český CubeSat Lucky-7. Hlavním úkolem Lucky-7 je studium vlivu kosmického prostředí na spolehlivost komerčně dostupné elektroniky na bázi nejmodernějších polovodičů. Mimo speciálního navigačního přijímače jsou na palubě Lucky-7 také senzory záření s možností pozorování gama záblesků a barevná kamera pro detekci polárních září. Za vývojem a stavbou Lucky-7 stojí tým malé české společnosti SkyFox Labs (zdroj).

6. července má z kosmodromu Kourou startovat raketa Vega s družicí Falcon Eye 1.

NASA představila ambiciózní misi pro průzkum Saturnova měsíce Titan pomocí dronu DragonFly.

Výročí

1. července 2004 (15 let) zapálila sonda Cassini svůj motor, čímž se dostala na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Její fascinující výzkum planety, prstenců a měsíců trval až do září 2017.

2. července 1874 (145 let) se narodil peruánský raketový inženýr Pedro Eleodoro Paulet Mostajo. O jeho přínosu se svět dozvěděl až zpětně v roce 1927, když se dozvěděl o rozvoji raketové techniky v Evropě a vydal článek o svých pokusech dávno předtím. Uvádí se, že v letech 1895 až 1900 zkonstruoval kapalinový raketový motor, který vůči vlastní hmotnosti 1,5 kg produkoval 100 kg tahu. Wernher von Braun jej později nazval otcem aeronautiky.

4. července 1054 (965 let) byla (nejen) čínskými astronomy zaznamenánana „hvězda-host“ v souhvězdí Býka. Byla to jedna ze 75 návštěvnických hvězd (mimo komety), tedy nov nebo supernov, které čínští astronomové zaznamenali mezi roky 532 před n. l. a 1064 n. l. Jak víme dnes, jednalo se o výbuch supernovy, která měla jasnost asi -6 mag a byla 23 dnů viditelná za denního světla a také 653 nocí, než zeslábla pod hranici viditelnosti okem. Dnes se na místě výbuchu hvězdy nachází známá Krabí mlhovina, objekt Messiérova katalogu číslo 1. Uvnitř neustále se rozpínající mlhoviny najdeme rotující neutronovou hvězdu, která vysílá pravidelné kužely rádiového záření, je to tzv. pulsar. To je zbytek po oné hvězdě, která „navštívila“ starověké astronomy.

Výhled na příští týden 

  • Saturn v opozici
  • konjunkce Měsíce s Jupiterem
  • start družice Spektr-RG
  • Výročí: Voyager 2 u Jupiteru
  • Výročí: Skylab zánik

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF a mapka na léto včetně mapky Měsíce.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Supernova 1054, Pedro Paulet, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »